Politici straší lidi, ale MHD je bezpečná, říká Witowski. Chce omezit večerní spoje

Jakub Heller Jakub Heller
7. 10. 2020 12:23
V pražských tramvajích, metru i autobusech chybí oproti loňskému roku téměř polovina cestujících a dopravní podnik tak přichází o stovky milionů na jízdném. Podle jeho ředitele Petra Witowského je to i proto, že politici varují před MHD. Podle něj zbytečně. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví i o tom, proč stavba metra D nabírá zpoždění nebo zda je v Praze na spadnutí stávka řidičů MHD.
Šéf dopravního podniku Petr Witowski
Šéf dopravního podniku Petr Witowski | Foto: Radek Vebr

Jak krize dopravní podnik zasáhla? O kolik jste už přišli peněz?

Údaje ke konci srpna hovoří o meziročním výpadku příjmů 790 milionů korun. Do konce roku počítáme, že se vyšplhá na přibližně 1,2 miliardy. Je to částečně kvůli slabšímu prodeji předplatných kuponů, ale hlavně jednorázového jízdného. Třeba v srpnu se už kupony vrátily zhruba na devadesát procent normálního stavu, ale propad jednorázového jízdného je pořád obrovský.

Přijde vám, že se lidé bojí pražskou MHD jezdit?

Rozhodně. A je to proto, že je někdo neustále straší tím, že je pro ně nebezpečná. Teď jsem někde četl článek "Devět rad, jak se vyhnout koronaviru" a jednou z těch rad bylo, aby se lidé vyhýbali MHD. Co hůř, veřejně to dokonce řekl i ministr zdravotnictví Roman Prymula. Já bych si hrozně přál, aby se tohle nedělo. Lidé se do MHD opravdu bát nastoupit nemusí. Jednak je tam spousta místa a jednak se nikde ve světě neprokázala přímá souvislost mezi cestováním MHD a nákazou koronavirem.  

Je rozumné v tomhle nesouhlasit s epidemiologem?

My jsme si s tím dali tu práci a zjišťovali jsme ve světě, jestli existují nějaké prokazatelné studie, že by se někdo nakazil v MHD. Zejména tam, kde už pandemie udeřila silněji než u nás a mají s tím bohaté zkušenosti.

A co jste zjistili?

Když dělali takovou analýzu v Anglii, tak to uzavřeli s tím, že pravděpodobnost, že se nakazíte koronavirem ve voze MHD, je jen jedna ku jedenácti tisícům. A když máte roušku, tak jedna ku dvaceti tisícům. Nikdo netvrdí, že se to nemůže stát. Třeba v Číně vyzkoumali, že riziko nákazy skutečně existuje, když cestujete tamním rychlovlakem. Ale až když jste ve vagonu zavřený déle než dvě hodiny. V autobuse musíte dokonce zůstat 2,5 hodiny.

Naproti tomu tady v Praze stráví cestující ve vozech MHD v součtu průměrně třicet minut. Navíc ještě jednou uprostřed přestoupí. Takže v jedné tramvaji nebo autobusu v průměru ujedou asi tak patnáct minut.

Kde se tedy podle vás bere potřeba varovat před MHD?

Nemám pro to vůbec žádné vysvětlení. Zřejmě vyvstává pocit, že je v MHD příliš mnoho lidí na příliš malém prostoru. Což objektivně v ranní špičce je. Ale díky tomu krátkému času, který v hromadné dopravě strávíte, je riziko skutečně malé. Já to samozřejmě nechci zlehčovat. Když přestala platit povinnost nosit roušky, hned jsme říkali, ať je lidé v MHD raději stále nosí. Ve špičce je tam velká koncentrace lidí na malém prostoru a tím, že všichni budou mít roušky, se to riziko, že se nakazí, enormně sníží. 

Nejsem epidemiolog, ale řekl bych, že když vejdu do metra, potkám po cestě k vlaku třeba i stovku lidí. A další desítky pak uvnitř v soupravě. Není to riziko už z principu?

Studie z celého světa ukazují, že je to riziko zanedbatelné. Navíc je to v tomhle ohledu v MHD úplně stejné jako v obchodech. Tam je také velká koncentrace lidí a nikdo tam rozestupy u pokladen nedodržuje. Přitom ale neslyšíte epidemiology, že by varovali, ať lidé nechodí nakupovat. Podívejte se třeba na ostrov Manhattan v New Yorku. Ten má největší hustotu linek metra na světě a přitom má z celého New Yorku nejnižší výskyt případů koronaviru.

Takže lidé by se pražské MHD vyhýbat neměli, protože jim tam podle vás nehrozí větší riziko než jinde?

Pokud budou MHD cestovat omezenou dobu a všichni budou mít roušku, tak ne, nehrozí. Lidé se obecně v MHD chovají bezpečně, a když to přeženu, nikdo tam nepije stejným brčkem z jednoho kyblíku. Nejsou důkazy, že by se v MHD nakazila nějaká podstatná část lidí. Německý Institut Roberta Kocha na konci srpna potvrdil, že v Německu bylo jen, 0,2 procenta sledovaných ohnisek nákazy nějak spojeno s hromadnou dopravou. A ve Francii to ze 150 ohnisek nebylo ani jedno. 

A v Česku?

Podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky z konce letošního září byla veřejná doprava jako pravděpodobné místo nákazy covidem-19 označena pouze u čtyřech pozitivních případů od letošního března do 26. září. Tohle číslo je myslím dostatečně vypovídající o tom, že prostředí MHD je naprosto bezpečné (Tento údaj se vztahuje na pasažéry v dopravě obecně. Řidičů z povolání se za stejné období na pracovišti nakazilo 355. Jde však i o řidiče například v nákladní dopravě, pozn. redakce.).

Dvakrát dražší MHD nebude dvakrát lepší

Praha zvažuje, že zdraží roční kupon a jednorázové jízdenky na MHD. Pojďme si vysvětlit, co tady vlastně řešíme za problém. Je ta debata o koronaviru o tom, že je dopravní podnik ve finanční krizi, nebo už prostě město nechce dávat 14 miliard ročně na váš provoz?

Zdražení jízdného je věc, které se účastníme velmi okrajově. Je to vrcholně politické rozhodnutí, se kterým nemáme nic společného. Když se město rozhodne, že všichni budou jezdit MHD zdarma, tak to tak bude. Ale tak či tak, nám náklady neklesnou. Pořád bude jezdit stejný počet tramvají a autobusů, pořád bude jezdit metro.

Nerozhodujete sice o tom, kolik se bude platit, ale stále řídíte firmu, o které se tady teď bavíme…

Roční kupon je v podstatě takový příspěvek cestujících na náklady dopravního podniku. A zbytek musí uhradit někdo jiný, v tomhle případě město. Z mého pohledu debata o zdražení jízdného, která se na městě vede, souvisí s tím, že město očekává výpadek přibližně 12 miliard daňových příjmů v souvislosti s koronakrizí. Už tak v pokladničce nebude mít dost peněz, aby všechno platilo ze svého. Proto se diskutuje o tom, že se ten příspěvek od cestujících bude muset zvýšit. 

Co si o tom myslíte?

Před krizí cestující v Praze přispívali na náklady podniku zhruba 20 procenty, teď už je to jen nějakých 15 procent, což souvisí s těmi výpadky v příjmech z jízdného. No a roční kupon tady stojí 3650 korun. Když se podíváte jinam do Evropy, je tam přitom často úhrada od cestujících kolem 50 procent a někde i více. Ale stačí, když si to srovnáte s Brnem, Ostravou a dnes už i s Plzní, kde došlo ke zdražení ročního kuponu. Praha je bezkonkurenčně nejlevnější, a to přesto, že má nejrozvinutější infrastrukturu. 

Je to tedy ale tak, že chce město jednoduše snížit částku, kterou platí za dopravní podnik a hodit tu zátěž přímo na cestující? Navíc k tomu, co od nich už dnes vybere na daních? 

No, logicky to tak musí být. Město už prostě nechce platit těch celých 85 procent nákladů samo. Nebo možná i chce, ale má tak masivní výpadky v příjmech, že už to prostě hradit v takové míře nemůže. 

Zeptám se jinak. Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr navrhuje, že by kupon mohl zdražovat o 365 Kč každý rok. Za deset let by tak stál dvojnásobek - 7300 korun. Poznali bychom pak na pražské MHD, že platíme dvojnásobek, nebo bychom jen něco ušetřili městské kase?

Město má jen jeden pytel peněz a z toho pytle, ze kterého platí MHD, platí zdravotnictví, sociální služby, školství, kulturu, sport a celou řadu věcí. Pro mě je to o tom, že když si cestující budou víc přispívat na MHD, tak město bude mít třeba víc peněz na to, aby je vydávalo jinde. Bude třeba víc hřišť, nebo třeba mateřských škol. Politici chtějí, aby se zvyšovala kvalita života ve městě, a ta kvalita není jenom MHD. 

Chápu to ale tak, že by ty peníze navíc nešly do dopravního podniku.

Ano. Ale to neznamená, že by kvalita MHD upadala, to v žádném případě. My do zvyšování kvality, bezpečnosti, komfortu cestujících, zkrátka do všech těch věcí, které by měly přilákat daleko víc lidí do MHD, investujeme permanentně. A na tom by se nic nezměnilo. 

MHD teď v Praze jezdí v omezeném režimu, který běžně funguje v červnu. Zaznívají otázky, jestli byste neměli jezdit normálně, nebo dokonce ještě víc, aby v každém vozu bylo méně lidí… 

To, že jezdíme méně, že jezdíme červen, znamená, že jezdíme zhruba o osm procent méně oproti plnému provozu. Přitom cestujících s námi jezdí v průměru o čtyřicet procent méně. Takže nabídka MHD je daleko vyšší, než by odpovídalo poptávce. A je to právě proto, že si uvědomujeme tu potřebu neodradit lidi od cestování MHD. Tak jezdíme tak, jak jezdíme. 

Ale nemohli byste jezdit ještě více? Čím více by bylo spojů, tím by to přece bylo lepší…

To si nemyslím. Když se například v průběhu dne podíváte do drtivé většiny tramvají, jsou tam lidé schopni si sednout ob sedačku, tak jako si sedají třeba v kině či divadle. Toho prostoru je tam dost. Stejné je to, když nastoupíte do metra a nejste líný udělat pár kroků od prvního a posledního vagonu, kam nastupují všichni, tak máte ve vagonu místa dost.

Takhle to možná vypadá mimo špičku, ne ve špičce…

To je pravda. Jenže ve špičkách se spoje, zejména v metru, už přidávat příliš nedají kvůli omezení střídání provozního personálu. Naším cílem je totiž co nejvíce je ochránit, abychom mohli udržet stávající provoz. Ještě je k tomu ale třeba říct, že my si nevymýšlíme, jak budeme jezdit. V momentě, kdy přijde město a řekne, že máme jezdit naplno, tak budeme, pokud nám to epidemiologická situace dovolí.

Ale já říkám, že je důležité se na to dívat i očima ekonomiky, protože to samozřejmě stojí peníze. A v situaci, kdy jezdíme méně jen o zhruba osm procent a cestujících je jen v průměru 60 procent, tak si myslím, že toho místa vytváříme opravdu dost. 

Omezíme noční spoje, neexistuje žádný noční život

Několikrát jsem vás už slyšel mluvit o omezování spojů. Zdá se, že v tom vidíte cestu, jak ušetřit. Praha je ve světě opěvovaná jako město s jedním z nejlepších systémů MHD na světě. Nehazardujete trochu s touhle pověstí?

Mě se v této souvislosti ptají, jestli se necítím být hrobařem MHD. Tak bych chtěl říct, že se tak opravdu necítím. To slovo optimalizace, které používám, má špatnou konotaci z minulosti, kdy došlo k radikálnímu a až nesystémovému osekání spojů. Pravdou ale zůstává, že naši zaměstnanci v mnoha případech jezdí téměř prázdným autobusem a vozí vítr. To je ta optimalizace, o které mluvím. Rozhodně ale neplánujeme rušit spoje tak, aby nějaká část Prahy zůstala bez spojení.

Takže, kde chcete škrtat? 

Třeba, když dnes všechny hospody zavírají v deset, tak není potřeba, aby denní spoje jezdily v takovém rozsahu až do půlnoci. Na druhou stranu myslíme na pracující ve večerních směnách a dopravu například k nemocnicím zásadně měnit nechceme. Také nemusí být taková intenzita nočních spojů, protože neexistuje žádný noční život. Jsou samozřejmě skupiny lidí, kterým by se líbilo, kdybychom jezdili, jako by se nic nedělo. Ale ono se kolem nás objektivně něco děje. A my se nemůžeme tvářit jako v dobách míru, protože ta poptávka prostě není taková jako v dobách míru. 

Můžete mi dát nějaký příklad, kde přesně a jak by se nabídka MHD mohla změnit?

To nemůžu. To jsou rozhovory, které teď vedou naši provozní zaměstnanci s Ropidem (Městská firma, která organizuje a objednává MHD, pozn. redakce), městem a městskými částmi. 

Minulý rok jste řekl, že je-li vizí města, aby se hromadná doprava stala plnohodnotnou náhradou aut, tak potřebujeme klimatizace v tramvajích. Zakázku na dovybavení tramvají klimatizací jste ale letos shodili ze stolu… 

To je pravda. Počet klimatizovaných vozů ale přesto stále roste, protože všechny nové autobusy už se objednávají s klimatizací. Jak už jsem ale říkal, nemůžeme se tvářit, že se kolem nás nic neděje. A proto, že se něco děje, jsme museli celou řadu investic přehodnotit. A vyhodnotili jsme to tak, že například investice do oprav a výstavby tramvajových tratí jsou pro nás daleko prioritnější než dovybavování tramvají klimatizacemi.

Takže v přehřátých tramvajích budou Pražané jezdit i příští rok?

To nevím. Je to možné. My dnes pracujeme s tím, že ani příští rok nebude mít dopravní podnik tolik peněz, kolik by si přál mít. 

Na metru D by se šetřit nemělo 

Cestující vám chybí, peněz taky není nazbyt, ale současně tu připravujete obrovskou investici - metro D za 74 miliard korun. Není tohle ten luxus, který si můžeme dovolit jen v době míru, jak jste to nazval?

To je otázka pro politiky. Metro chce stavět především město, které dopravní podnik pověřilo tím, aby ho postavil co nejrychleji, nejekonomičtěji, nejefektivněji. Kdybych to přehnal, tak dopravní podnik a jeho provozní personál má v současnosti dost práce s třemi linkami metra. Bavíme se ale o tom, že Praha se chce nějakým způsobem dál rozvíjet. A o tom, že z toho jihovýchodního směru, kam má metro D vést, do Prahy dojíždí do práce relativně dost lidí, kteří se sem dnes složitě dostávají. 

Dobře, ale říkal jste, že nemůžeme dělat, jakože se nic neděje. Je teď na investici vyšší, než je roční rozpočet Prahy, správný čas?

Já si myslím, že tyhle klíčové investice by se zastavovat neměly. Možná třeba dneska není doba na doklimatizování tramvají, ale určitě je doba na to, stavět nové tramvajové tratě a pokračovat ve výstavbě metra D. To jsou zásadní prvky infrastruktury, které by nám zase chyběly, až se ekonomika znovu nastartuje. A pak by trvalo mnoho a mnoho let to zpoždění dohnat.

Zpoždění už ale nabírá stavba metra D teď. Víte, kdy získáte stavební povolení?

Chtěli jsme začít stavět letos v září. To se nám nepovedlo ze třech důvodů. Trochu to zbrzdila koronavirová krize, ale řešíme i námitky, které souvisí se stavebním povolením, a také šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Dnes to vidím tak, že pokud to půjde dobře, mohli bychom stavební povolení, byť nepravomocné, mít na přelomu roku. Když to půjde špatně, tak až v červnu až červenci příštího roku. Oproti původním předpokladům je tam tedy zhruba šest až 12 měsíců zpoždění. 

Už jste zmínil, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vám zakázal uzavřít smlouvu s vítězem veřejné soutěže. Už úřad situaci nějak posoudil?

Ne. Zatím ne.

Co se stane, když vám nakáže soutěžit zakázku znovu?

Tak ji přesoutěžíme.

To by ale znamenalo další zdržení, ne?

Ne. Zvládli bychom to vysoutěžit znovu, ještě než dostaneme stavební povolení. Pokud o tom tedy úřad nerozhodne až za půl roku. Když o věci rozhodne někdy v nejbližší době, stihneme to. 

Před rokem jste mi také říkal, že když se zpozdí metro D, mohla by se nejdřív modernizovat linka C, kde mají také jezdit vlaky bez řidičů. Je to stále v plánu?

Ano, je to stále varianta, se kterou pracujeme. Přeměna linky C na automatizovaný provoz je ale samozřejmě také velmi nákladná záležitost. Jsme teď úplně na začátku. Máme to jako ideu a analyzujeme, jak by to bylo časově a investičně náročné. Až to budeme mít připravené, budeme muset jít a dohodnout se s městem, jestli je to i podle nich cesta, kterou se máme vydat. 

Takže zatím nehrozí, že byste linku C začali modernizovat dříve než stavět linku D…

Ne.

Adriana Krnáčová ve své knize popisuje pražský dopravní podnik jako mafiánskou organizaci. Máte pocit, že něčemu takovému šéfujete?

To tedy rozhodně nemám. Knihu Adriany Krnáčové považuju za literární fikci. Něco pravdy je ale na tom, že dopravní podnik má stigma organizace, kde ne vždy všechno fungovalo dobře, a my se toho stigmatu teď snažíme zbavit. Každý den se tady setkávám se spoustou zapálených lidí, kteří by pro dopravní podnik dýchali. Od rána do večera makají na tom, že patří mezi světovou špičku. Takoví lidé si nezaslouží, aby přišli večer do hospody a styděli se za to, že pro dopravní podnik pracují.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 33 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy