Praha - České pacienty i pojišťovny stojí každoročně 23 miliard, přesto jejich cenu nikdo nereguluje: berle, čočky, inkontinenční pleny nebo inzulínové pumpy. To by se mělo změnit.
Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že připraví novelu zákona o zdravotnických prostředcích, která by konečně u výrobků nastavila cenový strop. Jakou částku by lidé za pomůcky platili, by určovaly buď elektronické aukce, nebo správní řízení. Dnes si cenu vyjednávají bez předem daných pravidel samy zdravotní pojišťovny.
Cena zdravotnických prostředků by s novými pravidly rázem spadla o čtvrtinu, domnívají se odborníci. Přesně to se totiž stalo u léků, když se jejich ceny v roce 2008 začaly určovat ve správních řízeních – podle toho, kolik jsou za tentýž medikament ochotny dát jiné země v rámci Evropy.
"Začátkem tohoto roku jsme začali pracovat na novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, hned potom navážeme novelou souvisejícího zákona o zdravotnických prostředcích," potvrdila šéfka odboru farmacie ministerstva zdravotnictví Alena Tomášková.
Ministerstvo vždy zapomnělo
Úřad podle ní nebude stavět nová pravidla "na zelené louce", ale využije základu, který na ministerstvu vznikl už za minulých vlád. Způsob, jak ceny zdravotnických pomůcek regulovat, totiž vznikl už dvakrát – nejprve za exministra Tomáše Julínka z ODS a jeho náměstka Pavla Hroboně, později také za jejich nástupce Leoše Hegera z TOP 09.
Nakonec ale ministerstvo pasáž, která se regulace cen výrobků týkala, vždy zapomnělo do zákona vložit.
Ministerstvo zdravotnictví se chce nyní soustředit jen na regulaci cen pomůcek, které jsou v dostání na poukaz v lékárnách. Nákupy zdravotnického materiálu do nemocnic chce řešit úplně jinak – výrobky bude poptávat centrálně.
Jeden z prvních tendrů na centrální nákup za 150 milionů korun už vypsalo vedení resortu minulý týden v pátek.
"Doposud ceny zdravotnického materiálu nikdo nereguloval. Naprosto běžně se proto stávalo, že stejnou věc nakupovaly různé nemocnice za různé ceny," souhlasí se změnou šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Za různé ceny se prodávají také srovnatelné výrobky, které jsou k dostání v lékárnách od různých dodavatelů.
Nehlídaných 23 miliard
Na zdravotnické prostředky přitom plyne každý rok zhruba osm procent z balíku peněz zdravotních pojišťoven, tedy kolem 23 miliard korun.
Podle šéfa České asociace zdravotnických prostředků Miroslava Paláta je ale přílišná regulace trhu nežádoucí.
"Zatímco volný trh pružně reaguje na jakoukoliv změnu, regulované ceny jsou určitý čas zafixované. Regulace proto může paradoxně přinést zdravotnímu pojištění ztrátu, protože budou ceny příliš dlouhou dobu nastaveny vysoko," řekl Palát.
Naopak příliš nízko položenou cenovou laťku zase podle něj nemusejí výrobci akceptovat – stáhnou pomůcky z trhu.
Zdravotnické prostředky také nelze podle Paláta tak snadno rozdělit do skupin podle "využití" jako léky. "Spousta z nich je uzpůsobena individuální potřebě pacienta," podotkl Palát.
Zdravotnických prostředků se sériově vyrábí zhruba šest tisíc. Jsou to krycí materiály, stříkačky, jehly, inkontinenční pomůcky nebo prostředky pro lidi s vývodem z vnitřního orgánu. Ke zdravotnickým prostředkům se řadí i glukometry, berle, invalidní vozíky, nitrooční čočky či sluchadla.
Kvůli tomu, že se dnes určují ceny zdravotnického materiálu podle neprůhledných pravidel, se obrátila na Ústavní soud také skupina senátorů v čele s Alenou Dernerovou.
Pacient má podle nich právo dopředu vědět, za jakou cenu si svou zdravotnickou pomůcku pořídí a jak byla cena stanovena. "Dnes zákon řeší jen to, že pojišťovna uhradí pacientům z ceny výrobku 75 procent. Nic víc," vysvětlila Alena Dernerová.
