„Nevěřte na náhody.“ Tři momenty, kdy Čína zneužila Okamurovu cestu ve svůj prospěch

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) se vrátil zpět ze své zhruba týdenní návštěvy Číny. Poprvé po sedmi letech poměrně chladných vztahů Peking přivítal českého ústavního činitele s cílem posílit obchodní vztahy a cestovní ruch. Byznys ovšem nebyl jediným rámcem návštěvy – podle zdrojů z bezpečnostní a diplomatické komunity těžila z cesty především Čína. A zatím zůstává u slibů.

Bezvízový styk pro české občany, přímá letecká linka do Šanghaje a znovunavázání rozbitých obchodních vztahů. Sledovanější cesty se Tomio Okamura už letos zřejmě nedočká. Šéf dolní komory se setkal se svými parlamentními protějšky včetně hlavy Všečínského shromáždění lidových zástupců Čao Le-ťiho (třebaže je funkci třeba brát s rezervou vzhledem k odlišnému politickému systému), navštívil továrnu na čínská auta Zeekr a prošel se po Velké čínské zdi.

Na první pohled to byla pracovní cesta jako každá jiná, která by mohla do budoucna významně pomoci domácímu cestovnímu ruchu i českému byznysovému prostředí. To jsou ostatně oblasti, ve kterých se Okamura roky pohyboval ještě dříve, než vstoupil do politiky. Návštěva měla ovšem několik významných „ale“ – a ne všechna nutně souvisela s případem zadrženého Čecha v Číně či souzeného čínského špiona v Česku.

Vedlejší cíl? Překonat Pekarovou a Vystrčila

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po nástupu své vlády k moci nechal několikrát slyšet, že kabinet bude usilovat o „pragmatickou a ekonomickou politiku“. Nejčastěji to opakoval během sporu se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), který k nelibosti čínské diplomacie v červnu navštívil Tchaj-wan.

Předseda horní komory argumentoval slovy, že s tchajwanskými firmami vede Česko mnohem vyrovnanější obchodní vztahy, samotný ostrov navíc investuje do českého prostředí výrazně více peněz.

Pro Okamuru měla být diplomatická mise v Číně do určité míry pokusem o to, překonat nejen Vystrčilovu cestu, ale také návštěvu Tchaj-wanu jeho předchůdkyně ve funkci Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). I přes debaty o obnovení letecké linky do Šanghaje a zrušení vízové povinnosti ale říše středu zatím zůstává pouze u slibů.

To se nicméně může změnit – zvlášť po potvrzení, že na Okamurovu cestu naváže během příštího jara na vládní úrovni i sám premiér Andrej Babiš společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO). Hlava současného kabinetu nešetřila u Okamurovy mise chválou.

Srovnání s Tchaj-wanem navíc není příliš férové. „Je velký rozdíl, když posilujete vztahy se zemí, s níž máte dobré a kontinuálně posilované obchodní vztahy, nebo když máte regionálního hegemona, který je na vás kyselý, protože ho zpravodajské služby označují každý rok za bezpečnostní hrozbu, kterému jste zavřeli špiona a jemuž se nelíbí, že se paktujete s jeho rivalem. Okamura měl proto pochopitelně mnohem těžší vyjednávací pozici,“ uvedl pro Aktuálně.cz zdroj z bezpečnostní komunity.

Obdobně se vyjádřila i diplomatická obec, kterou redakce oslovila. Podle ní opravdové výsledky přinese až vládní cesta, výprava třetího nejvyššího ústavního činitele ale zároveň není od věci.

Politická, nikoliv byznysová cesta

Ačkoliv Okamura rovněž označil cestu jako pragmatickou a byznysovou, místní média ji rámovala odlišně. Jeho přítomnost na čínské půdě spíše označovala jako „obrat na české politické scéně“, která se poslední roky přikláněla spíše na stranu Tchaj-wanu. Takový narativ tlačil například deník Global Times, který je ve vydavatelské struktuře napojen na Komunistickou stranu Číny.

„Jde o legitimní diplomatickou aktivitu mezi suverénními státy, ale média tchajwanského zeleného tábora ji záměrně spojila s takzvanou ‚krizí vztahů mezi tchajwanským regionem a Českem‘. Toto nepravdivé tvrzení překrucuje logiku,“ uvádí Global Times s odkazem na akademické respondenty a dodává, že se tchajwanská média snaží „vyvolávat problémy ve vztazích mezi Čínou a dalšími zeměmi“.

Peking tak využil Okamuru jako symbol konce období chladných vztahů, čímž před vlastními občany i mezinárodním společenstvím demonstroval svůj rostoucí vliv v srdci Evropy. Bez ohledu na reálné ekonomické výsledky, které ovšem oproti Tchaj-wanu nejsou příliš vidět. Více jsme o reakcích z místních médií psali zde.

„Je lepší nevěřit na náhody“

Během jednání v čínském parlamentu přišla řeč i na zmíněné zadržení Čecha v Číně kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Okamura pro Český rozhlas uvedl, že se pokusil toto téma proaktivně otevřít. Čínská strana pak kontrovala případem čínského občana zadrženého v České republice.

Okamura trvá na tom, že tyto dva případy nejsou spojené a šlo pouze o „akci a reakci“ v rámci dialogu. Zopakoval to ostatně i v neděli na Radiožurnálu.

Jiní v tom ale nevidí náhodu. „V případě Číny je lepší nevěřit na náhody. Peking nebere Okamuru jako silového hráče, zvlášť když mu jde o byznys. Celé načasování nahrává spíše tomu, co už z čínského prostředí známe dlouho – prostě je to hra na rukojmí,“ řekl redakci Aktuálně.cz diplomat, který si nepřál být jmenován, jelikož je stále aktivní ve státní správě.

Stejně tak podle něj není náhoda, že Čína dala na sankční seznam českou Tatru, která spadá pod zbrojovku Czechoslovak Group. Ačkoliv zastoupení firmy tvrdí, že novinka nebude mít pro jejich chod žádný praktický dopad, načasování dodává celé Okamurově cestě zvláštní pachuť.

Držením českého občana – jenž měl rovněž spolupracovat se zmíněnou zbrojovkou Michala Strnada – má Čína navíc vytvářet protitlak a budovat si lepší vyjednávací pozici, ať už v souvislosti s obchodními jednáními, nebo kvůli zadrženému špionovi, který se bude soudit na české půdě. „Českou stranu tak může držet v nejistotě po mnoho dalších měsíců,“ konstatoval diplomatický zdroj.

Krátkou pochvalu vytěžila čínská média

Třetím momentem, který Čína obratem využila, byla Okamurova slova na adresu čínské elektromobility. Předseda sněmovny po návštěvě továrny prémiových elektromobilů Zeekr z nadnárodního konglomerátu Geely prohlásil, že tamní technologie jsou „prostě vpředu“, a kritizoval Evropskou unii za to, že jí v tomto odvětví „ujíždí vlak“.

Podobná vyjádření bývají pro čínskou propagandu mimořádně cenná. Okamurův obdiv k čínským vozům tak média široce citovala – ostatně tím legitimizoval jejich dotovaný průmysl, který je v Evropě spíše terčem kritiky, a to i v řadách současné vládní koalice.

Západní politici si nicméně rovněž neodpustí drobné pochvaly, když dojde na obří čínský automobilový průmysl. Nedělají to ovšem nekriticky – jedním dechem mnohdy upozorňují například na nutnost dodržovat férové podmínky na trhu a vyrovnanou obchodní bilanci, což se v čínském případě příliš nedaří.

Okamurova cesta však přinesla Česku především otevření několika byznysových dveří a nové možnosti na poli cestovního ruchu. Konkrétní výstupy ale zůstávají v rovině vizí pro příští rok. Peking si však své politické a mediální zisky z této návštěvy vybral okamžitě.