Nové paragrafy: Stát plánuje útoky na soukromí

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
18. 5. 2008 12:15
Zákony posilují moc policistů i agentů
Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Stát si ve vznikajících zákonech buduje kanály, kterými by v budoucnu mohl získávat detailní informace o životě občanů.

Současná vláda sice zpřísnila pravidla pro odposlouchávání telefonů, ale podle ochránců lidských práv a soukromí teď chce policii a tajným službám dát jiné a rozsáhlé pravomoci, jak lidem soukromí narušit.

Premiér Mirek Topolánek například plánuje zpravodajským službám umožnit kontrolu peněz na soukromých bankovních účtech. Proti tomu už se ohradil Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Předseda ÚOOÚ Igor Němec.
Předseda ÚOOÚ Igor Němec. | Foto: ÚOOÚ
Čtěte více:
Němcův úřad brzdí premiéra. Agenti k účtu nemohou, říká

Kritici připomínají i to, že členem nového kontrolního orgánu pro tajné služby, který je rovněž v plánu a který by fungoval vedle poslanecké komise, nebude předseda zmíněného úřadu.

Údaje z mobilů: Kdo, kdy, komu, odkud, kam

ÚOOÚ vadí i sněmovnou už schválený telekomunikační zákon, který umožní sledovat kdo, komu, kam a odkud volal mobilním telefonem, a to dokonce i v případech, kdy se dotyčný nedovolá.

"Předkladatelé zákona se ohánějí evropskou směrnicí, kterou prý musíme přijmout, ale zapomněli dodat, že směrnici řeší evropský soudní dvůr a několik ústavních soudů," říká Filip Pospíšil z organizace Iuridicum remedium, která se zabývá ochranou soukromí.

Podle něj navíc směrnice umožňuje, aby operátoři údaje "skladovali" pouze půl roku. V české verzi zákona stojí 6 až 12 měsíců. S tím, že konkrétní dobu stanoví až speciální vyhláška. Získat od operátorů tyto citlivé údaje zatím může jenom policie. V zákoně ale zůstala mezera, aby k policii v budoucnu mohly přibýt i tajné služby.

Příliš mocný policista, bez kontroly

Stranou zájmů bojovníku za občanská práva nezůstala ani chystaná reforma policie z dílny ministra vnitra Ivana Langera. Co přesně jim vadí?

Ministr vnitra Ivan Langer.
Ministr vnitra Ivan Langer. | Foto: Ondřej Besperát

"Zejména ustanovení zavádějící možnost zpravodajských služeb odposlouchávat či sledovat osoby a věci pro Policii a obráceně. Návrh dále vágně definuje podmínky odběru DNA vzorků, což přináší riziko samoúčelného plnění Národní databáze DNA a rozšiřuje definici účelů, pro něž může policie zpracovávat osobní údaje," vypočítává Pospíšil.

Sporné je i to, že policisté mohou kontrolovat totožnost prakticky kohokoli a kdekoli a nemusejí uvést důvod.

Jako ohrožení svobody slova zase vnímají fakt, že policie může v mnoha případech "zabrat" prostor v televizi či novinách a uveřejňovat tam vlastní informace.

Ovládne policie média?

"To je obvyklý případ. Ta pravomoc policie vstupovat do médií má smysl, ale jen při řešení živelných pohrom či v případě ohrožení národní bezpečnosti. V zákoně o policii je to ale formulováno tak vágně, že se to vztahuje vlastně na jakýkoli trestný čin," říká Miroslav Krutina z Českého helsinského výboru.

"My neříkáme, že policie bude ty pravomoci v každém případě zneužívat, ale zákon by jí neměl dávat tu možnost," dodává.

Ministr Langer si nemyslí, že policie obsah médií ovládne. "To bylo využíváno jen ve výjimečných případech, například při pátrání po velmi nebezpečném pachateli," řekl Aktuálně.cz. Změnám se prý nebrání. "Nějaké upřesnění je určitě možné. Na tom se můžeme v rámci nějakého pozměňovacího návrhu domluvit."

Použije policista paralyzér nebo hmat?

Stejně tak aktivistům vadí nové zbraně, které policisté budou moci používat - třeba elektrické paralyzéry, které v posledních měsících mají v zahraničí na svědomí několik životů.

"Chápeme, že je lepší použít paralyzér než střelnou zbraň. V zákoně ale není, kdy přesně policista může paralyzér či taser použít. Aby nenahradily třeba chvaty a hmaty, protože jsou efektivnější...," varuje Krutina.

Langer ale i v této věci "svým mužům" důvěřuje. "Paralyzéry jsou přece naopak humánnější než střelné zbraně. Navíc policista je nesmí použít proti těhotné ženě či proti mladistvému. Když paralyzér použije musí se postarat o první pomoc nebo o přivolání lékaře, pokud je to potřeba," říká Langer.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

EU se neshodla na sankcích za Navalného, šéf unijní diplomacie poletí do Moskvy

Přes naléhání řady států Evropské unie se ministři zahraničí členských zemí neshodli na potrestání ruských činitelů odpovědných za uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Některé země chtěly dát přednost jednání s ruským vedením, šéf unijní diplomacie Josep Borrell proto vyrazí začátkem února do Moskvy apelovat na propuštění Navalného.

Unijní státy dnes odsoudily potlačení víkendových demonstrací, během nichž ruské bezpečnostní síly o víkendu zadržely několik tisíc lidí. Protestující požadovali propuštění Navalného, který byl zatčen před týdnem, když se vrátil do Moskvy z léčení v Německu. Tam se zotavoval z otravy, kterou Navalnyj připisuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a tajné službě FSB, což Kreml popírá. Den po zadržení na něj soud uvalil třicetidenní vazbu.

Přestože řada zemí od Litvy přes Polsko po Itálii navrhovala potrestat lidi odpovědné za Navalného zatčení a uvěznění, k jednomyslné shodě ministři nedospěli. Podporu neměla od řady zemí, mimo jiné Německa či Lucemburska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy