reklama
 
 

Novela bere lidem šanci bránit se developerům. Právní experti vyzývají senátory, aby to změnili

AKTUALIZOVÁNO 17. 5. 2017
Právníci ze čtyř českých vysokých škol odmítli ve veřejném prohlášení změnu stavebního zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Zbavila by podle nich občany sdružené v ekologických spolcích možnosti účastnit se stavebních řízení u menších a středně velkých projektů. Změna by se týkala například stavby hotelů, penzionů, ale i geologických prací a hornické činnosti. Akademici i ombudsmanka Anna Šabatová vyzývají Senát, ať zákon sněmovně vrátí k přepracování. Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve středu projednávání zákona přerušil, aby se s ním mohli zákonodárci lépe seznámit.
Doporučujeme

Praha - V Hradci Králové podepsalo před osmi lety 14 tisíc obyvatel města petici, ve které podpořili spolek bojující proti výstavbě sídliště v chráněné přírodní lokalitě Plachta. A uspěli. V roce 2004 zase obyvatelé Úval u Prahy zabránili dalšímu rozšíření lisovny plechu, která je dodnes ruší hlukem.

Příkladů, kdy za posledních 25 let lidé vytvořili občanské sdružení a postavili se záměru developera, je mnoho. Pokud by však prošla novela stavebního zákona, kterou mají nyní v ruce senátoři, do podobných záměrů by už lidé neměli co mluvit.

Novou podobu zákona navrhla ministryně Karla Šlechtová, pozměňovací návrhy omezujících přístup veřejnosti ke stavebním řízením sociálně demokratičtí poslanci Jaroslav Foldyna a František Adámek. Ti si za dnešní podobou novely stojí.

"Návrh jsem vypracovával spolu s CzechInvestem, který právě v účasti spolků ve stavebním řízení vidí velkou překážku pro předvídatelnost vývoje. Navíc celá řada evropských zemí umožňuje vliv občanské společnosti v územním plánování, přímo ve stavebním zákoně ale už ne," řekl Foldyna.

Experti z právnických fakult předních českých vysokých škol - Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého a Západočeské univerzity - však mají přesně opačný názor. Své stanovisko zaslali i senátorkám a senátorům. Podrobně v něm popisují chyby návrhu, požadují jejich opravu a vrácení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy senátorů.

Největším prohřeškem jsou podle nich nepřiměřené omezení ochrany přírody a zásah do lidských práv. Změna zákona podle nich ruší možnost účasti ekologických spolků ve všech správních řízeních, které nepodléhají posuzování záměru podle zákona o životním prostředí. "V řadě případů může jít o stavby se značnými lokálními dopady na přírodu a krajinu, jako jsou hotely a penziony, apartmánové domy, obytné soubory či soubory různých domů, sportoviště, terénní úpravy," stojí v prohlášení podepsaném dvaadvaceti akademiky, mezi nimi například proděkanem právnické fakulty Univerzity Karlovy Milanem Damohorským.

Změna se podle právníků týká i stanovení průzkumných území před případnou těžbou nerostů, geologických prací i povolení vlastní hornické činnosti. "Změna je z právního i věcného hlediska nepřijatelná, je v rozporu s principy ochrany veřejného zájmu, přiměřenosti a demokratické veřejné správy," míní. Lidé, kteří nejsou přímo dotčeni na vlastnickém právu, totiž nyní nemají jinou možnost, jak se stát u menších a středních stavebních záměrů účastníky stavebního řízení než jako členové ekologického spolku.

Podle akademiků navíc neexistuje žádná státem zpracovaná studie, která by se zabývala příčinami zdlouhavých stavebních řízení, které jsou hlavním argumentem příznivců zákona. "Tvrzení, že za to může účast ekologických spolků, je nepodloženou spekulací," píší.

Na stranu právníků se ve svém prohlášení postavila i ombudsmanka Anna Šabatová. Za nejzávažnější považuje ochránkyně lidských práv nově zaváděnou možnost postavit jakkoli velký rodinný dům, bytový dům nebo objekt rodinné rekreace pouze na ohlášení. "Současně s tím dává stavebníkovi právo, aby sám posoudil, kdo ze sousedů bude stavbou přímo dotčen, čí souhlas se stavbou tedy potřebuje," uvedla. V současné době je možné na ohlášení postavit stavbu do 150 metrů čtverečních a je třeba mít souhlas všech vlastníků sousedních pozemků. "Novela bude v praxi znamenat, že komukoli může v sousedství vyrůst libovolně velká stavba, aniž by se o záměru předem dozvěděl a aniž by se mohl bránit," dodala Šabatová.

Proti novele se již vyjádřilo více než padesát zejména ekologických spolků a organizací napříč Českou republikou. "Pokud by byl zákon v této podobě definitivně schválen, jednalo by se o největší omezení občanských práv po roce 1989, které je v rozporu s ústavou, mezinárodními závazky ČR i programovým prohlášením vlády. Zároveň by šlo o zásadní zhoršení podmínek pro ochranu přírody a životního prostředí. Lidé by se nemohli vyjadřovat i k takovým stavbám, jako je například spalovna v Chotíkově u Plzně," uvedl tiskový mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

O novele ve středu jednali senátoři z Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Jednání přerušili proto, aby se mohli všichni s důležitým materiálem lépe seznámit. "Vyzveme také senátory, kteří budou mít pozměňovací návrhy, aby nám je do pátku předali na výbor, a pošleme je na tři dotčená ministerstva," uvedl člen výboru Radko Martínek (ČSSD).

Výbor záležitost projedná znovu 30. května. Posune se tak i diskuse v plénu Senátu, která byla plánována na 31. května. Jak nakonec dopadne, je nyní těžké předvídat. "Některým se novela zásadně nelíbí, jiným méně, a ti další jsou zase nespokojeni, že se někomu nelíbí," komentoval náladu ve výboru Martínek.     

autor: Martin Biben

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama