Pro Ukrajince nebude místo. Plné jsou hlavně školy v Praze, problém ale bude i jinde

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
23. 8. 2022 6:15
Do českých škol se podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) přihlásilo 57 tisíc ukrajinských žáků. Oproti původnímu odhadu je to sice méně, přesto je jasné, že v některých lokalitách nebude pro děti z Ukrajiny místo ve třídách. Například v Praze 10 vzniknou adaptační skupiny, kterým se však odborníci i ministerstvo chtěli vyhnout, protože nedokážou dostatečně nahradit standardní výuku.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Jakub Plíhal

Pět set ukrajinských dětí čeká, zda je přijmou na některou ze základních škol v Praze 10. Ačkoliv zatím není jasné, kolik jich v této stotisícové městské části dokážou pojmout, už teď je zřejmé, že všechny určitě ne. Plno má například Základní škola Solidarita, která dosud přijala 46 ukrajinských dětí. 

"Čekali jsme několik měsíců na to, až někdo přijde s řešením. Od března jsme řešili nával žadatelů, naplňovali v Praze 10, co se dalo, maximálně jsme využili kapacitu. A pak jsme koncem dubna dospěli do bodu, kdy byl vyhlášen stop stav," popisuje ředitelka zařízení Karin Marques. Pro další stovky dětí není ve školách na Praze 10 místo. 

Radnice proto vydala pokyn, že děti, na které se nedostane, budou navštěvovat takzvanou adaptační skupinu. Ta však plnohodnotnou výuku nenahradí. Jde spíše o odpolední kroužky, jež mají pomoci s integrací ukrajinských dětí do české společnosti a připravit je na nástup do školy. Momentálně slouží primárně dětem, na něž se tři měsíce po udělení víza o dočasné ochraně nevztahuje povinná školní docházka. To až po tomto termínu.

Na kolik ukrajinských dětí se v Česku 1. září nakonec skutečně nedostane, není zřejmé. Podle ministerstva školství ale nedojde na krizový scénář z první poloviny roku, který předvídal příchod 130 tisíc školáků z Ruskem napadené Ukrajiny. Podle ministra školství Vladimíra Balaše se zatím do škol zapsalo kolem 57 tisíc ukrajinských žáků. Podle něj je problém s kapacitou škol hlavně v hlavním městě, a to i pro české žáky. "Není nutno žít pouze v Praze a v okolí, ale možná budou děti mít větší šanci dostat se do školy někde jinde," řekl ČTK Balaš. 

Celkové kapacity v tuzemských základních školách by měly stačit. Problém však je, že uprchlíci samozřejmě nejsou rovnoměrně rozmístěni po republice. "Kapacity škol sice v absolutních číslech dostačují, ale je to regionálně velmi nerovné," potvrzuje analytik PAQ Research Štěpán Kment. Kromě Prahy a jejího okolí jsou kapacity nedostatečné také v okolí Brna, v Plzni či Karlových Varech. 

Případné přetížené regiony bude stát řešit až v průběhu podzimu. Na začátku září se tak do škol nemusí dostat stovky až tisíce ukrajinských dětí, ačkoliv pro ně bude platit povinná školní docházka.

Chaos kolem přihlášených dětí

Situace je nepřehledná zejména proto, že se někteří rodiče snažili své děti přihlásit i během léta, a to i na více škol. Jiné rodiny se zase rozhodly během léta vrátit na Ukrajinu, a dítě ze školy neodhlásily. Naopak další malí váleční utečenci do Česka přicházejí. 

I samotné školy přiznávají, že situace se rychle vyvíjí. "Zrovna dnes volala maminka, že její dcera má od září nastoupit na jinou základní školu, ale rodina se přestěhovala do jiné části města a chtěli by dceru přihlásit k nám," popisuje zástupkyně ředitelky ZŠ Dukelská v Benešově Eva Eliášová. 

Programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký sice uznává, že stát nemůže předem zjistit, kdo kam reálně nastoupí, měl by se ale více snažit přimět obce k tomu, aby si připravily dostatečné kapacity a případně navrhly řešení pro případ, že stačit nebudou. 

V tomto ohledu se již před několika měsíci zvažoval například takzvaný busing, tedy rozvoz dětí autobusy do regionů s volnou kapacitou, případně stavba provizorních učeben, díky kterým by se kapacita škol navýšila. 

"Za celé prázdniny jsem neslyšel od jediné samosprávy, že by něco takového připravovala. Je to sice věc zřizovatelů, ale kdo jiný než ministerstvo školství by je měl motivovat, aby v tomto ohledu začali něco dělat," podotýká Hřebecký, který státu vyčítá, že se řešení začne vymýšlet až po začátku školního roku.

Analytik společnosti PAQ Research Karel Gargulák uvádí, že zajištění kapacity je vždy zákonnou povinností zřizovatelů škol. V případě základních škol tedy obcí. "Systém vzdělávání je decentralizovaný. Každý se tváří, že odpovědnost má škola, pak možná zřizovatel a pak možná kraj. Ale řídící roli má vykonávat primárně zřizovatel. Ale teď, když kapacity nejsou, se toho musí chopit kraj, případně stát, pokud to kraj není schopen zařídit. Tak by to mělo být. Ale je otázka, jestli dochází ke koordinaci," doplňuje Gargulák. 

Svoz dětí není reálný, říká pražský radní

Podle pražského radního pro školství Víta Šimrala (Piráti) nelze mít úplnou představu o tom, kde mohou nastat výrazné problémy s kapacitou, protože se k zápisu ještě nedostavily všechny děti, které jsou evidované na území hlavního města.

"Některé městské části již vykazují odmítnuté žáky z důvodu kapacity, a v současné době proto hledají další vnitřní rezervy ve svých školách, například navýšením počtu dětí ve třídách v rámci výjimky do 34 žáků," upřesňuje Šimral. Zároveň se podle něj Praha snaží o navýšení kapacit škol. 

Méně reálný je podle něj svoz dětí autobusem. "V případě, že by bylo potřeba vyvážet děti za hranice Prahy, bude zcela jistě obtížné najít v nejbližším kraji volné místo, kam by mohl zajíždět autobus dětí - neboť je zřejmé, že rozvoz jednotlivých žáků po obcích je z časového hlediska velmi obtížný," upozorňuje.

Kapacity středočeských škol v okolí Prahy jsou podle radního navíc vyčerpány. "Pak je na zvážení, zda by mělo vůbec význam vyvážet žáky třeba až na hranice Středočeského kraje s dalšími kraji. Je tedy patrné, že situace vyžaduje ještě čas a že není možné jednoznačně sdělit, jak budou kapacity škol na území Prahy dostačovat," dodává Šimral. 

Například v Praze 7 se na rozdíl od desáté městské části zatím podařilo umístit všechny děti, které se přihlásily během speciálních zápisů. "Další se hlásí v průběhu léta, zatím se o ně dokážeme postarat, ale kapacity škol už se pomalu dostávají na své hranice," říká radní Prahy 7 pro školství a vzdělávání Hana Šišková.

Do pardubických škol se podle ředitele ZŠ Mikulovice Martina Lukeše neumístilo zhruba osmdesát žáků z Ukrajiny. "Vyšel pokyn, který říká, že máme zjistit počet přihlášených ukrajinských dětí v obci, a pokud nenastoupí, tak je máme začít obesílat s tím, že mají neomluvené hodiny. Školy tedy žijí v nejistotě, co je v září čeká," tvrdí Lukeš.

Zatím není jasné ani to, jaký bude přístup státu ke školou povinným dětem, které se do žádné školy nezapíšou. Podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty by školy v takovém případě měly nejdříve kontaktovat rodiče a seznámit je s fungováním českého systému vzdělávání. 

"Jestliže by přetrvávala zřejmá nevůle rodiče dítě ke vzdělávání přihlásit nebo ho do vzdělávání zapojit, jednalo by se o možný přestupek na úseku školství," upozorňuje Augusta. Případy dětí, které by do školy nenastoupily, by se dále zabýval odbor sociálně-právní ochrany dětí. Stejně to ostatně funguje i v případě českých školáků.

 

Právě se děje

Další zprávy