Nevkus, či zbabělost? Proč nás politici straší 50. léty

Jan Gazdík Jan Gazdík
17. 11. 2013 8:22
Padesátými léty politici argumentují v emotivních a vyhrocených situacích.
Michal Hašek: ,,V ČSSD se nyní rozpoutává atmosféra čarodějnických procesů či těch z padesátých let."
Michal Hašek: ,,V ČSSD se nyní rozpoutává atmosféra čarodějnických procesů či těch z padesátých let." | Foto: Vojtěch Marek

Rozhovor - Do slovníku politiků se vrátila padesátá léta. Miroslav Kalousek, Michal Hašek, ale také Dominik Duka a další (viz přehled za rozhovorem) vysvětlovali v posledních týdnech své postoje s odkazem na tragickou éru poválečné československé historie, v níž si komunisté v inscenovaných procesech vyrovnávali účty se svými odpůrci i sami mezi sebou. Proč nás politická elita návratem 50. let straší, třebaže je s výjimkou kardinála Duky vlastně nezažila?

"Má to svou logiku," vysvětluje Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. "Ona fráze - ,je to jako v padesátých letech' - vznikla v druhé polovině šedesátých let minulého století, kdy se začalo veřejně diskutovat o zločinech a justičních vraždách tehdejšího totalitního režimu. Šlo o spontánní varování, aby se komunistický režim k podobným excesům znovu neuchýlil. Jak ale ukázaly tanky a takzvaná normalizace, byly to jen iluze," říká v rozhovoru pro Insider.

Proč vlastně politici v poslední době a zpravidla vždy před volbami hrozí padesátými léty? Petr Blažek: Politici sice rádi srovnávají dnešek s padesátými léty, ale příklad to není vhodný.

Omlouvám se, že budu opakovat triviální fakta. Nežijeme přece už v zemi, kde existuje komunistickým režim a kde by vládla jedna politická strana s pomocí několika satelitů sdružených v Národní frontě. Dnes přece není praktikován státem organizovaný teror proti politickým oponentům. Jednalo se o masové perzekuce, včetně věznění tisíců osob a zcizování majetku celým sociálním vrstvám. Jen z rodinných usedlostí bylo násilně vystěhováno minimálně 16 000 osob. Stát se postupně stal v podstatě jediným zaměstnavatelem. Měnová reforma v roce 1953 postihla téměř celý národ.

V padesátých letech se jednalo o totalitní režim, který byl součástí sovětského bloku. Mezi členy vedení komunistické strany panovala shoda v servilní oddanosti Moskvě. Tehdy se vyprávěl výstižný vtip. Za hezkého letního počasí profesor Zdeněk Nejedlý kráčí po Praze v plášti a s rozevřeným deštníkem. Když se lidé diví a ptají se ho, proč drží otevřený deštník, tak jim odpovídá, že v Moskvě přece prší. Neurážejí floskule o padesátých letech oběti totality? Tehdy šlo o život a o něj se přece Kateřina Konečná z KSČM anebo Michal Hašek z ČSSD v pohodlí svých kanceláří určitě neobávají. Takové projevy svědčí minimálně o určitém nevkusu. Zejména mám na mysli komunistické politiky, když například Kateřina Konečná srovnává kardinála Duku, muže vězněného komunistickým režimem, se svými předchůdci v komunistické straně, kteří jsou přímo za zločiny padesátých let odpovědní. Měla by se raději obracet na své kolegy v KSČM, z nichž někteří (například na shromážděních u hrobu Klementa Gottwalda) považují dodnes padesátá léta za pozitivní období. Na těch někdy až absurdních hrozbách návratu padesátých let můžeme najít alespoň jednu dobrou věc: podle všeho vládne shoda v názorech na jedno z tragických a represivních období v československé historii. Nejsou hrozby o návratu padesátých let i dost zbabělé? Spíše bych řekl, že politici tak argumentují v emotivních a vyhrocených situacích. Anebo když jsou zahnáni do kouta. V některých případech to bohužel spíše svědčí o neznalosti dějin. Podle mě si asi ani neuvědomují, co říkají.

Například srovnávat diskuse o tom, zda mají někteří sociální demokraté odstoupit z vedení strany, se situací, kdy se v Československu odehrávaly kampaně za trest smrti pro Miladu Horákovou a její druhy, je přece nesmyslné. Navíc v situaci, kdy se ten či onen politik chová jako školák přistižený při lži? Anebo si snad opravdu sociální demokrati myslí, že jsou ohroženi na životě? Dovolte spekulativní otázku. Když už nás politici rádi straší návratem padesátých let, umíte si jako historik představit, že se ta doba v nějaké plíživé podobě přece jen vrátí? Je to ahistorická otázka. Dnes je navíc jiná situace, jsme součástí NATO, a nikoliv Varšavské smlouvy. Jsme v Evropské unii, a nikoliv v RVHP. Nakonec ani v Moskvě už nevládne komunistická strana. Srovnávat proto dnešní situaci s padesátými léty a obavami z jejich návratu ve smyslu masové perzekuce je nesmyslné. Na druhou stranu si ale myslím, že zkušenost se čtyřicetiletou vládou komunistické strany byla víc než dostačující. —

Kdo co řekl?

 Michal Hašek, bývalý statutární místopředseda ČSSD: „V ČSSD se nyní rozpoutává atmosféra čarodějnických procesů či těch z padesátých let." Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS, později lídr pražské kandidátky ČSSD: „Tohle (vláda - pozn. red.), co tu máme, je absolutně nejhorší od roku 1950." (Zavadil tak nadřadil nad vládu Petra Nečase i režim Klementa Gottwalda, který popravoval politické odpůrce v 50. letech minulého století, i normalizační vládce Gustáva Husáka či Milouše Jakeše.) Kateřina Konečná, poslankyně KSČM: „Rétorika hlavy katolické církve v České republice mi nápadně připomíná vystupování československých politiků první poloviny padesátých let minulého století, které znám naštěstí jenom z filmových dokumentů. Kardinál Duka a jeho arogance je však tady a teď." Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09: „Proticírkevní rétorika? To je estébácká propaganda z padesátých let." Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD: „Metanolová kauza, to je návrat a propad do padesátých let." Dominik Duka, kardinál - hlava české katolické církve: „Stát chce potvrdit rozhodnutí soudruha Klementa Gottwalda… Vracíme se pod prapory se srpem a kladivem."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy