Když je třeba improvizovat, chápat myšlení kyberzločinců, zahraničí se zajímá o Čechy

Jan Horák Jan Horák
23. 7. 2021 11:00
Důležitou misi má za sebou Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Výprava v čele s ředitelem instituce Karlem Řehkou se účastnila mezinárodní konference v Izraeli, kde si vyměňovala poznatky s kyberexperty ze zahraničí. Izrael se řadí ke klíčovým partnerům Česka v této oblasti. Akce dokládá stabilní pozici českých odborníků v odvětví digitální bezpečnosti.
Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka.
Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka. | Foto: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varuje před hrozbou hackerských útoků, dohlíží na řádná opatření v kritické infrastruktuře státní správy a zodpovídá za ochranu utajovaných informací v komunikačních systémech. Úřad je první hrází, jež chrání IT prostor v Česku. Aby co nejvíce naplnil svůj smysl, vyměňuje si poznatky se zahraničními partnery.

Jedním ze zásadních je Izrael. Právě tam se v tomto týdnu konala konference Cyber Week, jež platí za jednu z klíčových světových akcí zaměřených na kybernetickou bezpečnost. Česká delegace složená z pracovníků NÚKIB v čele s ředitelem Karlem Řehkou, zástupců diplomatického sboru či čtveřice poslanců z komise pro kontrolu NÚKIB se v Izraeli zdržela od pondělí do čtvrtka.

"Izrael patří v oblasti kybernetické bezpečnosti k naprosté špičce. Naše vzájemná dlouhodobá spolupráce založená na oboustranné výměně informací a zkušeností je podpořená i tím, že zde NÚKIB má svého kybernetického atašé. Tato spolupráce je rovněž výrazným posílením bezpečnosti Česka, neboť náš přístup k ochraně kritické infrastruktury můžeme konzultovat s těmi nejlepšími," uvedl ředitel Řehka.

USA a Izrael jako klíčoví hráči

Výprava se vedle účasti na konferenci, kde s projevem vystoupil i ředitel Řehka, potkala s představiteli izraelské obdoby českého kyberúřadu, zástupci tamějšího ministerstva obrany či s lidmi z Israel Cyber Alliance. Sdružení spojuje více než tři stovky firem pohybujících se v oblasti bezpečnosti digitálního světa. Debatovalo se i o kryptografické ochraně.

Rozvíjení partnerských vztahů České republiky a zahraničních zemí podporují právě kybernetičtí atašé. Jsou to styční důstojníci pro sdílení strategických poznatků s hostujícími zeměmi. V současnosti působí v Izraeli, Spojených státech a v Bruselu při Evropské unii a při Severoatlantické alianci.

"USA i Izrael mají rozvinutý systém kybernetické bezpečnosti a jsou klíčovými hráči v této oblasti. Další výhodou spolupráce s těmito zeměmi je možnost získávat informace z útoků na jejich cíle dříve, než jsou cílem například prvky české kritické informační infrastruktury. Tyto informace Česko používá pro varování či přípravu, ale i pro pozdější šetření kybernetických incidentů," řekl Aktuálně.cz mluvčí NÚKIB Jiří Táborský.

Kyberdiplomaté na čtyřech místech světa

Kybernetické atašé posílá česká strana do USA, Izraele a Bruselu od roku 2015, funkční období mají tříleté. Kromě pěstování kontaktů se státními aktéry se čeští "kyberdiplomaté" v hostujících zemích setkávají se zástupci technologických firem i akademické sféry. Devadesát procent digitálního prostředí spadá do rukou privátních subjektů, které mají k dispozici poznatky o zranitelnostech prostředí, rozpoznávání hrozeb útoků či o metodách hackerů.

Odlišnou roli naplňují čeští zástupci v Bruselu při Evropské unii a NATO. Tam náleží k odborným pracovním skupinám obou organizací, zastupují českou stranu na jejich jednání a výstupy z nich směrují do domácího ústředí. Česko se třeba v rámci EU podílelo na zajištění kybernetické bezpečnosti volebních procesů či na vytvoření politiky evropského společenství v oblasti 5G sítí.

Ústřední orgán pro kybernetickou bezpečnost

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vznikl k 1. srpnu 2017, vydělil se z Národního bezpečnostního úřadu. Jeho vznik legislativně zastřešil zákon č. 181/2014 o kybernetické bezpečnosti. NÚKIB je ústředním správním orgánem pro kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany.
V praxi to znamená, že má chránit bezpečnost strategické kybernetické infrastruktury, detekovat případné útoky na tuto infrastrukturu a předcházet jim. 

V zahraničí má kyberattaché na čtyřech místech: 
Daniel Baggé (česká ambasáda ve Washingtonu), Robert Kahofer (Izrael), Roman Pačka (Stála delegace ČR při NATO v Bruselu), Jakub Otčenášek (Stálá delegace ČR při EU)

"Máme velkou improvizační schopnost, v kritických situacích dokážeme najít řešení. Proto si nás svět žádá. Které kyberbezpečnostní firmy jsou ve světě nejatraktivnější? Je to Avast, který se spojil s AVG (jde o české firmy, pozn. aut.) a daly dohromady know-how dvou špičkových společností," řekl Aktuálně.cz k přednostem českých expertů prezident spolku Český institut manažerů informační bezpečnosti Aleš Špidla.

Proč mají na světové scéně jasné místo, popisuje Špidla na několika příkladech. Základ podle něj vychází ze schopnosti přizpůsobit se kritické situaci. "Kde je potřeba improvizovat, vidět do dálky a chápat přemýšlení kybernetických zločinců, v tom jsme velmi silní. Zahraniční partneři nás proto berou velmi vážně. Někdy mám bohužel pocit, že nás berou vážněji než my tady."

Stopa v americkém Kongresu

Výraznou stopu nechali čeští kyberexperti za mořem. Například v letech 2016 až 2018 Národní centrum kybernetické bezpečnosti, které je dnes součástí NÚKIB, pořádalo strategická cvičení pro řadu významných amerických institucí včetně Kongresu. Ve vzájemných česko-amerických vztazích stojí téma kyberbezpečnosti na nejvyšších stupních.

"Díky přítomnosti kyberatašé ve Washingtonu, kdy současný pracovník je již druhým na této pozici, se daří tyto vazby prohlubovat a navazovat nové. Hodná zmínění je například otevřená podpora americké vlády České republiky při útoku na české nemocnice během jara 2020. To samé se týká podpisu 5G memoranda mezi Českou republikou a USA," podotýká mluvčí Táborský.

Ředitel NÚKIB Karel Řehka (zcela vlevo) s izraelským premiérem Naftali Bennette a nejvyššími představiteli kybernbezpečnosti USA, Kanady, Velké Británie či Německa.
Ředitel NÚKIB Karel Řehka (zcela vlevo) s izraelským premiérem Naftali Bennette a nejvyššími představiteli kybernbezpečnosti USA, Kanady, Velké Británie či Německa. | Foto: Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Podobně pevný kybersvazek pojí Česko se zmíněným Izraelem. Obě vlády podepsaly deklaraci o spolupráci už v roce 2014, obdobnou smlouvu pak o dva roky později uzavřely i úřady střežící IT prostředí obou zemí. Exkluzivní pozici Česka v Izraeli dokládá fakt, že před šesti let proběhl v Tel Avivu seminář pro klíčové hráče české kybernetické scény. Izrael podobné akce pro partnery pořádá výjimečně.

Výcvik pro orgány NATO

Další dva čeští odborníci působí v estonském Tallinu a jeden v Řecku. V Tallinu sídlí středisko s akreditací od NATO. Soustředí se na vzdělávání, výcvik a výzkumnou činnost pro členské země aliance a alianci samotnou. Podobná centra jsou i v dalších spojeneckých zemích, ale středisko v Tallinu se roku 2018 stalo pro vzdělání a výcvik na kybernetickém poli tím hlavním pro všechny orgány NATO.

Český zástupce v Řecku si vydobyl své místo v rámci mezinárodního výběrového řízení. Pracuje tam v Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost, která je hlavním orgánem evropského společenství v této oblasti. "Shromažďuje poznatky, zveřejňuje zprávy a studie, pořádá cvičení, zkoumá nové technologie a je poradním orgánem Evropské komise při přípravě nové evropské legislativy," popisuje mluvčí Táborský. 

Díky vyslanci v Řecku má NÚKIB informace o tom, co agentura chystá, jaké změny v evropské kyberlegislativě se připravují a propojuje s agenturou zdejší hráče digitálního prostoru. Vedle toho také analyzuje výdaje na bezpečnost komunikačního prostředí v souvislosti s evropskou směrnicí pro malé a střední firmy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy