Správcům národního parku České Švýcarsko se na začátku února naskytl neobvyklý pohled. Na záběrech z fotopasti našli ptáka, který se běžně v tuzemských lesech nepohybuje. "To si takhle kolegové v rámci monitoringu volně žijících zvířat vyhodnocují snímky z fotopastí, a tu: zcela nový druh pro český les," napsali na Facebook k fotografii, na které se prohání vysoký emu.
Pod snímek se ke zvířeti na sociální síti přihlásila jeho majitelka, podle které se pták ve volné přírodě dlouho nezdržel. "To je náš emák. Ještě ten den se vrátil domů," napsala.
To si takhle kolegové v rámci monitoringu volně žijících zvířat vyhodnocují snímky z fotopastí, a tu: zcela nový druh pro národní park! pic.twitter.com/aOoTpS8lm4
— Národní park České Švýcarsko (@npcs_cz) February 3, 2023
Vzrostlé zvíře zachytila kamera 27. prosince asi hodinu po poledni. Jak se emu, původem z Austrálie, do českého parku dostal, bylo podle mluvčího Tomáše Salova pro strážce záhadou. "Bohužel se fotografie z fotopastí získávají až se zpožděním. Pravdu o tom, odkud se pták vzal, jsme si mohli jen domýšlet," říká.
Při bližším pohledu na fotografii z pasti si lze všimnout, že na rozběhlého ptáka v pozadí číhají dvě postavy. Podle Salova se mohlo jednat právě o majitele. "Když jsem si zpětně dělal rešerši, dozvěděl jsem se, jak mají lidé o takové zvíře pečovat. Zásadní podmínkou pro chov emu je vysoká ohrada, ze které pták neuteče," vysvětluje s tím, že právě tento scénář se zaměstnancům parku zdál nejvíce pravděpodobný.
Kdyby se ptáka nepodařilo majitelům chytit, jeho naděje na přežití by byla vysoká. "Emu ani pštrosi nemají žádné speciální nároky. Pták by mohl v lese žít doposud," tvrdí mluvčí. Kdyby zvíře nepředstavovalo nebezpečí pro návštěvníky, správci parku by jej tak pravděpodobně nechali ve volné přírodě. "Je to sice nepůvodní druh, ale je velmi nepravděpodobné, že by založil životaschopnou populaci," dodává Salov.
Emu hnědý je druhý největší existující nelétavý pták světa. Váží okolo 20 až 55 kilogramů a měří od 150 do 190 centimetrů. Pro svůj dobrý zrak bývá v zahraničí hojně využíván na velkých farmách jako hlídač jiných zvířat, například skotu nebo ovcí.
Dožívá se vysokého věku, nezřídka až 60 let. Chov těchto mohutných opeřenců je populární i v Česku, a to nejen v zoologických zahradách, ale i mezi soukromými chovateli.
