NKÚ: Stát zaplatil 254 milionů za registr, který nepoužívá

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 6. 2014 13:47
Ministerstva a další instituce nebyly schopny vyplnit do registru úředních budov potřebné údaje.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Stát zaplatil 254 milionů korun za registr úředních budov, který neplní svůj účel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), jejíž výsledky oznámila mluvčí úřadu Olga Málková.

Ministerstva a další instituce měly vyplnit do systému údaje o svých kancelářských budovách do července 2013, ani do konce roku to však nesplnily. Navíc některé objekty s prokazatelně volnými kancelářemi byly podle kontrolorů hlášeny jako plně obsazené. Prověrka ukázala i velké rozdíly v cenách, za něž si ministerstva pronajímají kanceláře.

Ministerstvo financí sdělilo, že vláda nařídila doplnění registru a že náklady na nájemné by mohly díky přehledu o budovách klesnout o polovinu.

NKÚ kontroloval hospodaření se státními nemovitostmi za poslední tři roky. Prověřoval ministerstva financí, obrany, práce, školství, vnitra a pro místní rozvoj, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Centrální registr administrativních budov, který spravuje právě ÚZSVM. Za registr zaplatil stát celkem 254 milionů a náklady na správu registru činily za minulý rok přes 62 milionů korun.

"Registr přitom neplní svůj účel. ÚZSVM celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná a za data v registru odpovídají jejich vkladatelé, ÚZSVM je nemůže kontrolovat," sdělila Málková.

Půl roku po datu, ke kterému vláda zavázala státní orgány ke vkladu údajů do registru, bylo v systému jen 1918 budov. "Podle šetření z roku 2007 mezi 60 procenty státních subjektů přitom využívaly státní instituce 4800 kancelářských budov, z nichž 71 procent bylo ve vlastnictví státu. Z toho je jasné, že velká část budov v registru chybí," oznámila mluvčí NKÚ.

Kontroloři narazili i na řadu nesrovnalostí. "Třeba na budovy, ve kterých byly prokazatelně volné kanceláře, přestože v registru byly objekty vedeny jako plně obsazené. Podle NKÚ jsou data nespolehlivá a neúplná, a proto registr nemůže naplňovat cíl, pro který byl zřízen - tedy úspora peněz a racionálnější nakládání s nemovitým majetkem státu," doplnila.

"Ministerstvo financí si uvědomuje, že registr v současnosti svou roli neplní," sdělil mluvčí ministerstva Radek Ležatka. Ministr Andrej Babiš (ANO) podle mluvčího předložil vládě materiál, na jehož základě kabinet uložil ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy naplnit registr do 30. června.

Podle ministerstva je díky registru možné snížit roční náklady státu na nájem kanceláří o více než polovinu, tedy asi 190 milionů korun, které prý nyní stát platí zbytečně.

ÚZSVM, který registr spravuje, tvrdí, že je systém funkční a schopný plnit svůj účel. "Nedostatky týkající se naplněnosti daty vyplývají z faktu, že až dosud nebyla schválena povinnost evidovat všechny kancelářské budovy a prostory v registru," sdělil mluvčí úřadu Pavel Hortig.

Až usnesení vlády zmíněné ministerstvem financí nařídilo údaje doplnit. Protože nově stanovená lhůta platí až do pondělí, nechtěl ÚZSVM uvést, jak se podařilo mezery v datech naplnit. Ministerstva zmíněná v kontrole NKÚ uvedla, že povinnosti vůči registru plní řádně a včas.

Prověrka odhalila rovněž značné rozdíly ve výši nájmů, které státní instituce platily, nebo za které naopak pronajímaly státní budovy. Třeba ministerstvo financí platilo za prostory v ulici Politických vězňů v centru Prahy asi 1700 Kč za metr čtvereční na rok, ministerstvo školství si najímalo kanceláře v Karlíně zhruba čtyřikrát dráž. Samo přitom pronajímalo lukrativní prostory v Karmelitské ulici na pražské Malé Straně jen za 276 Kč za metr čtvereční na rok.

V roce 2013 měla kontrolovaná ministerstva podle NKÚ na území Prahy 161 000 metrů čtverečních kancelářských ploch. Z toho 150 000 využívala sama a téměř 10 000 buď pronajímala, nebo bezúplatně přenechávala jiným subjektům. Přes 31 000 metrů čtverečních kanceláří si naopak najímala od někoho jiného.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy