Rok 2020 přinesl nejčistší ovzduší v historii Česka. Přispěl k tomu i nouzový stav

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
22. 3. 2021 18:37
Protipandemická opatření a omezená možnost cestování způsobuje, že se v ovzduší snižuje množství emisí z dopravy. Přispívá to k jeho celkové kvalitě, která byla v Česku za uplynulý rok skutečně výjimečná. Na úbytek škodlivých látek měly ovšem vliv hlavně příznivé rozptylové podmínky. Omezení dopravy či útlum průmyslu k tomu pouze přispěly. Efekt opatření navíc ovlivní ovzduší pouze krátkodobě.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Shutterstock

Kombinací přírodních podmínek a chování člověka se za minulý, vskutku podivný rok v Česku výrazně zlepšila kvalita ovzduší. Na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dosáhla koncentrace většiny látek znečišťujících ovzduší svých minimálních hodnot v historii měření, čili od 90. let minulého století. Mezi pravidelně měřené látky patří například oxid uhelnatý, oxid siřičitý, přízemní ozon a nebo prachové částice. 

Meteorologové měří také koncentrace oxidů dusíku, které podle ČHMÚ společně s prachovými částicemi v uplynulém roce dosáhly rovněž minima na většině měřicích stanic za celou dobu měření. Do ovzduší se dostává převážně z dopravních emisí, na jejichž úbytek mají v současné době vliv i přijatá opatření.

Ačkoli je podle ministerstva životního prostředí na hodnocení vlivu pandemie na životní prostředí ještě brzo, právě v oblasti kvality ovzduší se opatření přijatá v souvislosti s koronavirovou epidemií ukázala jako jeden z faktorů, které k jeho výjimečnému stavu pozitivně přispěly.

"Uplynulý rok byl velmi příznivý z hlediska meteorologických a rozptylových podmínek. Navíc v něm nebyly překročeny zákonné limity a lze předpokládat, že to bylo způsobeno i omezením dopravy zejména během jarního nouzového stavu," říká mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. 

Podle vedoucího Laboratoře pro studium kvality ovzduší z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy Jana Hovorky pandemická opatření ovzduší skutečně ovlivňují, a to celosvětově. "Snižuje se průmyslová produkce, díky které se do vzduchu dostávají škodlivé látky. Takže pokud se omezí výroba, sníží se i znečištění vzduchu," vysvětluje. Stejný efekt podle něj má i omezení cestování.

Ekolog Miroslav Šuta ale říká, že záleží na mnoha faktorech. "Vliv protiepidemických opatření závisí na tom, jak jsou taková opatření striktní a také nakolik jsou dodržována," popisuje. A dodává, že významnou roli mají také meteorologické podmínky nebo skladba hlavních zdrojů znečištění. 

Pokles emisí z dopravy, ale na úkor většího vytápění

Vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina tvrdí, že celkový vliv nouzového stavu je v Česku velmi obtížné hodnotit. Není dle něj tak výrazný jako v jiných zemích, a to kvůli odlišným zdrojům znečišťování ovzduší, klimatickým podmínkám nebo také charakteru přijatých opatření. "V důsledku nouzového stavu může navíc dojít k poklesu koncentrací jednoho typu znečišťující látky, ale na druhé straně může dojít naopak k nárůstu látky jiné," vysvětluje. 

Jako příklad popisuje problém nadměrného vytápění. Většina lidí sice necestuje za prací a tráví o mnoho více času doma, to ale může být i na škodu, protože v zimních dnech zase více protopí. A intenzita topení je hlavním zdrojem prachových částic. "Právě lokální vytápění domácností představuje největší problém znečišťování ovzduší v Česku," píše se ve zprávě ČHMÚ.

Podle Hovorky je navíc vliv opatření různý také v závislosti na velikosti sídel. "Ve velkých městech se kvalita ovzduší zlepšuje, ale na úkor toho, že lidé zůstávají doma a do měst necestují za prací. Na předměstí nebo v okolních vesnicích, kde lidé bydlí, se pak ovzduší naopak zhoršuje, právě z důvodu, že více topí," objasňuje.

Mnohem důležitější roli hraje charakter počasí 

Odborníci upozorňují, že mnohem větší vliv na kvalitu ovzduší mají rozptylové a meteorologické podmínky, které byly v uplynulém roce mimořádně dobré, než omezení dopravy nebo částečně i průmyslu. Rok 2020 doprovázel vydatný déšť, mírnější léto a nadprůměrné teploty v zimě, díky kterým se snížila potřeba vytápět. "Ovzduší je lepší, pokud fouká, prší, není příliš horko v létě a příliš zima v zimě a netvoří se výrazné přízemní teplotní inverze," vysvětluje Jáchym Brzezina. 

Vliv meteorologických podmínek potvrzuje také nejčerstvější zpráva ČHMÚ, která porovnává stav škodlivých látek v ovzduší v únoru minulého roku s únorem tohoto roku. Tedy období, kdy vloni nebyl vyhlášen nouzový stav, zatímco ve stejném měsíci tohoto roku v Česku platila přísná opatření. 

Únor minulého roku hrál podle expertů nejdůležitější roli ve výjimečné kvalitě ovzduší celého roku. Specifické byly totiž pro tento měsíc meteorologické podmínky. Více pršelo, provázely ho nadprůměrné teploty a lidé měli menší potřebu topit. Čili sice nebyl nouzový stav, ale na druhou stranu panovalo neobvykle příznivé počasí.

Právě letošní únor, kdy v Česku platila a stále platí přísná protiepidemická opatření, poukázal na to, že i když jsou lidé více doma a nikam nejezdí, příliš nízké teploty pozitivní účinek opatření dokážou téměř vymazat. Na úkor dopravy naopak právě domácnosti intenzivněji topily. 

Účinek opatření je pouze dočasný

Pandemie tedy nebyla hlavní příčinou výjimečného stavu ovzduší, pouze k němu v určitých fázích přispěla. Podle Hovorky je navíc tento efekt krátkodobý, pokud nedojde k zásadním změnám, které mají dlouhodobější charakter. "Když zmizí všechna opatření, zvýší se opět intenzita dopravy a míra znečištění ovzduší se v podstatě dostane zpátky, kde byla, pokud se nezačne v zaměstnání více využívat například elektronická forma komunikace, čímž by se omezilo cestování autem," vysvětluje. 

Jak na tom bude kvalita ovzduší v tomto roce, ještě podle Brzeziny není možné hodnotit. "Začátek roku nebyl po stránce meteorologických podmínek tak příznivý jako minulý rok, ale jak bude vypadat jako celek, samozřejmě nevíme," říká.

A pokračuje: "Jde to vidět na případě, který srovnává oba únory. V začátku letošního roku byly koncentrace vybraných znečišťujících látek výrazně vyšší na všech hodnocených stanicích v Brně a Praze ve srovnání s předchozím rokem. Týkalo se to i oxidů dusíku, u kterých lze ale vzhledem k současnému poklesu dopravy opět očekávat pokles emisí," dodává Brzezina. 

 

Právě se děje

před 39 minutami

Šanghaj zavřela kvůli tajfunu In-fa obě mezinárodní letiště

V Šanghaji dnes kvůli tajfunu In-fa uzavřeli obě mezinárodní letiště a úřady zakázaly pořádat jakékoli venkovní akce. Východní Čína se připravuje na silnou bouři, která se blíží od Japonska a Tchaj-wanu a má podle meteorologů zasáhnout hlavně provincii Če-ťiang, která leží jižně od Šanghaje. V Če-ťiangu by při ní mohlo napršet 250 až 350 milimetrů vody. "Lidé by neměli chodit ven," sdělila čínská meteorologická služba.

In-fa už se prohnala nad Tchaj-wanem a přinesla velké množství srážek, předtím na Okinawě se při ní zranilo šest lidí. Doprovází ji vítr o rychlosti 155 kilometrů za hodinu, v nárazech i 191 kilometrů za hodinu. Na šanghajských letištích dnes byly zrušeny stovky letů a další se zřejmě budou rušit i v pondělí, oznámila televize. V Šanghaji jsou uzavřeny parky a také čtvrť u nábřeží, která je oblíbenou turistickou destinací.

Televize rovněž oznámila, že je přerušeno železniční spojení s městem Ning-po ležícím jižně od Šanghaje. V provincii Če-ťiang zůstanou zavřené školy, tržiště a obchody. Kvůli bouři přesunuli do Šanghaje velkou kontejnerovou loď z přístavu jižně od něj a uzavřeli plavební komory v Nan-tchungu, který je severně od města.

Zatímco se východ Číny připravuje na In-fa, centrální část země se vzpamatovává z mohutných záplav, které ji postihly tento týden. Vyžádaly si životy 58 lidí. Ve středočínském městě Čeng-čou spadlo rekordní množství srážek, byl zaplaven tunel metra a v něm zemřelo 12 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy