


Že se bývalý český premiér a také expředseda sociální demokracie Vladimír Špidla chystá založit novou stranu na základech té původní, je známo už několik týdnů. Ale až teď, symbolicky na Svátek práce – 1. máje, je to jisté. Špidla v pátek odpoledne oficiálně oznámil vznik Nové sociální demokracie a začal sbírat podpisy potřebné pro její zapsání na ministerstvu vnitra. Aktuálně.cz bylo u toho.

Café Montmartre je podnik v centru Prahy, který se může chlubit slavnou historií, scházeli se v ní na počátku minulého století významní spisovatelé, malíři, hudebníci a další umělci. Třeba Egon Erwin Kisch, Eduard Bass, Jaroslav Hašek, Gustav Meyrink či Max Brod. Nyní si ji vybral ke svému „restartu“ jeden z nejvýraznějších levicových autentických politiků Vladimír Špidla.
Muž, který patří v novodobé politické historii po roce 1989 k největším pamětníkům. Už v roce 1992 se stal členem širšího vedení sociální demokracie, v roce 1996 zasedl v Poslanecké sněmovně, od roku 1997 byl 1. místopředsedou strany a od roku 2001 ji vedl. A stejně jako tehdy i dnes ze všeho nejvíce mluví o sociálních nerovnostech, které jsou podle něj v Česku stále patrnější.
„Dámy a pánové, vždycky si člověk položí základní otázku, co je důvodem a co je motivem,“ začal Špidla s představováním nové strany ve zmiňované kavárně s tím, že vznikl přípravný výbor, který nasbíral zatím kolem 500 podpisů. Až jich bude alespoň tisíc, nechá výbor novou stranu zaregistrovat a zorganizuje první sjezd, který vybere prvního předsedu či předsedkyni. Už teď je ale jasné, že základem nové strany bude kritika sociálních nerovností v České republice.
„Společnost, která dospěla po roce 1989 až sem, je společnost, která je nespravedlivá a velkému množství lidí bere naději na slušný a naplněný život. A to není dobře,“ vysvětloval Špidla, podle nějž je proto nutný vznik nové strany. On sám tvrdí, že nechce být vzhledem ke svému věku předsedou, ale už na úvodní tiskovce patřilo hlavní slovo právě mu.
Vedle něj seděl bývalý člen vlády a také bývalý senátor Jiří Dienstbier a bývalý předseda pražské sociální demokracie Petr Pavlík, moderátorkou byla Miroslava Dušková-Smrčková. Jen kousek od nich postával Oto Novotný, v minulosti rovněž člen „staré“ sociální demokracie, který patřil k nejdůležitějším mozkům strany v době jejího vládnutí. Ten ale nemluvil - na rozdíl od Špidly a dalších.
„Vyvinula se nespravedlivá, doslova krutá společnost, politické myšlení ovládla pravicová dominance. Proti tomu není na levé straně politického spektra žádná protiváha, navíc se úplně ztrácí smysl, co levice je,“ tvrdí Špidla v nejčerstvějším – na 1. máje publikovaném – rozhovoru, který natočil speciálně ke startu své nové strany.
Zmiňuje se také o stávající sociální demokracii, která sice stále existuje, ale odchází z ní obrovské množství členů. Například v tomto týdnu oznámil odchod Roman Sklenák, exposlanec a bývalý šéf poslaneckého klubu.
Nyní stranu vede Jiří Nedvěd, který ji převzal po Janě Maláčové, jež rezignovala po krachu v loňských parlamentních volbách. Nedvěd, stejně jako Maláčová, byl příznivcem spolupráce s komunisty v hnutí Stačilo!, což je pro mnoho tradičních sociálních demokratů nepřijatelné. Spolupráci s Nedvědem proto odmítají.

Podle Špidly je tato Nedvědova strana mrtvá. „Už není schopná být nositelem sociálnědemokratických idejí a levicových ideálů,“ tvrdí Špidla, podle kterého si ale zaslouží skutečná levice obnovu. „Myslím si, že to republice opravdu pomůže,“ uvedl tento politik, který často upozorňuje, že je „pouze“ mluvčím nového politického subjektu a je pro to, aby jeho předsedou byl někdo jiný.
Špidla je ale jednoznačně nejznámějším a nejvíce respektovaným jménem na levici, byť společně s ním Novou sociální demokracii spoluzakládá například zmiňovaný Jiří Dienstbier. Špidla se ujal vlády v roce 2002, kdy získal s ČSSD 30 procent hlasů. Dodnes je památná jeho tehdejší předvolební debata s hlavním soupeřem, tehdy předsedou ODS Václavem Klausem, kterého podle tehdejších reakcí v debatě zcela překvapivě porazil.
V roce 2004 se však sociální demokracie fakticky Špidly zbavila, když ho vystřídal v čele vlády i strany Stanislav Gross. Na rozdíl od něj si ale Špidla zachoval dodnes čistý štít a není s ním spojena žádná aféra či korupce. Špidla přitom zůstal sociální demokracii věrný, k předsedům strany byl vesměs velmi loajální a dál pro stranu pracoval. S Maláčovou se ovšem kvůli její spolupráci se Stačilo! názorově zcela rozešel.
Jestli Nová sociální demokracie získá dostatečný počet členů, se teprve uvidí. Sám Špidla avizuje, že mnohé bude záležet na zájmu lidí v různých místech Česka. Mnohokrát zdůraznil, že nemíní budovat stranu, která bude stát na několika málo lidech, které bude podporovat nějaký bohatý sponzor. Chce stranu, která vznikne zespoda.
„Politika, kdy sebere pět chlapíků a tři ženy, k tomu navalíte nějakých 500 milionů a umělou inteligencí začnete dělat kampaň, to není politika, to je pouze divný typ marketingu, který si dělá kšeft z lidských nadějí,“ prohlásil ve čtvrtek v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Když to půjde dobře a budeme mít minimálně tisíc podpisů, chtěli bychom být do konce června registrováni na ministerstvu vnitra. A od toho okamžiku už můžeme sledovat ve volbách, už máme zprávy z různých míst, že lidé říkají, že by pod našim jménem kandidovali,“ nastínil Vladimír Špidla příští měsíce.






Proč ta samá drahá čokoláda chutnala včera božsky a dnes úplně mdle? Chyba není v receptu ani ve vašich chuťových pohárcích, ale v tom, co vám zrovna hraje v uších. Moderní věda potvrzuje, že lidský mozek nedokáže oddělit sluch od chuti, a hudba tak funguje jako neviditelné, ale mimořádně mocné koření.



Hamburský senior Hans S., který kvůli nízkému důchodu dostává státní podporu, nahlásil úřadům příjem ze sběru vratných lahví a plechovek. Sociální úřad mu kvůli tomu podporu v odpovídající výši snížil. Poté, co případ vzbudil pozornost médií, úřad nakonec rozhodl, že 75letý důchodce si měsíčně sběrem lahví může přilepšit částkou 50 eur (1211 Kč), aniž by se to projevilo na snížení podpory.



Ve Velké Británii sílí obavy, že se z Irska stala vstupní brána pro ruské agenty. Podle britského deníku The Telegraph za tím stojí kombinace liberální irské vízové politiky, slabých zpravodajských služeb a absence vnitřních kontrol ve společném cestovním prostoru mezi oběma zeměmi.






Trolejbus Karkulku znal v Jihlavě snad každý, ale jen málokdo tehdy tušil, jak hluboko se zapsal do osudu jednoho čtrnáctiletého kluka. Když tahle zářivě červená legenda v roce 2015 z městských ulic zmizela, nebylo pravděpodobné, že se ještě někdy vrátí. Petr Příhoda si ale tehdy dal bláznivý slib, který nyní mění ve skutečnost.