NKÚ: EGAP dostala miliardové dotace, i když je nepotřebovala

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 4. 2014 10:39
EGAP požadovala dotace na pojištění vývozních úvěrových rizik na následující rok.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) dostala v roce 2011 a 2012 od ministerstva financí miliardovou dotaci ročně, ačkoliv měla dostatek vlastních finančních prostředků.

EGAP požadovala dotace na pojištění vývozních úvěrových rizik na následující rok. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), o němž informovala mluvčí NKÚ Olga Málková. Reakci ministerstva ČTK shání. Podle vyjádření EGAP je ale výše státní podpory exportu politické rozhodnutí vlády.

Podle NKÚ úředníci EGAP spočítali výši dotace potřebné pro doplnění pojistných fondů pro rok 2012 na 770 milionů korun a pro rok 2013 na 735 milionů korun. V žádosti o dotaci, kterou EGAP poslala na ministerstvo financí, ale svůj požadavek v obou letech zaokrouhlili na miliardu korun.

NKÚ však zjistil, že stav pojistných fondů a rezerv EGAP byl v době žádosti o dotaci v roce 2011 o téměř dvě miliardy vyšší a v roce 2012 o pět miliard vyšší, než byla jejich minimální výše potřebná k zajištění bezpečného provozu pojišťovny.

"EGAP měla tedy v té době dostatek vlastních prostředků a doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu nepotřebovala," uvedl NKÚ.

EGAP navíc v žádostech o dotace neuvedla a nedoložila všechny vyhláškou požadované údaje. Ministerstvo financí si doplnění chybějících údajů a dokladů nevyžádalo a požadované dotace ve prospěch EGAP uvolnilo. A to vždy v plné výši požadované EGAP.

Politické rozhodnutí

Ministerstvo tak zahrnulo do výdajů státních rozpočtů pro roky 2012 a 2013 částky o víc než třetinu vyšší, než byl propočet, dodal NKÚ.

EGAP uvedl, že podoba a výše státní podpory exportu v kompetencích vlády a tedy jde o čistě politické rozhodnutí. Podle mluvčí pojišťovny Hany Hikelové NKÚ odvozuje své závěry na základě výpočtu tzv. bezpečnostního poměru, který nesmí klesnout pod osm procent.

Jde o obdobu kapitálové přiměřenosti u bank. Takovéto minimum ale podle ní není z ekonomického hlediska optimální. Nyní tento poměr dosahuje u EGAP 11,7 procenta.

"Nelze tedy konstatovat, že EGAP doplnění pojistných fondů ze státního rozpočtu v letech 2011 a 2012 nepotřebovala. Naopak, stát jako akcionář EGAP vytváří v rámci možností státního rozpočtu posilováním fondů EGAP předpoklady pro její další fungování a rozvoj," uvedla Hikelová.

EGAP podle ní tyto státní prostředky nespotřebovává, ale ukládá je do pojistných fondů. Většina prostředků je uložena ve státních dluhopisech.

V lednu v EGAP zasahovala policie

Pojištění státní pojišťovny EGAP využívají firmy hlavně na úvěry od bank pro export do rizikových zemí, kde existuje zvýšená pravděpodobnost, že za zboží či služby nedostanou zaplaceno.

Loni EGAP uzavřela 157 pojistných smluv a pojistila export zboží, služeb a investic za 63,4 miliardy korun. O rok dříve to bylo přes 72 miliard korun. Celkově pojistila EGAP loni projekty do 39 zemí, nejvíce jich bylo do Ruska, Ázerbájdžánu a Turecka.

V polovině ledna zasahovala v EGAP a v České exportní bance (ČEB) protikorupční policie. Vyžádala si materiály k obchodním případům z let 2005 až 2011.

Počátkem letošního dubna kritizoval práci EGAP prezident Miloš Zeman. Podle něj tam pracují nekvalifikovaní lidé, kteří poskytují úvěry a pojištění na "téměř vše". Mluvčí EGAP Hana Hikelová v reakci uvedla, že nové vedení společnosti přistupuje k pojišťování obchodních případů velmi obezřetně.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

U Johannesburgu se našly nejstarší známé pozůstatky Homo erectus

V jeskynním komplexu Drimolen u Johannesburgu v Jihoafrické republice se našly nejstarší známé pozůstatky Homo erectus, který možná jako první migroval z Afriky do zbytku světa a je jedním z přímých předchůdců moderního člověka. Zároveň je to první takový nález v Jihoafrické republice, píše dnes BBC.

Výsledky výzkumu, který prováděl Andy Herries z australské univerzity La Trobe v Melbourne s týmem vědců, jsou popsány ve studii zveřejněné dnes v časopise Science.

Dosud se mělo za to, že Homo erectus pochází z východní Afriky, ale soudě podle nového nálezu by mohl ve skutečnosti pocházet z jihu afrického kontinentu, odtud migrovat na severovýchod a sever Afriky a nakonec osídlit i zbytek světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy