Plný počet dvanácti trestných bodů, po němž automaticky následuje zadržení řidičského průkazu na jeden rok, už získalo podle statistiky ministerstva dopravy ke včerejšímu dni deset motoristů.
Další řidiči se k této hranici blíží: jedenáct, respektive deset bodů má po třech motoristech.
Více než 72 500 řidičů dostalo za chování na silnicích podle nového bodového systému alespoň jeden trestný bod.
Podle Asociace autoškol a ministerstva dopravy ovšem existuje možnost, jak se řidič může k řidičskému průkazu zase brzy dostat a nečekat na něj rok.
"Může se přihlásit do autoškoly a za dva až tři týdny může mít nový řidičský průkaz," řekl předseda Asociace autoškol Ondřej Horázný. Nový zákon o silničním provozu totiž vyloženě tuto možnost nevylučuje.
"Úřady by se tomu asi bránily, ale u správního soudu by řidič nejspíš vyhrál," odhaduje Horázný.
Úprava tohoto ustanovení - aby řidič s dvanácti body dostal nazpátek řidičský průkaz skutečně až po roce - je jedním z návrhů, které chce ministerstvo dopravy prosadit do novely silničního zákona.
Základem je poslanecký návrh
Ministerstvo vychází z návrhu poslanců ODS Evy Dundáčkové a Vlastimila Tlustého, ale bere ho spíše jako základ k diskusi než jako předlohu, kterou bude stoprocentně podporovat.
Úřad ministra Aleše Řebíčka (ODS) hodlá odstranit základní nedostatky a nelogičnosti v původním zákonu. Oslovil proto několik odborníků a shodl se s nimi na základním úpravách.
Šéfka legislativního odboru ministerstva dopravy Daniela Kovalčíková uvedla, že ze zákona by třeba měly zmizet takzvané likvidační pokuty. Jako příklad uvedla pětimilionovou sankci za nesprávnou registrační značku u vozidla.
Ze zákona by měla vypadnout i "pošťácká výjimka". Podle platných předpisů může pošťácké auto zastavit prakticky kdekoli, aniž by řidiči hrozil postih, například na tramvajových kolejích.
"Stává se, že zastaví třeba na přechodu pro chodce," řekl Ondřej Horázný z Asociace autoškol.
Zvýší se body na osmnáct?
Ministerstvo dopravy se nebrání návrhu poslanců Dundáčkové a Tlustého, aby se horní hranice trestných bodů zvýšila z dvanácti na osmnáct. Ovšem spíše to zatím bere jako otázku, o které by se mělo v parlamentu diskutovat.
Nevylučuje ani to, že by se na některých úsecích dálnic a rychlostních silnic mohla zvýšit povolená rychlost ze sto třiceti na sto šedesát kilometrů v hodině.
V každém případě chce snížit některé pokuty a sankce, které pokládá za příliš přísné. Stanislav Huml, bývalý vysoký policejní důstojník, který se na práci expertní skupiny také podílel, pokládá například za neudržitelné, aby přišel o řidičský průkaz až na půl roku motorista, který má oprávnění řídit auto, a nikoli babetu.
O řidičský průkaz by také neměl přijít řidič, který zastaví na parkovišti pro invalidy. Podle ministerského návrhu by mu napříště hrozila pokuta na místě od nuly do pěti tisíc korun.
Pokuty by neměl dostat ani cyklista, který zraní sám sebe - jak to umožňuje platný zákon o silničním provozu.
Ministerstvo oproti tomu zásadně nesouhlasí s tím, aby z bodového systému zcela vypadlo jedenáct přestupků, jak to navrhla Dundáčková s Tlustým. Poslanci například chtěli, aby trestné body nedostal řidič, který předjíždí na plné čáře nebo ohrožuje chodce na přechodu.
Čeká se smršť dalších návrhů
Sněmovna by se novelou zákona o silničním provozu měla zabývat už na své nejbližší schůzi.
Vzhledem k tomu, že už při projednávání první předlohy se sešly stovky pozměňovacích návrhů, lze podobnou situaci očekávat i nyní.
Například sociální demokraté zvažují návrh, podle něhož by motorista při dosažení dvanácti bodů nepřišel o řidičský průkaz okamžitě na celý rok, ale jenom na dva až tři měsíce. Poté by mu hrozila ztráta řidičského oprávnění na půl roku a následně na rok.
Počátkem října organizuje seminář o silničních předpisech také Senát, kde se s největší pravděpodobností objeví další pozměňovací návrhy.
"Nemůžeme vyloučit, že pozměňovacích návrhů budou tisíce," připustil ministr dopravy Řebíček. Uvedl, že chce mluvit s poslaneckými kluby, aby se projednávání silničního zákona nestalo jedním z hlavních témat před nadcházejícími komunálními a senátními volbami.
"Jde nám o expertní úpravu, nikoli o politiku," tvrdí Řebíček.
