Nová hlavní hygienička: Předvánoční rozvolnění byla chyba, i proto je situace špatná

Radek Dragoun Radek Dragoun
5. 3. 2021 20:10
Novou hlavní hygieničkou se od poloviny března má stát dosavadní šéfka moravskoslezské hygieny Pavla Svrčinová, která nahradí Jarmilu Rážovou. Svrčinová v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že předvánoční rozvolnění opatření byl ze strany vlády chybný krok, který mimo jiné způsobil, že Česko je momentálně jednou z nejpostiženějších zemí světa.
Budoucí hlavní hygienička Pavla Svrčinová
Budoucí hlavní hygienička Pavla Svrčinová | Foto: ČTK

Na post hlavní hygieničky se dostáváte v patrně nejtěžší epidemické situaci od začátku koronavirové pandemie. Čím si vysvětlujete, že je na tom Česko i v evropském srovnání tak špatně?

Jedním z faktorů bylo, že se podařilo zvládnout jarní fázi velmi dobře. Lidé se uklidnili, přestali dbát na jakákoliv pravidla a mysleli si, že už je vše vyřešeno. Druhý moment spatřuji v tom, že když se v září otevřely školy, tak nebyly povinné roušky ve vnitřních prostorech. A třetí, který to úplně dorazil, bylo otevření obchodů a restaurací před Vánoci, kdy proběhla spousta večírků a party, kvůli čemuž to mezi svátky a těsně po svátcích vylítlo nahoru. A další z faktorů je to, že se objevily nové a agresivnější mutace, zejména ta britská.

Kdybyste bývala už před Vánoci hlavní hygieničkou, tak byste ostře protestovala proti předvánočnímu rozvolňování?

Určitě bych se proti tomu vyhradila, ale jestli by to pomohlo, to nevím.

Někteří odborníci za špatnou situací vidí také to, že příliš nefunguje trasování. Naopak ministr zdravotnictví Jan Blatný říká, že trasování funguje. Tak jak to tedy je? Funguje, nebo nefunguje trasování? 

Teď budu mluvit za Moravskoslezský kraj a pak to přenesu na celou republiku. Kromě mezisvátečního období, kdy si i u nás potřebovali lidé odpočinout a bylo dva až dva a půl tisíce případů denně, jsme trasovat stíhali. Ale jde o kvalitu trasování. Problém je v tom, že lidé v tomto období zatajovali svoje kontakty. Bylo jim jasné, že neměli být na party a na večírcích, tak nám tyto informace zatajovali.

Všechny tyto faktory hrají při úspěšném trasování roli. Trasování by mělo přispět k tomu, že mám nemocného a kolem něj uzavřu kruh všech kontaktů, aby se mi nákaza nešířila dál. Ale jestliže ne všem pozitivním stihnu zavolat a ti nám nenahlásí všechny kontakty, tak ten kruh není úplný a neuzavře se.

Jakou roli v tom hraje nakažlivější britská mutace?

Britská mutace je velice agresivní, což jsme poznali i u nás na hygieně. Paní na podatelně byla pozitivní a stačilo, že přišla do kontaktu s kolegy z dalších úseků, kteří jí přišli předat poštu. A najednou jsme měli 13 pozitivních. Zpětně jsme zjistili, že to byla britská mutace. 

Ještě k trasování. Z čísel vyplývá, že lidé v průměru hlásí méně než jeden rizikový kontakt, což nemůže odpovídat skutečnosti. Dá se dělat něco, aby se to změnilo?

Snažíme se lidi při hovorech vést tak, aby kontakty hlásili. Musím říct, že pomohla ekonomická opatření. Dneska máme vytrasováno asi 820 případů a z toho máme 2300 kontaktů. Něco je zbytek z minulého dne, takže zhruba dva kontakty na jednoho nemocného budeme mít. 

A kolik to bylo ve vašem kraji v předchozích dnech?

Včera to bylo 1,23 a za posledních sedm dní 1,28 kontaktu. 

Může tohle výrazně přispět k tomu, že se podaří dostat epidemii zase pod kontrolu?

To všechno k tomu může přispět. Výrazně jsme omezili pohyb, takže kontakty jsou menší, protože se lidé nestýkají. Používají se respirátory a už i ve venkovních prostorech roušky. Začalo se očkovat. Ve skupinách seniorů a zdravotnického personálu, které jsou více proočkované, máme signály, že dochází k poklesu jejich nemocnosti.

Jsou stávající opatření dostatečná? Mnoho odborníků vyzývalo k úplnému lockdownu, který by zavřel i průmyslové provozy a firmy. 

Pokud mají průmyslové firmy dobře nastavená svoje preventivní opatření, tak to celkem funguje. Jak se tu vyvrbily doly, tak spousta firem v regionu začala testovat, nastavila pravidla nepotkávání směn, ani v šatnách, ani při příchodu a odchodu, nepotkávají se ani v jídelnách a podobně. Tohle funguje. A ve velkých firmách nemáme až tak zásadní problém. 

Velký problém nastává až v momentě, kdy zaměstnanci opustí fabriku. Jedou jedním autem a sundají si roušky nebo respirátory, případně jdou k někomu z nich posedět domů a podobně. Takže jde spíše o prohřešky po práci. Trošku problém pak máme s menšími a středními firmami, kde pravidla pravděpodobně takto nastavená zatím nemají, ale testování i v menších firmách by mělo pomoct.

Premiér Andrej Babiš o vás říkal, že doufá, že se stanete tváří, která půjde do televize a které lidé uvěří. Máte plán, jak toho dosáhnout?

Doufám, že zapůsobí to, že když už budeme něco sdělovat, tak by to mělo být podložené daty a vědeckým zhodnocením účinnosti daných opatření, včetně toho, jak to fungovalo u nás a v jiných státech. Zastávám názor, že by se to mělo vysvětlovat v jazyce velice jednoduchém a srozumitelném i pro běžného občana, který opravdu odborným termínům nerozumí. 

Ačkoliv vám premiér věří v komunikaci, tak moravskoslezská hygiena v minulosti příliš pochopení u veřejnosti neměla. Na konci loňského března jste například řekla, že se zdravotní sestra v Novém Jičíně chovala nezodpovědně a nakazila další lidi, ačkoliv se později ukázalo, že to nebyla pravda. Ve vrcholící druhé vlně vaše hygiena vyslala kontrolu do bohumínské nemocnice, za jejíž načasování sklidila kritiku od ředitele nemocnice. A pak tu jsou narychlo vyhlášená opatření v kraji, kvůli kterým nečekaně ze dne na den musely skončit například festivaly. Dokonce vás tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vyzýval k rezignaci. Můžete být skutečně důvěryhodnou tváří, které lidé uvěří?

Člověk se ze všeho poučí. Jsem si vědoma svých omezení a kvalit. Myslím si, že ze všeho jsem se poučila. Rozhodně už nyní nevystupuju s ničím, co nemám podloženo daty, což se stalo v případě zdravotní sestry.

U těch opatření si myslím, že byla správná. Jen jsem se poučila v tom, že když je chci vydat, tak se nemůžu řídit jen literou zákona, která říká, že to mám projednat s ministerstvem, ale musí se sdělovat i samosprávě, aby se na to mohla připravit. A v té době byl právní výklad takový, že opatření musí platit okamžikem, kdy se vyvěsí na úřední desku. Tam jsme se poučili, že lze účinnost odložit.

Kritika se na vás snesla také kvůli vtipu na vaší stránce na Facebooku, který například sdružení Romea označila za rasistický. Nemůže vám takový příspěvek uškodit? Navíc když vaše vysvětlení, že vy jste tam nic takového nedala, nepůsobí - nezlobte se na mě - příliš důvěryhodně? 

Já si opravdu nejsem vědomá, jestli jsem to sdílela. Pokud jsem na to klikla, tak zcela bezděky. Opravdu si tohoto příspěvku nejsem vědoma, protože jinak na Facebooku sdílím v převážné míře recepty a zvířátka, která se ztratila, a podobně. Nejsem si vědoma, že bych toto někdy sdílela. 

A nemůže vás to nějak poškodit v očích veřejnosti?

Každopádně je to chyba.

Premiér Babiš řekl, že se stanete tváří epidemie, ale v minulosti z poradních orgánů a různých postů odešla řada odborníků, protože měli pocit, že vláda nebo její představitelé jejich názorům nenaslouchají. Nemáte obavu, že se vám stane to samé a váš hlas nebude vyslyšen?

Stát se to samozřejmě může, ale doufám, že komunikaci nějak zvládnu. Hlavně bych to chtěla vysvětlovat na argumentech, na datech a na tom, co už je za námi. Přece jenom už po roce se začínají sbírat data a začíná se publikovat, jak jsou účinná jednotlivá opatření a podobně. Tam si myslím, že už se dá o co opřít.

A jak stávající situaci zvládají hygienické stanice? Před více než rokem si asi nikdo nedovedl představit, jakou práci budou mít.

Je to poprvé po sto letech, kdy k něčemu takovému dochází. Na to jsme nebyli schopni se připravit. Navíc je nás poměrně málo a musím říct, že lidé pracují na hraně svých možností. Fungují takhle už poměrně dlouhou dobu, ale pořád ještě mají pocit zodpovědnosti, takže pořád ještě trasování probíhá, a řekla bych, že všichni pro to dělají možné i nemožné.

O tom se dlouho mluvilo, že na hygienách se šetřilo, že tam chybí lidé i kvalitní nástroje pro zvládnutí takové epidemie. Tak je teď situace lepší, nebo tam jsou stále výrazné mezery?

Zlepšilo se to. V rámci celé republiky jsme dostali 134 osob. Samozřejmě každá ruka je dobrá, takže to pomohlo. Problém je, že personál hygienických stanic je už v nějakém věku a starší kolegové nápor práce nezvládají. Takže odcházejí nebo jsou v pracovní neschopnosti. Je to prostě už příliš zatěžující.

Potřebovali byste tedy další lidi?

V této chvíli určitě. Ale musím říct, že nám velmi vydatně pomáhají kolegové z jiných úřadů, jako jsou finanční správa, armáda nebo policie.

A lidé chybí zejména na trasování?

Trasování se snažíme upřednostnit. Potom jsme poměrně zavaleni přestupkovou agendou, kdy denně přichází desítky přestupků předávaných od městských úřadů, policie a městské policie. Je toho poměrně hodně. Dochází i k tomu, že osoby, které se nakazily v práci, žádají o uznání choroby z povolání a těch je týdně 40 nebo 50. Takže i této agendy narostlo.

Střídáte Jarmilu Rážovou, o které jste v jednom z vašich dřívějších vyjádření řekla, že je vaše kamarádka a bývalá spolužačka. Co budete dělat jinak než ona?

Já jsem možná víc systematik. Já bych se snažila víc informovat kolegy z jednotlivých krajských hygien a sjednotit jejich práci. Nepracujeme úplně jednotně. A taky dotáhnout do konce nástroje chytré karantény, kde je pořád co zlepšovat. Je to lepší oproti tomu, s čím začínala paní doktorka Rážová, ale ještě je tam třeba implementovat pár věcí, které by to dotáhly do konce. 

Můžete uvést nějaký příklad?

Například když se někde objeví ohnisko, takzvaný klastr, tak ho musíme vypisovat ve dvou systémech, protože jednotlivé moduly spolu nekomunikují. 

 

Právě se děje

před 12 minutami

Veletrh Svět knihy se bude konat až v září

Největší český knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha byl již podruhé odložen. Nejprve se měl místo tradičního květnového termínu konat v červnu, nyní jej pořadatelé chystají na 23. až 26. září. Odklad oznámili v pondělí odpoledne.

"Dospěli jsme k momentu, kdy bychom museli začít s intenzivní komunikací, prodejem vstupenek a dalšími nevratnými kroky. Zároveň neexistují ani orientační informace o tom, jakými pravidly bychom se měli v červnu při organizaci podobné akce řídit," vysvětluje ředitel veletrhu Radovan Auer.

Zmiňuje také fakt, že zatímco v Česku se epidemická situace začíná zlepšovat, v okolních zemích je tomu naopak. "To nás do značné míry limituje při zvaní zahraničních hostů i vystavovatelů," doplňuje Auer. Zářijový termín by měl umožnit přivézt do Prahy zajímavé hosty. Čestným hostem letošního 26. ročníku má být Francie.

Další zprávy