Náklady úřadů se liší, celníci nákupem papíru porušili zákon

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 7. 2014 12:15
NKÚ porovnával hospodaření Českého telekomunikačního úřadu, Generálního ředitelství cel a také Českého statistického úřadu. Některé náklady úřadů v posledním čtvrtletí vzrostly.
Nejvyšší kontrolní úřad.
Nejvyšší kontrolní úřad. | Foto: Martin Svozílek/Economia

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) objevil výrazné rozdíly v provozních nákladech úřadů v letech 2010 až 2012. Například Český telekomunikační úřad (ČTÚ) utrácel za školení a vzdělávání v přepočtu na jednoho zaměstnance téměř dvanáctkrát více než Generální ředitelství cel (GŘC).

Rozdíly kontroloři našli i v nákladech za kancelářské potřeby, právní a překladatelské služby nebo autoprovoz. Informovala o tom mluvčí NKÚ Olga Málková.

ČTÚ utrácí výrazně více také za kancelářské potřeby. Zatímco GŘC za ně zaplatilo v průměru na jednoho zaměstnance 636 korun a Český statistický úřad (ČSÚ) 730 korun, tak u ČTÚ se náklady vyšplhaly na 2435 korun. Do těchto částek ale nejsou započítány výdaje za náplně do tiskáren.

Telekomunikační úřad ale tvrdí, že výsledek srovnání je dán odlišným charakterem činnosti srovnávaných úřadů.

"Každý měsíc zahajuje ČTÚ několik tisíc správních řízení. Ze stejné rozpočtové položky jsou hrazeny například i úřední obálky s doručenkou," uvedl předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák.

Náklady úřadu na kancelářské potřeby prý od roku 2010 klesají. Od poloviny roku 2011 je ČTÚ nakupuje jen přes elektronická tržiště, kde je hlavním kritériem pro výběr dodavatele nejnižší nabídková cena.

Liší se i pořizovací ceny papíru. Pohybovaly se od 60 do 101 korun za balík 500 listů A4. GŘC navíc vypisovalo zakázky na kancelářský papír v letech 2010 a 2011 tak, že je zadávalo samostatně osm celních ředitelství jako zakázky malého rozsahu.

"A to přes to, že v součtu cena nakoupeného papíru vysoce převyšovala limit pro tento typ zakázky. Podle NKÚ tak GŘC porušilo zákon o veřejných zakázkách, a NKÚ proto podal oznámení finančnímu úřadu o porušení rozpočtové kázně," uvedla mluvčí.

Ředitelství cel podalo k závěrům NKÚ námitky, které opřelo o stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ministerstva pro místní rozvoj. Ani jedno z nich prý postup při zadávání zakázek nerozporovalo. "Domníváme se, že se jedná o střet dvou právních názorů," řekla mluvčí GŘC Martina Kaňková.

NKÚ: Nájem aut byl finančně nevýhodný

Kontroloři zjistili, že GŘC a ČSÚ si ve sledovaných letech pronajímaly osobní auta. Například u ČSÚ to bylo 50 vozů, za což zaplatil přes 19 milionů korun. NKÚ spočítal, že náklady na jeden ujetý kilometr se v závislosti na typu vozu pohybovaly průměrně od 5,91 Kč/km do 10,76 Kč/km. U jednoho auta to bylo dokonce 22,36 Kč/km.

"Kontroloři na modelovém příkladu přitom zjistili, že náklady na jeden kilometr jízdy u auta v majetku ČSÚ by byly 3,48 Kč/km, což prokazuje, že nájem aut nebyl pro ČSÚ ekonomicky výhodný," sdělila mluvčí.

Statistický úřad upozorňuje, že po nástupu předsedkyně Ivy Ritschelové v červenci 2010 přehodnotil zadané veřejné zakázky: "Kromě jiného i způsob financování osobních aut a z finančně náročného leasingu odstoupil. V průběhu let 2012 a 2013 nakoupil nové vozy a vývoj ukázal, že jejich nákup je pro úřad ekonomicky vhodnější," řekl mluvčí ČSÚ Michal Novotný.

Centralizací veřejných zakázek navíc úřad podle něj výrazně snížil náklady na konzultační a poradenské služby, ale i další výdaje.

Za právní, poradenské a konzultační služby zaplatil ČTÚ v roce 2012 o 34,5 milionu korun víc než v roce 2010, což představuje nárůst o 470 procent. Za tímto skokovým růstem jsou konzultace k projektům spolufinancovaným z evropských fondů.

Naopak u ČSÚ ve stejném období výdaje na poradenské, konzultační a právní služby klesly o víc než polovinu, a to především díky nově zřízenému oddělení veřejných zakázek.

NKÚ rovněž zaznamenal, že některé provozní náklady úřadů výrazně rostou v posledních čtvrtletích sledovaných let. Například ČSÚ utrácel ve čtvrtém čtvrtletí zhruba 77 procent ročních nákladů na kancelářské potřeby, u GŘC to bylo téměř 79 procent. V posledních třech měsících rostou také výdaje na konzultační, poradenské a právní služby.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 49 minutami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy