Novinář Kroupa neuspěl s ústavní stížností na odposlechy policie v kauze Pandur

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 5. 2016 11:23
Investigativní novinář Janek Kroupa neuspěl s ústavní stížností na porušení práva na ochranu zdroje. Podle Ústavního soudu byla stížnost novináře předčasná. V minulosti dospěl Kroupa k závěru, že jej odposlouchávala policie, protože chtěla zjistit jeho zdroj informací v korupční kauze kolem nákupu obrněných transportérů Pandur.
Novinář Janek Kroupa.
Novinář Janek Kroupa. | Foto: Ludvík Hradilek

Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost novináře Janka Kroupy, považoval ji za předčasnou. Kroupa se domníval, že jej odposlouchávala policie, protože chtěla zjistit jeho zdroj informací. ÚS podle zpravodaje Jana Musila zatím nemohl posuzovat, zda byly naplněny všechny zákonné podmínky pro nařízení odposlechů, ani to, jakou váhu je třeba přiznat ochraně novinářského zdroje. Trestní řízení totiž v době podání stížnosti neskončilo a Kroupa tehdy neměl oficiální vyrozumění o odposlechu.

Musil připustil, že odposlechy a podobné prostředky jsou kontroverzní a nepříjemné. Přesto je lze v určitých případech akceptovat kvůli vyššímu legitimnímu cíli, jako je třeba ochrana demokratických principů společnosti a ochrana před závažnými formami trestné činnosti, uvedl Musil. Vyvažování přiměřenosti takového zásahu je úkolem obecných soudů, které odposlechy nařizují.

Novinář v minulosti dospěl k závěru, že policie chtěla prostřednictvím odposlechů zjistit jeho zdroj informací v kauze údajné korupce kolem nákupu obrněných transportérů Pandur. Požádal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu o informaci, ohledně odposlechu, ale neuspěl. Loni se obrátil na Nejvyšší soud (NS) kvůli přezkoumání zákonnosti odposlechů. Soud ale jeho podnět odmítl z procesních důvodů. O sledování svého telefonu měl totiž Kroupa tehdy jen neoficiální informace. Trestní řád předpokládá, že policie, žalobce nebo soud po pravomocném skončení trestního řízení informuje sledovaného člověka o provedených odposleších. Teprve poté začíná běžet lhůta pro podání návrhu k NS.

Kroupa zvolený výklad trestního řádu označil v ústavní stížnosti za formalistický. Vede prý k absurdním situacím. Lidé, kteří informaci o odposlechu nedostanou oficiálně, nemají reálnou možnost domoci se soudního přezkumu zákonnosti odposlechů. Podle ústavních soudů ale NS postupoval v souladu s trestním řádem. Zákon dává možnost obrátit se na NS až po skončení trestního řízení a vyrozumění o odposlechu. Tuto možnost může v budoucnu Kroupa znovu využít.

Soud připustil pochybnosti

Kroupa požádal ÚS také o zrušení části trestního řádu. Soud mu nevyhověl, ale připustil, že pochybnosti o účinnosti kontroly ze strany NS mohou vyvstat zejména v situacích, kde trestní řízení trvá příliš dlouho. Zákonodárce by měl kritické připomínky zvážit a eventuálně právní úpravu zdokonalit, například stanovit maximální dobu, po kterou lze poskytnutí informace o odposlechu odkládat.

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Odmítavé usnesení NS vyvolalo mediální pozornost i kvůli pasáži, která naznačuje, že právo na ochranu novinářského zdroje lze v některých výjimečných případech prolomit. Slovy NS, ochrana "nemůže být bezbřehá". Jde například o situace, kdy vlivný člověk poskytne žurnalistovi tajnou informaci s cílem zmařit vyšetřování korupce nebo jiné závažné trestné činnosti ve státních strukturách.

"V podobném případě si lze představit, že za účelem odhalení a ztotožnění takové osoby může být v krajním případě prolomeno i novinářovo právo na soukromí," stojí v usnesení.

Soudci NS ale zdůraznili, že náležitou ochranu musí nadále mít takový zdroj, který novináře informuje na základě poctivé pohnutky. Může to být například člověk, který chce upozornit na snahu zamést určitou kauzu pod koberec kvůli politickému tlaku.

Marek Dalík cítí, že to je nespravedlivé, protože on ty peníze zřejmě nakonec nedostal, zatímco předchozí vláda asi ano, říká Janek Kroupa. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 34 minutami

Tesla podle Muska postaví novou továrnu blízko Berlína

Americký výrobce elektromobilů Tesla hodlá postavit novou továrnu v blízkosti Berlína. Oznámil to podle agentur DPA a Reuters generální ředitel podniku Elon Musk.

Tesla již dříve uvedla, že brzy sdělí umístění svého evropského závodu s označením Gigafactory 4, který by měl zahájit výrobu v roce 2021. Musk dnes při předávání ocenění "Zlatý volant" v Berlíně prohlásil, že závod bude stát blízko berlínského letiště.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Weby britských politických stran se staly terčem kybernetických útoků

Digitální platformy dvou největších britských politických stran se staly terčem kybernetických útoků. Na labouristy hackeři zaútočili už v pondělí, dnes se obětí hackerského útoku stala největší opoziční strana znovu a kromě ní kyberútok postihl i vládní konzervativce, informovala agentura Reuters. Labouristé dnes pondělní útok popsali jako sofistikovaný a rozsáhlý, ale nakonec neúspěšný. Informace britských médií ovšem nasvědčují tomu, že incident nebyl co do rozsahu a použité metody nijak výjimečný.

Zdroj: ČTK
Další zprávy