O ČT už ani slovo, nakázal Dvořák. Právo mluví jinak

Jakub Novák
13. 1. 2014 11:35
Závazná pravidla pro zaměstnance ve formě Kodexu ČT by musela schválit Sněmovna.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Šéf České televize Petr Dvořák důrazně zakázal - po blamáži se stížností novinářů, kteří upozornili na možnou manipulaci ve zpravodajství - zaměstnancům ČT mluvit o dění v televizi navenek.

Dvořák oživil platná, ovšem dosud neuplatňovaná pravidla, která lidem zakazují komentovat dění ve veřejnoprávní televizi pro ostatní média.

S vysokou pravděpodobností na to nemá právo.

Redakce Aktuálně.cz oslovila renomované znalce práva a ti se shodli, že ředitel překročil své pravomoci. A také: Že se dostal až na hranici ústavnosti.

"I v České televizi může existovat obchodní tajemství, například nějaký nový pořad, který vzniká z konkurenčních důvodů v utajení. Nebo výše slev z ceníkové reklamní ceny... To ale asi nebude tento případ," uvedl pro Aktuálně.cz advokát Robert Pelikán z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. "Zdá se mi, že tady jde o protiústavní omezení svobody projevu daných osob; to ale berte s rezervou, na ústavní právo nejsem odborník," dodává.

Podle Marka Antoše, Pelikánova fakultního kolegy z katedry ústavního práva, nesmí podobný vnitřní předpis ukládat zaměstnanci povinnosti nebo zkracovat jeho práva stanovená zákoníkem práce.

"Odchýlí-li se zaměstnavatel od tohoto zákazu, nepřihlíží se k tomu," říká Antoš. "Zákoník práce obecně ukládá zaměstnancům povinnost 'nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele' - tato povinnost však podle mého názoru nemůže být podkladem ke zcela paušálnímu zákazu poskytovat jakékoliv informace o zaměstnavateli, a to v jakékoliv formě, jež je přístupná veřejnosti, tedy například i na sociálních sítích."

 

Paušální zákaz mluvit není možný

"Ústavně zaručená svoboda projevu vyžaduje, aby ustanovení zákonů umožňující její omezení byla vykládána spíše restriktivně, ve prospěch zachování svobody, nikoliv naopak. V případě veřejnoprávního média je tento princip ještě zesílen," uvádí Antoš s odkazem na jedno z ustanovení zákoníku práce, podle kterého je povinná mlčenlivost výslovně zakotvena jako dodatečná povinnost vztahující se na vybraný okruh zaměstnanců, mezi které však zaměstnanci České televize nepatří.

Vydat Kodex ČT, který je pro všechny zaměstnance závazný, umožňuje úprava v zákoně o České televizi - v takovém případě ho však neschvaluje generální ředitel televize, ale poslanci.

 

Zvláštní postavení České televize

Na zvláštní postavení České televize v souvislosti se zmíněnými pravidly poukazuje také právník a poslanec Stanislav Polčák (TOP 09).

"Je třeba si nejprve uvědomit, že ČT není běžným subjektem, jako jsou obchodní společnosti, ale jde o subjekt zřízený zákonem, veřejnoprávní instituci, která plní důležitá veřejnoprávní poslání a úkoly vytyčené zákonem. ČT je zároveň významným hybatelem veřejného mínění, a tím i subjektem s politickým dosahem," konstatuje Polčák.

"Za takové situace je zřejmé, že zde existuje významný veřejný zájem, aby o případných poměrech a dění uvnitř ČT byla veřejnost informována bez omezení zdrojů takových informací. Jde to připodobnit situaci, kdyby o určitých důležitých zjištěních o poměrech určitého úřadu nemohl informovat úředník, ale jen tiskový mluvčí onoho úřadu," míní.

Zaměstnanec, který by byl kvůli porušení takových pravidel sankcionován, by měl podle Polčáka velkou šanci uspět se svou stížností u soudu.

"Představy, že by před soudem mohly obstát sankce, včetně těch nejsilnějších - výpovědi a jiných forem skončení pracovního poměru - jen za informování veřejnosti o vnitřních poměrech ČT, které ovšem mohou být předmětem zásadního veřejného zájmu, jsou poměrně odvážné. Myslím si, že by to bylo předmětem poměrně zásadního právního sporu a sám bych si vsadil na prohru ČT v takovém sporu - záleželo by ovšem taky na konkrétních okolnostech daného případu," říká.

Probuzená pravidla

Pravidla pro (ne)komunikaci s médii vydal ředitel Petr Dvořák v březnu 2012. Podle nich mohou informace o dění v televizi vedle samotného Dvořáka podávat už jen tisková mluvčí a vedoucí vnější a vnitřní komunikace.

Další zaměstnanci se o televizi mohou vyjadřovat pouze v případě, že jsou k tomu výše zmíněnými zmocněny.

Navzdory tomu, že tato pravidla platí již necelé dva roky, jejich dodržování však televize dlouho nevyžadovala - až doposud.

Jejich "oživením" Dvořák reagoval na stížnost čtyřiadvaceti členů redakce zpravodajství v čele s Danielou Drtinovou a Adamem Komersem, kteří upozorňovali na údajnou manipulaci se zpravodajstvím, a následnou medializaci celé kauzy.

"Vzhledem k připravovaným změnám, které by měly zabránit opětovnému vzniku podobné situace, která významně narušila důvěryhodnost a dobré jméno nejen zpravodajství ČT24, ale i celé České televize, budu nyní důsledně požadovat dodržování všech interních pravidel a vyžadovat standardní způsoby řešení interních problémů bez neoprávněné medializace," nechal se Dvořák slyšet na prosincovém jednání Rady ČT.

"Já sám jsem od přijetí podnětu nevydal - i přes opakované žádosti médií - žádné samostatné veřejné prohlášení a stejnou praxi teď očekávám do doby vydání rozhodnutí Rady ČT od všech aktérů tohoto sporu," dodal.

Část radních ho přitom v důslednějším uplatnění takového "náhubku" podpořila.


Co na to radní?

"Tady zcela jasně čtu předběžný nález auditu, který říká, že v rámci zpravodajství ČT nejsou dodržována pravidla pro komunikaci zaměstnanců s médii a na sociálních sítích - a je to rozhodnutí vaše, pane generální řediteli," vyčetl mu radní Jan Prokeš.

"Osobně vás vyzývám, abyste trval na absolutním a plném dodržování tohoto vašeho usnesení, protože to přesahuje rámec jakéhokoli podniku kdekoli na světě," dodal.

Šéf Rady ČT Milan Uhde je však úplně jiného názoru. "Měl jsem tu čest být přítomen práci na znění české ústavy, které je dodneška platné, a vím, že její součástí je také Listina základních práv a svobod. A tam je zaručeno něco, co podle mého názoru toto stanovisko generálního ředitele nerespektuje a porušuje," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz - a oslovení právníci mu dávají za pravdu.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Ústecký soud poslal za týrání dítěte jeho otčíma na 16 let do vězení

Ústecký krajský soud poslal za týrání a těžké ublížení na zdraví malého dítěte jeho otčíma na 16 let do vězení. Dítě zemřelo. Případ se stal loni v únoru Lounech. Stíhání čelí i matka utýraného chlapce, kterému nebyly ani tři roky.

Dítě podle znalců zemřelo následkem brutálního fyzického násilí. Stopy DNA chlapce se našly mimo jiné na žehličce. K bití používal Josef Kuča podle obžaloby dlaně, vařečku, kousal ho, sprchoval studenou vodou nebo nechával klečet s nataženýma rukama, na které mu pokládal knížky.

Muž se k činu částečně doznal. Popřel, že by dítě pálil, připustil, že ho svou výchovou zabil. Při posledním slovu se omluvil rodině chlapce. "Nechtěl jsem, aby to tak dopadlo, a moc mě to mrzí," řekl.

před 8 minutami

Ústavní soud se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil. Zdanění prosadila vláda s KSČM a SPD.

před 12 minutami

Nigerijská policie našla další "dům hrůzy". Z islámské školy vysvobodila 300 chlapců

Nigerijská policie odhalila ve státu Katsina další islámskou školu, ve které její provozovatelé mučili, sexuálně zneužívali a drželi v okovech přes 300 chlapců. S odkazem na mluvčího místních bezpečnostních složek o tom v úterý informovala agentura AFP. Policie v sousedním státě Kaduna přitom koncem září vysvobodila téměř shodný počet chlapců z podobného zařízení, které tehdy šéf místní policie nazval "domem hrůzy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy