Vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z koncernu Agrofert tak, aby se mohla ucházet o dotaci pro malé a střední firmy, nebylo trestným činem. Andrej Babiš tímto krokem jednal v souladu se zákonem. A když Jana Nagyová za tuto firmu podala žádost o dotaci, také se neprovinila proti trestnímu zákonu. Rozsudek není pravomocný, žalobce Jaroslav Šaroch si ponechal lhůtu pro odvolání.
Soud k tomuto verdiktu dospěl po 16 jednacích dnech, výslechu více než čtyř desítek svědků či znalců a projednáním stovek listin. Hlavní líčení začalo 12. září, závěrečné řeči státního zástupce Jaroslava Šarocha, Andreje Babiše, Jany Nagyové a jejich advokátů zazněly minulý týden ve čtvrtek a v pátek.
Babiš a Nagyová opakovaně odmítli, že by se dopustili trestného činu. Podle předsedy hnutí ANO měla kauza politický podtext. "Žádný trestný čin jsem nespáchal, zásadně to odmítám. V té obžalobě je všechno špatně," prohlásil v soudní síni. "Postupovali jsme podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí," uvedla zase Nagyová.
"Mimořádně rozsáhlý případ"
Výrok o nevině vyhlašoval soudce Šott více než 20 minut. V praxi to znamenalo, že přečetl výrokovou část obžaloby státního zástupce Jaroslava Šarocha, na jejíž konec přidal rozhodující poznámku, že uvedené skutky, "nejsou trestným činem".
Soudce po rozhodnutí o zproštění avizoval, že odůvodnění verdiktu bude delší než obvykle, protože jde "o mimořádně rozsáhlý případ". Začal rekapitulací celého trestního řízení, od sdělení obvinění Babišovi v září 2017, zastavení trestního stíhání v září 2019 či vrácení případu policii tehdejším nejvyšším žalobce Pavlem Zemanem v prosinci téhož roku.
Klíčovým faktorem zprošťujícího výroku bylo jedno z doporučení Evropské komise, co je malý a střední podnik. Čapí hnízdo a Agrofert podle soudce Šotta byly sice propojené. "Ale pakliže propojené podniky nepůsobily na stejném či sousedním trhu, neměla jejich činnost na žádost o dotaci vliv," podotkl, že v tomto ohledu byla Farma Čapí hnízdo skutečně malým podnikem.
Působení na stejném trhu by podle soudce vypadalo tak, že by vzhledem k nabízeným službám byly zaměnitelné. Jenže aktivita dalších podniků spojených s Agrofertem, jako byly Penzion Labská, restaurace v Průhonicích nebo TK Slavia Agrofert se sídlem v Bratislavě, podle soudce byla od náplně Čapího hnízda rozdílná.
Vyvedení Čapího hnízda nebylo účelové
"Policie zastávala názor, že oba obžalovaní, zejména Andrej Babiš rozhodli účelově, formálně a naoko vyčlenit projekt z holdingu Agrofert, a jejich smyslem bylo zakrýt, že jeho jediným vlastníkem je Andrej Babiš," uvedl soudce. S údivem se pak pozastavil nad tím, že žalobce Šaroch tento závěr bez dalšího přijal.
Podle Šotta však státní zástupce nepředložil jediný důkaz, že vyvedení projektu, jenž se nakonec stal Farmou Čapí hnízdo, bylo účelové. V tomto bodě se zhroutila druhá noha obžaloby. Soudce zdůraznil, že kroky k oddělení Čapího hnízda od Agrofertu započaly ještě předtím, než se Babiš dozvěděl od Nagyové o možnosti získat dotaci.
"My neupíráme, že soud má ve svých závěrech logiku. Každopádně pohled státního zastupitelství byl odlišný. Budeme muset posoudit jednotlivé argumenty soudu v písemném odůvodnění rozsudku, abychom se s tím vypořádali v případě podání odvolání."
V průběhu hlavního líčení se podle soudce také doložilo, že Babiš nepoužil své děti z prvního manželství, Adrianu a Andreje, kteří v jednu chvíli drželi několik akcií Čapího hnízda, jako bílé koně. Adriana Bobeková skutečně na samém počátku příběhu kolem projektu projevila zájem podnikat. Babiš pak juniora jako bílého koně podle soudce vůbec nepotřeboval.
"Jejich výpovědi byly kusé. Ani jednu z nich nelze hodnotit jako přesvědčivou a konzistentní," řekl však soudce o vystoupeních Babiše a Nagyové před soudem. Oba odmítli odpovědět na otázky soudu i žalobce, v podstatě jen přednesli monology. Podle soudce tak nepomohli k objasnění věci.
"Byla si vědoma a zamlčela"
"Ačkoliv si byla vědoma toho, že společnost Farma Čapí hnízdo není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet, neboť nesplňuje podmínky pro poskytnutí této dotace, přičemž pro formální naplnění těchto podmínek uvedla v žádosti (…) nepravdivou informaci, že společnost Farma Čapí hnízdo, (…), je malým podnikem," popsal státní zástupce Jaroslav Šaroch provinění Jany Nagyové v obžalobě, kterou však soud odmítl.
Nagyová (tehdy Mayerová) coby místopředsedkyně společnosti Farma Čapí hnízdo podala žádost o dotaci 28. února 2008. Dotační úřad Střední Čechy žádosti vyhověl, od listopadu 2009 do srpna 2010 postupně poslal na účet firmy z evropských fondů 49,997 milionu korun. Žádosti o platbu opět podepisovala Nagyová.
"Zamlčela (…) informace o tom, že osobou fakticky tuto společnost ovládající a uplatňující na její chod rozhodující vliv je obviněný Ing. Andrej Babiš, akcionář společnosti Agrofert Holding," uvedl Šaroch v obžalobě další konstrukci, jež před senátem soudce Šotta neobstála.
Babiš (ne)zajistil podmínky pro podvod
"Zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě (…) splňovala kritéria zájemce o dotaci, (…), ačkoliv si byl (…) vědom toho, že (…) jeho prostřednictvím a prostřednictvím jeho dcery, jeho družky a jejího bratra byla společnost Farma Čapí hnízdo propojena se společnostmi ze skupiny Agrofert," stálo v obžalobě k provinění Andreje Babiše, které soud vyvrátil.
Původně se Farma Čapí hnízdo jmenovala ZZN Agro Pelhřimov a byla součástí holdingu Agrofert. Její mateřská firma po zásahu Babiše v říjnu 2007 rozhodla, že se stane akciovou společností. Krátce poté akcie získali Babišův syn Andrej, dcera Adriana a jeho současná manželka Monika. Tím se společnost stala podle zákona malým podnikem.
V lednu 2008 se proměna na malou firmu dokončila. ZZN Agro Pelhřimov se přejmenoval na Farmu Čapí hnízdo, Babiš zase odsouhlasil přesun sídla firmy do Olbramovic na Benešovsku, kde komplex následně vznikl. V představenstvu a dozorčí radě pak usedli manažeři z Babišova Agrofertu, jeho dcera Adriana, švagr Martin Herodes a jeho švagrová Iveta Husáková. Podle soudce Šotta byl celý tento proces legální.
