NKÚ: Výstavba D8 má 15 let zpoždění, chybí ještě 17 km. Může za to špatná příprava a soudní spory

ČTK ČTK
13. 6. 2016 8:29
Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval výstavbu dálnice D8. K jejímu dokončení, i po 15 letech, stále chybí dostavět 17 kilometrů. Několikanásobně se také navýšil rozpočet. Z původně odhadovaných 3 miliard korun už stavba stála 14 miliard a stále není hotová. Poslední chybějící úsek vede přes území ohrožené sesuvy půdy, což klade zvýšené nároky na přípravu stavby.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Radek Pecák

Praha - Výstavba dálnice D8 z Prahy na Ústí nad Labem a dále k hranicím s Německem má 15 let zpoždění. Stále chybí posledních 17 kilometrů mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, úsek vede přes území ohrožené sesuvy půdy.

Průtahy stavby cenu úseku navíc zdražují. Dosud za něj stát zaplatil přes 14 miliard korun, přičemž odhad z roku 1993 počítal s tím, že tento úsek vyjde zhruba na tři miliardy korun. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Za zpožděním podle ministerstva dopravy stojí především soudní spory o vedení trasy dálnice. "Nyní se staví podle harmonogramu a platí, že dálnice bude dokončena letos v prosinci," sdělil mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.

NKÚ ve zprávě uvádí, že za zpoždění při stavbě úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi může podcenění příprav výstavby, vedení dálnice přes nestabilní území a pomalá sanace sesuvu, ale právě také sedmiletý soudní spor, který skončil v roce 2010. Soud se zabýval tím, jestli rozhodnutí o umístění stavby tohoto úseku dálnice nebylo nezákonné.

"Správní orgán, který stavbu dálnice povolil, ale soudu poskytl jen fragment potřebného spisu, protože jeho podstatnou část ztratil," upozornili kontroloři. Krajský soud v Ústí nad Labem tak rozhodnutí o umístění stavby dálnice zrušil, protože ho nemohl přezkoumat, což oddálilo dokončení úseku, a tedy celé dálnice.

Poslední chybějící úsek vede přes území ohrožené sesuvy půdy, což klade zvýšené nároky na přípravu stavby. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) podle NKÚ ale ke kontrole nepředložilo dokumenty, z nichž by bylo zřejmé, nakolik se zabývalo opatřeními, která by snížila riziko ohrožení dálnice sesuvem. Opakovaně jen NKÚ sdělilo, že při přípravě dodrželo veškeré zákonné požadavky a předpisy.

V polovině roku 2013 se poblíž obce Dobkovičky sesunul půl kilometru dlouhý pás půdy a poničil dálnici i železniční trať. Podle harmonogramu, který vzala na vědomí vláda ČR, mělo ŘSD dokončit sanaci sesuvu nejpozději na přelomu let 2014 a 2015. Dosud ale neskončila, podotkli kontroloři.

Ministerstvu vytýkají to, že analýzu příčin sesuvu zadalo až po dvou a půl letech. ŘSD ale už v roce 2013 mělo k dispozici dokumenty, z nichž vyplývá, že se na něm významně podílela voda přitékající z blízkého lomu Dobkovičky. NKÚ v průběhu kontroly upozornil ministerstvo a ŘSD na to, že se blíží poslední termín pro podání žaloby, která by umožnila vymáhat náhrady škod a výdaje za sanaci. ŘSD žalobu podalo a náhradu škody a nákladů za sanaci žádá po provozovateli blízkého lomu, jde řádově o stamiliony korun.

Podle NKÚ začátkem letošního roku stále chyběla na posledním stavěném úseku dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi více než polovina stavebních objektů, na 46 z nich se navíc ještě ani nezačalo pracovat. Na dokončení například stále čeká most mezi tunely u obce Dobkovičky. Podle mluvčího je ale most těsně před dokončením, stejně jako je v závěrečné fázi sanace sesuvu. "Takzvané stavební objekty, o nichž hovoří NKÚ, jsou bezpečnostní a technické prvky, jako je například nádrž na požární vodu, dopravní značení a bezpečnostní prvky, které se instalují především do tunelů, a to na samý závěr celé stavby. Formálně jsou ale považovány za tzv. jednotlivé stavební objekty," uvedl Neřold.

Nedostatečnou přípravu výstavby ilustruje podle NKÚ několikanásobný růst jednotkových cen dálnice mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. V roce 2004 ministerstvo dopravy ve své dokumentaci odhadlo, že jeden kilometr bez mostů a tunelů vyjde zhruba na 120 milionů korun, v roce 2008 už tuto cenu přehodnotilo na 345 milionů korun. Podle posudku ČVUT z roku 2010 lze navíc odhadnout, že každý rok, kdy úsek není v provozu, znamená celospolečenskou ztrátu 680 milionů korun.

 

Právě se děje

Další zprávy