O kolik přišla Homolka v kauze Dbalý? Žalobce říká 63 milionů, může to být ale až trojnásobek

Marek Pokorný Marek Pokorný
11. 1. 2016 19:45
Takřka pět hodin vypovídal před senátem Městského soudu v Praze v první den procesu kvůli zmanipulovaným zakázkám Nemocnice Na Homolce její exředitel Vladimír Dbalý. Žalobce jej viní ze škody 63 milionů korun, skutečnost však může být až trojnásobná. Žalobce totiž musí vycházet z ceny, která padla ve veřejné soutěži, a ne z toho, za jakou byla zakázka nakonec provedena.
Vladimír Dbalý a jeho soudkyně Silvie Slepičková
Vladimír Dbalý a jeho soudkyně Silvie Slepičková | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Na celkem 63 milionů korun vyčíslil státní zástupce Zdeněk Matula škodu v kauze zmanipulovaných veřejných zakázek pražské Nemocnice Na Homolce. Případ, v němž je obžalován exředitel nemocnice Vladimír Dbalý a dalších šest mužů, začal projednávat Městský soud v Praze v pondělí.

Jenže skutečná škoda může být až trojnásobná.

Dbalého a spol. viní žalobce Matula ze dvou skutků z roku 2009. V prvním zadali zakázku na digitalizaci chorobopisů firmě Disol, i když společnost ICZ dala o 56 milionů nižší nabídku. Jenže skupina obžalovaných v čele s Dbalým nabídku firmy ICZ ze soutěže vyloučila, protože údajně nesplnila zadávací podmínky soutěže, že bude mít ke dni zakázky k dispozici požadované zabezpečené prostory.

Vymyšlená záminka

Vyloučení bylo ale podle žalobce účelové. "Žádná taková podmínka v zadávací dokumentaci nebyla," říká v obžalobě Matula, podle něhož tak obžalovaná skupina připravila jen v tomto případě nemocnici o nejméně 56 milionů korun.

A poukázal na to, že firmu Disol, které nemocnice za digitalizaci zaplatila 150,6 milionu korun, skrytě ovládali právě Dbalý a spol.

Digitalizaci přitom podle obžaloby neprovedl Disol, ale firma K2P, a to za pouhých 29 milionů. Tedy o 120 milionů korun laciněji.

Podle žalobce však pro výpočet škody nelze skutečnou cenu zakázky použít. "Já musím případ stavět ve prospěch obviněného," vysvětlil Matula. Proto prý může pracovat pouze se sumami, které byly nabídnuty ve veřejné soutěži.

Proč se vzdali odvolání?

Jako cenu, za kterou bylo možné zakázku udělat, proto musel brát nabídku ICZ, která i s DPH činila 93,7 milionu korun. "Kdyby tu zakázku vyhrála ICZ, tak bez ohledu na to, že by ji nakonec udělal někdo jiný za 30 milionů, by už formálně nebyla způsobena žádná škoda," podotkl.

Je přitom otázka, proč firma ICZ proti svému – podle žalobce nezákonnému  vyřazení ze soutěže neprotestovala. "Výslovně se vzdala práva podat proti svému vyloučení námitky," podotkl Matula, který sám postup firmy označuje za zvláštní.

"Před soudem se jich na to budu ptát," potvrdil Matula. Stanovisko ICZ se redakci nepodařilo získat. Její ředitel Bohuslav Cempírek nebyl v pondělí ve firmě k zastižení.

Sám Dbalý nechtěl uvedený rozdíl komentovat. "Jsem tak unavený, že mi to nespíná," uvedl krátce poté, co po svém bezmála pětihodinovém výslechu opouštěl v pondělí odpoledne soudní síň.

Úplatek v hotelu Mövenpick

Jen o trochu menší rozdíl je pak v případě druhé problematické zakázky. Nemocnice pod Dbalého vedením koupila v srpnu 2009 za 140 milionů korun Leksellův gama nůž od firmy Transkontakt-Medical. Té přitom zadala zakázku bez soutěže. Argumentovala tím, že jedině tato firma měla na prodej nože v Česku výhradní práva.

Podle žalobce to však byla lež. Výhradní práva firma získala až poté, co se s nemocnicí dohodla, a nůž pro ni koupila od jeho švédského výrobce. Pořídila ho navíc o třetinu laciněji – za 3,5 milionu euro, tedy 91 milionů korun. O dva měsíce později pak Dbalý podle obžaloby převzal od jednatele Transkontakt-Medical na schůzce v hotelu Mövenpick úplatek 5,7 milionu korun. Sám Dbalý slova o úplatku označil za lež.

A proč nemocnice sama raději nekoupila nůž za uvedenou cenu přímo od výrobce? Podle Dbalého by neuspěli. "Vyhodili by nás a odkázali na své obchodní zástupce," řekl a poukázal na to, že katalogová cena stroje byla v té době 147 milionů korun.

Proces bude pokračovat v úterý, kdy by měl Dbalý dokončit svou výpověď a pak čelit otázkám soudu a žalobce. Jedním ze stěžejních důkazů v kauze je deník, který si psal na svém počítači a zaznamenával tam zmanipulované zakázky i všechny své schůzky včetně přebíraných úplatků.

Sám Dbalý ale tvrdí, že šlo o fikci, která měla sloužit k napsání románu. Dbalému za korupci, praní peněz a manipulaci s veřejnými zakázkami hrozí až dvanáctileté vězení.

 

Právě se děje

Další zprávy