Praha - Puzzle za půl milionu korun, vějíře a umělohmotná zvířátka nakoupilo ministerstvo zemědělství z dotací jako propagační předměty, jejich informační hodnota přitom byla nulová. Celkem tak ministerstvo utratilo milion korun.
Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na poskytování dotací z Programu rozvoje venkova v letech 2007 až 2013. Našel nedostatky i ve vyplácení poradenství.
Ministerstvo uvádí, že Evropské unii ani státnímu rozpočtu nebyla způsobena finanční ztráta.
"NKÚ zkontroloval i 86 konkrétních projektů za 127 milionů korun. Nedostatky objevil u dotací za téměř osm milionů korun, což představuje víc než šest procent kontrolované částky," informovala o výsledcích kontroly mluvčí NKÚ Olga Málková.
Ministerstvo výtky odmítá
Ve vyjádření ministerstva stojí, že v případech, kde NKÚ shledal nedostatky, šlo většinou o administrativní pochybení, v případě jednoho zjištění to bylo spíše doporučení ze strany NKÚ. "V žádném případě nebyla Evropské unii ani státnímu rozpočtu způsobena finanční ztráta," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.
Propagační předměty s logem, jejichž nákup kontroloři kritizovali, jsou podle Jordána veřejnosti předávány s tištěnými materiály o programu na seminářích a různých veřejných akcích. Ministerstvo míní, že osvěta ze strany úřadu je v tomto ohledu více než dostatečná.
"Nelze proto akceptovat výtku NKÚ, že propagační předměty nemají žádnou informační hodnotu. Zpráva také kritizuje částku za puzzle, která byla pořízena za 430 000 korun. Konkrétně šlo o 15 000 kusů pro období šesti let, a jednotkové náklady tak byly 29 korun za kus," uvedl. Tvrdí, že stejné předměty používají k propagaci i jiná ministerstva a stejná je i praxe v dalších zemích EU.
Poradenské služby za 595 000
V jiném projektu ministerstvo zaplatilo 595 000 korun za poradenské služby. Kontrolorům ale podle Málkové nepředložilo žádný výstup projektu, ani nedoložilo, o jaké služby se vlastně jednalo. Dále si ministerstvo dalo za 4,1 milionu korun zpracovat dvě analýzy, jak lépe spravovat program. Z 18 doporučení, která z nich vyplynula, v praxi resort využil jen tři. "Jedna rada tak vyšla na téměř 1,4 milionu korun," shrnula Málková.
Analýzy měly podle Jordána zmapovat opatření na investice do zemědělského majetku a do obnovy obcí v letech 2009 a 2010, kdy řada žadatelů nemohla kvůli hospodářské krizi rozběhlé projekty dokončit.
"Cílem analýz nebyla doporučení, o kterých ve své zprávě hovoří NKÚ, ale šlo o zmapování stavu projektů, které byly v dané době realizovány. Výstupy analýz pak sloužily jako podklad pro to, aby co nejvíce využilo přidělené prostředky z EU a státního rozpočtu pro další žadatele," uvedl Jordán.
NKÚ také upozornil, že ministerstvo i SZIF si pro sebe nastavily výrazně benevolentnější podmínky pro čerpání evropských peněz, než jaké měli ostatní žadatelé o dotace z Programu rozvoje venkova.
