


Dvojice vrtulníků AH-1Z Viper od června pomáhá chránit polský vzdušný prostor. Po třech měsících vystřídaly dosavadní vrtulníky UH-1Y Venom. Úkol v Polsku převzali vojáci v rámci šesté rotace úkolového uskupení Heli Unit. Dva vrtulníky budou v Polsku nasazené do září. V pondělí to potvrdila mluvčí armády Zdeňka Sobarňa Košvancová.

Armáda o vyslání vrtulníků AH-1Z Viper z 22. základny vrtulníkového letectva z Náměště nad Oslavou informovala na svém webu na začátku června. Základna poté v červenci v příspěvku na facebooku napsala, že vrtulníky již v Polsku působí.
„Jejich nasazení předcházely měsíce intenzivní přípravy, které vyvrcholily certifikačním cvičením VORTEX. To potvrdilo připravenost leteckého i pozemního personálu plnit úkoly zaměřené na ochranu vzdušného prostoru a působení proti nízkoletícím cílům,“ uvádí 22. základna vrtulníkového letectva.
Nasazení českých vojáků v Polsku reagovalo na zhoršenou bezpečnostní situaci související s průnikem ruských bezpilotních letounů. Česká mise působí u polských východních hranic od září 2025.
„Čeští vojáci tak navázali na předchozí rotace a nadále přispívají k posílení obrany východního křídla NATO, stabilitě regionu a podpoře polských ozbrojených sil,“ dodává základna v příspěvku.
Vrtulníky Venom do Polska dorazily v druhé polovině března letošního roku. Jejich cílem bylo mimo jiné posílit operace Severoatlantické aliance (NATO) na jejím východním křídle. V březnu vrtulníky Venom nahrazovaly vrtulníky Mi-171Š. Pro českou armádu se jednalo tehdy o první nasazení těchto strojů v zahraniční operaci. Stejně je tomu i nyní u vrtulníků Viper.
Osm vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři stroje AH-1Z Viper nakoupila Česká republika v roce 2019, poslední dva stroje dorazily do Česka předloni v červnu.
Působení českých vojáků v Polsku je možné na základě dohody mezi oběma zeměmi. Vyslání vojáků umožňuje i aktuální mandát na působení sil a prostředků ministerstva obrany na roky 2025 a 2026, který předloni schválili zákonodárci. Mandát umožňuje posílit obranu východní hranice NATO, kde může působit až 2000 českých vojáků. Aktuálně čeští vojáci v tomto mandátu operují také na Slovensku, v Litvě či v Lotyšsku.



Tajfun Dolphin, nejsilnější tropická cyklona, která letos zasáhla Čínu, udeřil na východní pobřeží země a přinesl ničivý vítr, přívalové deště a rozsáhlé záplavy. Úřady před jeho příchodem evakuovaly více než milion lidí. Jen v oblasti města Wen-čou muselo své domovy opustit přes 900 tisíc obyvatel. Nebezpečí ale ani po zeslábnutí tajfunu nekončí.



Vlastivědné muzeum v Olomouci se ohradilo proti uvedení svého jména mezi institucemi, které podepsaly otevřený dopis vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli nové Státní kulturní politice České republiky 2026–2030. Muzeum se k dopisu nepřipojilo, sdělila v pondělí ČTK jeho mluvčí Martina Vysloužilová.



Na vzniku Státní kulturní politiky 2026-2030+, kterou loni 8. října přijala vláda Petra Fialy (ODS), se podílely stovky odborníků. Na svém facebooku to v pondělí napsal bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Kontrastuje to podle něho s novou Státní kulturní politikou ČR 2026-2030, s níž nyní přišel úřad Oty Klempíře (za Motoristy). Její vznik Baxa označil za nehoráznost.



Západ Kolumbie v pondělí postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informovala agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a vážných škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.



Zoufalé gesto reprezentantů Černé Hory obletělo sportovní svět. Mladí vodní pólisté tak chtěli upozornit na křivdu, kterou cítili při mistrovství světa do 16 let v Záhřebu.