Nový směr u amnestie: Klausovu abolici psali u Blažka

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
2. 5. 2013 5:50
Aktuálně.cz má k dispozici dokumenty, které osvětlují detaily novoroční amnestie
Klaus vyhlašuje amnestii.
Klaus vyhlašuje amnestii. | Foto: ČTK

Praha - Příběh novoroční amnestie prezidenta Václava Klause má nové pokračování. Jistý zvrat do dosud známých věcí přinesl právník Pavel Hasenkopf, když se vzepřel výkladu, který veřejnosti předložil nový hradní kancléř Vratislav Mynář.

Mynář označil za autory amnestie právě Pavla Hasenkopfa a s ním dva blízké Klausovy spolupracovníky Petra Hájka a Ladislava Jakla.

Právník Pavel Hasenkopf, stále ještě zaměstnanec prezidentské kanceláře, už zkraje týdne ve svém blogu na Aktuálně.cz upozornil, že se sice podílel na přípravě amnestie, ale jeho návrh se zásadně lišil od konečné verze, kterou nakonec prezident vyhlásil. Svůj návrh také zveřejnil - podívat se na něj můžete ZDE. Teď promluvil o dalších detailech.

Plyne z nich, že amnestie byla postupně "zestručňována". Popisuje roli, jakou při její přípravě hrálo ministerstvo spravedlnosti. A nová je také informace, že původně měl amnestii za vládu kontrasignovat ministr spravedlnosti Pavel Blažek.  

Online deník Aktuálně.cz se pokusil podstatné momenty zrodu amnestie zrekonstruovat. Vychází z Hasenkopfovy výpovědi a z dokumentů, které má redakce k dispozici.

Rodí se první verze

Úkol navrhnout koncept amnestie dostal Pavel Hasenkopf loni 19. října. V té době už třetím rokem nepracoval v legislativně-právním odboru, ale v odboru politickém, kde byl jeho přímým nadřízeným tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl.

Požadavky směrem od Václava Klause byly následující: úlevy pro potrestané seniory, zkrátit tresty srovnatelně s těmi, které budou prominuty úplně, vyřešit omezení amnestie pro recidivisty a "přihlédnout k dlouho se vlekoucím soudům".

Měsíc nato byla na stole první, "Hasenkopfova" verze. Zkracovala tresty, přihlížela k "privilegovaným" pachatelům (tedy seniorům, matkám s malými dětmi, vážně nemocným).

Promíjela tresty za verbální politické trestné činy (například propagaci neonacismu), zmírňovala tresty za zabití v afektu a také zohledňovala, že nový trestní zákoník některé sazby zmírnil - amnestie by tedy úměrně tomu zkrátila tresty těm, kteří je dostali ještě v době platnosti starého zákoníku.

Chvalovský by neuspěl

I tato Hasenkopfova verze už obsahovala zrušení trestního stíhání, takzvanou abolici. Ta se ale podstatně lišila od toho, co nakonec prezident Klaus 1. ledna vyhlásil.

"U abolice jsem se ptal, jestli jí skutečně chceme, protože připravit toto ustanovení bude ještě náročnější než připravit celý zbytek amnestie. Dostal jsem odpověď, že nic není závazné, takže jsem napsal, jak by to asi mohlo být," vzpomíná dnes Hasenkopf.

V jeho návrhu se zastavovalo trestní řízení v případech, že ani po dvou letech od zahájení trestního stíhání nebylo nařízeno hlavní soudní líčení a - což je podstatné - týkalo se to jen skutků, u kterých zákoník předpokládá trest vězení do pěti let.

Návrh ale zastavoval jen vlekoucí se trestní stíhání pro přečiny, verbální trestné činy, skutky spáchané v afektu a pro drobné úvěrové podvody. Navíc jeho verze výslovně uváděla, že se zastavení stíhání netýká těch případů, ve kterých byly průtahy "z velké části způsobeny pachatelem nebo obhájcem".

Další pojistkou byla lhůta do 7. března, během které měla justice šanci dotáhnout nejkřiklavější případy.

Srovnáme-li to s vyhlášenou amnestií, ta zastavila všechna stíhání táhnoucí se osm let a více, a to u skutků, u kterých hrozilo vězení až 10 let.

Kde se vzala 2. verze?

Měsíc po odevzdání první verze se nedělo nic. Poté Pavlu Hasenkopfovi přistál v mailu zcela přepracovaný návrh - už v něm se objevila hranice desetiletého trestu a osm let pro trestní stíhání.

Svému nadřízenému Jaklovi pak Hasenkopf sdělil, že se mu toto znění abolice nelíbí. Jak vzpomíná, ani mezi Klausovými nejbližšími spolupracovníky na něm nebyla shoda. Dokonce se dá označit jako "silný spor".

Výsledná podoba amnestie tak, jak ji vyhlásil Klaus na Nový rok, je však ještě jiná - vznikla zestručněním druhé verze.

Co dělal ministr Blažek?

Pokud ale porovnáváme tuto druhou verzi s konečnou, zarazí jedna drobnost: abolice, tedy zastavení trestního stíhání, se ve druhé verzi vyjímá hned na začátku, zatímco v konečné je poněkud upozaděna - stal se z ní proslulý "článek II".

"Tento článek musel vzniknout na ministerstvu spravedlnosti. Myslím, že autorem je buď někdo z ministerstva spravedlnosti, nebo někdo, kdo k němu má nějakým způsobem blízko," tvrdí Hasenkopf.

A dodává: "Už podle toho, jak je to napsané, poznám příslušnou právní dílnu. Jako když poznáte, že tento obraz nakreslil Mikoláš Aleš."

Přidává ještě další indicii toho, že se ministerstvo spravedlnosti na přípravě amnestie podílelo: "Když jsem v kanceláři prezidenta pracoval na své verzi, samozřejmě jsem dopředu dostal počty odsouzených v určitých kategoriích - a ty pocházely přímo z ministerstva spravedlnosti. Pan ministr by si asi nevycucal z prstu takhle přesná čísla."

Mýty a pološero

Ministerstvo spravedlnosti přitom dosud tvrdilo, že se omezilo jen na "technickou stránku" problému.
 
"V původní verzi byl ke kontrasignaci uveden ministr spravedlnosti. Kde došlo k této změně, nevím," podotýká k tomu Hasenkopf. Amnestii nakonec - bez vědomí celé vlády - kontrasignoval premiér Petr Nečas (ODS).

Z uvedených dokumentů se dá shrnout následující: amnestie se zrodila v okruhu nejbližších spolupracovníků prezidenta Klause (sám Jakl v médiích prohlásil, že byli tři). Pavla Hasenkopfa lze označit jako „přítele na telefonu".

První verzi připravil hradní právník (není tedy pravda, že se na amnestii nikdy žádný právník nepodílel, jak tvrdil Jakl v Lidových novinách).

A ministerstvo spravedlnosti na amnestii (kvůli přeplněným věznicím) tlačilo už delší dobu. Jedna z verzí amnestie, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, je z roku 2008 a připraven je na ní podpis prezidenta Klause a premiéra Topolánka. Nikdy vyhlášena nebyla.

Blažek: Na textu jsme se nepodíleli

Ministr Pavel Blažek v reakci na Hasenkopfa zopakoval tvrzení, že ministr osobně ani žádný zaměstnanec ministerstva se na textu lednové amnestie nepodílel.

"O amnestii jsem, na rozdíl od jiných, již od ledna řekl mnoho. Nemám na svých prohlášeních co měnit ani k nim cokoli dodávat. Proč si pan Pavel Hasenkopf frustraci ze ztráty místa na Hradě kompenzuje historkami o ministerstvu spravedlnosti, nevím, nikdy jsem ho neviděl a tohoto člověka ani osobně neznám," uvedl Blažek ve středu večer.

Čtěte i rozhovor: Hradní právník: Klausovu abolici psalo ministerstvo


 

Právě se děje

Další zprávy