Baxa získal v tajné volbě 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová 59 hlasů. Byli prvními třemi kandidáty, které nominoval prezident Petr Pavel. O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, jehož mandát vyprší 6. srpna. Prezident to nepotvrdil, ale ani nedementoval.
Trojice adeptů v patnáctičlenném týmu ústavních soudců obsadí místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž desetiletý mandát skončil 3. května. Dalšímu ústavnímu soudci Vladimíru Sládečkovi uplyne funkční období 4. června, kandidáta na toto místo prezident zatím neoznámil. Mandát skončí 26. listopadu také Radovanu Suchánkovi.
Třiašedesátiletý Baxa je soudcem od roku 1984. Předsedou Nejvyššího správního soudu byl jmenován hned po jeho ustavení v roce 2003, a to až do září 2018. U Nejvyššího správního soudu nadále působí. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002 - pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského před jeho odchodem mezi ústavní soudce. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví. Ve veřejných vystoupeních se Baxa zaměřuje na kritickou analýzu fungování soudnictví a jeho možné reformy.
Jednapadesátiletá Zemanová je soudkyní od roku 2001, aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu. V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na oblast přípravy a výběru soudců, na podmínky působení a výběru funkcionářů a na problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici. Profesně se zaměřuje mimo jiné na péči o nezletilé a ochranu nezletilých dětí v soudním řízení. Dlouhodobě se věnuje otázkám soudcovské etiky.
Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva. Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva.
Senátoři se přeli ohledně zveřejnění výhrad ke kandidátům
Prezident Pavel vyzval senátory, aby své případné výhrady ke kandidátům zveřejnili. S tím nesouhlasila senátorka Daniela Kovářová (nezávislá). "Slova pana prezidenta považuji za naprostou nehoráznost," prohlásila Kovářová. "Výslech, kdo, jak a proč hlasoval, je konec demokracie. Je to cesta, jak vystavit šikaně nepohodlné volitele," uvedla. "Tajná volba vysvětlení nepotřebuje," dodala.
Senátorka ODS a bývalá šéfka sněmovny Miroslava Němcová naopak uvedla, že senátoři by měli umět své rozhodnutí vysvětlit a unést za něj odpovědnost, za což se postavil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který prohlášení senátorky Kovářové označil za dezinterpretaci.
Předseda Senátu souhlasil s tím, že tajná volba má ochránit volitele, ale "tajnou volbu nemáme proto, abychom něco nemuseli vysvětlovat. Tato interpretace degraduje tajnou volbu," dodal. Podle Vystrčila by senátoři měli zhodnotit kandidáty z hlediska jejich charakteru, kvality a zákonných předpokladů pro výkon funkce, nikoli podle způsobu nominace.
