Nová dálnice na Moravu nebude hotova ani za 10 let

Petr Holub
12. 11. 2013 6:15
Nejnovější plán dálnic do roku 2023. Česká dálniční síť nebude hotova ani za deset let.
Obrázek z dálnice D1. Její "sestra", po níž řidiči volají, nebude hotova ani za 10 let.
Obrázek z dálnice D1. Její "sestra", po níž řidiči volají, nebude hotova ani za 10 let. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Rusnokova vláda ve středu rozhodne, jaké silnice se postaví do roku 2023.

Na síť dálnic a rychlostních silnic mají být do deseti let napojeny Chomutov, Písek, Jaroměř, Svitavy, Přerov a Opava.

Zatím nevznikne rychlostní spojení mezi Prahou a Karlovými Vary nebo Českými Budějovicemi, nestihne se postavit druhá dálnice z Čech na Moravu, ani nebude propojena dálniční síť Česka a Rakouska.

Dostavby D1, R4 a R7

Úřednická vláda projedná ve středu dosud utajovaný návrh ministra dopravy Zdeňka Žáka, jak v příštích deseti letech utratit 250 miliard korun na stavbu nových silnic. Ministr navazuje na práci svých předchůdců Pavla Dobeše a Zbyňka Stanjury, kteří začali dokument psát už před dvěma lety.

Návrh se přitom drží strategie vlád z minulého desetiletí, neklade si žádný zásadní cíl a rozděluje většinu peněz na deset důležitějších staveb. Vedle nich by měl stát podpořit desítky menších projektů, zpravidla obchvatů okolo velkých měst.

V nadcházejících deseti letech budou dokončeny tři plánované čtyřpruhové silnice.  Už za pět let se dostaví poslední úsek D1 mezi Kroměříží, Přerovem a Lipníkem nad Bečvou, velkou změnu však šoférům mířícím z Brna do Ostravy nepřinese, protože po čtyřpruhových silnicích mohli jezdit přes Olomouc už před patnácti lety. Dokončeno by mělo být zbylých pětatřicet kilometrů rychlostní silnice R4 z Prahy, posledních 42 kilometrů spojí Prahu s Chomutovem po silnici R7.

Do kategorie velkých staveb patří také prodloužení D11 o třiadvacet kilometrů, takže po ní bude možné za pět let jezdit nejen do Hradce Králové, ale až do Jaroměře. Na čtyři pruhy bude rozšířena silnice první třídy z Ostravy do Opavy, která se napojí na severní opavský obchvat.

Pražský okruh ani alternativa k D1 nebudou

Nebude dokončena jedna ze dvou nejvýznamnějších staveb, druhé spojení z Čech na Moravu, které by mohlo odlehčit přetížené D1.

Ministerský návrh počítá s tím, že do silnice R35 investuje třicet miliard, zato se však postaví do osmi let jen dvě třetiny z chybějícího stokilometrového úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí. Z Opatovce u Svitav do Mohelnice se bude i nadále jezdit ve dvou pruzích.

Další klíčovou stavbou je severní obchvat Prahy, který by spojil severočeskou dálnici D8 s plzeňskou D5. V příštích deseti letech se však do něho investovat nebude. Pražský okruh má ovšem být doplněn desetikilometrovým úsekem mezi Běchovicemi a Říčany, který propojí rychlostní silnici R10 s brněnskou dálnicí.

Z Budějovic nejdřív do Lince

Vůbec nejvíc, celkem 35 miliard, bude stát investovat do sedmdesáti kilometrů jihočeské dálnice, která podle plánu konečně propojí Českou republiku s Rakouskem. Stavbaři by měli stihnout úsek z Veselí nad Lužnicí přes České Budějovice až k hraničnímu přechodu Dolní Dvořiště do roku 2021. Rakušané zřejmě stihnou navazující rychlostní silnici S10 do Lince ve stejném termínu, protože dnes jim zbývá k hranicím jen 14 kilometrů a čekají na postup prací na české straně.

Přesto tím nebude spojení Čech a Rakouska dokončeno. Dálnici D3 bude i za deset let chybět šedesátikilometrový středočeský úsek mezi Sudoměřicemi u Tábora a Prahou. Automobilisté na cestě z Lince do Prahy budou kromě toho mít k dispozici spojení přes Písek. S dvěma pruhy se budou muset za deset let spokojit v třicetikilometrovém úseku z Pištína do Písku.      

Žádost do Bruselu

Zatím není jisté, jestli se všechny stavby uskuteční, i když Rusnokův kabinet Žákův návrh schválí. Bude záležet na příštích vládách, jestli seženou každoročně na plánované stavby třicet miliard korun a jestli stavební úřady stihnou nové silnice schválit.

Klíčové slovo bude mít ještě Evropská komise, kterou chce vláda v letech 2014-2020 požádat o stomiliardový příspěvek. Evropská unie by měla dotovat pětadvaceti miliardami jihočeskou dálnici D3 a východočeskou silnici R35. Jednání o těchto dotacích začnou mezi Prahou a Bruselem až v příštím roce. 

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy