Neřešte průzkumy, nehádejte se. Podívejte na Corbyna a věnujte se kampani, burcuje straníky Sobotka

Martin Biben Kateřina Frouzová Martin Biben, Kateřina Frouzová
10. 6. 2017 6:37
Premiéra Bohuslava Sobotku část sociálních demokratů viní z propadu předvolebních preferencí strany a hovoří o jeho odchodu. Předseda ČSSD ovšem nepřipouští, že chyboval. Nad sebou by se naopak podle něj měla zamyslet sama sociální demokracie. Premiér však v rozhovoru pro Aktuálně.cz raději než o krizi ČSSD hovořil o výsledcích páteční konference o obraně a bezpečnosti, na kterou do Prahy přijel předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a neformální ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová. Setkání mělo naznačit, jak by měla vypadat budoucí užší vojenská spolupráce zemí EU. Sobotka se vyslovil pro větší nasazení evropských jednotek zejména v Africe a na Blízkém východě.
Foto: ČTK

Přestože konzervativci premiérky Mayové vyhráli britské volby, faktickým vítězem jsou labouristé Jeremyho Corbyna. Čím konkrétně se od nich chcete inspirovat ? Co by se ve vaší kampani mělo objevit?

Především by se od labouristické strany měla poučit sociální demokracie. Kdyby se labouristická strana ještě před třemi měsíci takto děsila předvolebních výzkumů, tak by pravděpodobně nedosáhla takové mobilizace členů strany a jejích sympatizantů. Labouristé, podle mých informací z britské kampaně, dokázali zmobilizoval sympatizanty mnohem více, než se to povedlo konzervativcům. A dokázali dramatickým způsobem stáhnout původní náskok, který konzervativci měli. Když se paní premiérka Mayová rozhodla vyhlásit volby, byl mezi nimi rozdíl dvacet procent, a tuším, že finální rozdíl mezi labouristy a konzervativci bylo jedno dvě procenta.

Především by se tedy měla poučit sociální demokracie, věnovat se komunikaci s voliči, propagaci našeho volebního programu, který představíme příští týden, a nepřemýšlet tolik o výzkumech veřejného mínění. Kdyby Corbyn tolik přemýšlel o výzkumech veřejného mínění, pravděpodobně by nebyl schopen takového nástupu a nedotáhl by náskok konzervativců.

Tím narážíte na hlasy z ČSSD, které volají potom, že byste měl převzít odpovědnost za výzkumy veřejného mínění, které pro vaši stranu v poslední době nevycházejí vůbec dobře.

Odpovědnost se přebírá za volby - primárně. Výzkumy veřejného mínění jsou jiná věc. Ale nikdy jsem se nebránil odpovědnosti, mám odpovědnost za sociální demokracii, mám odpovědnost za naše volební výsledky, za to, co jsme prosadili ve vládě. Určitě mám odpovědnost i za volební program, který jsme připravili a který představíme za týden. Nikdy jsem se nebránil a nebudu se bránit odpovědnosti. Jsem v čele sociální demokracie a s tím je také spojená silná odpovědnost. Nicméně součástí té odpovědnosti je také upozornit sociální demokracii, že už je čas přestat řešit vnitřní spory, přestat se zabývat tím, kdo je na jakém místě kandidátní listiny. To voliče opravdu nezajímá.

Je třeba, abychom jasně prezentovali, co sociální demokraté chtějí udělat v příštích letech. Máme za sebou čtyři roky úspěšné vlády, prosadili jsme devadesát procent našeho volebního programu. Země je úspěšná, řada jiných členských států Evropské unie nám závidí naše výsledky - ať jde o sociální soudržnost nebo ekonomická čísla. A nyní je třeba, abychom s tím pracovali dál a posunuli se dopředu. Takže konec malomyslnosti a konec vnitřních sporů, žabomyších válek. Je potřeba soustředit se na volební kampaň.

Udělal jste za poslední půlrok nějakou chybu, kterou si nyní vyčítáte a které přičítáte nízké preference?

Všichni dělají chyby. Pokud budou politiku dělat lidé, a ne roboti, vždy budou v politice i chyby. Než nás i v politice nahradí roboti a počítače, k chybám docházet bude. Důležité je, aby politika, kterou děláme, byla zásadová a principiální, programově a hodnotově orientovaná a tady si myslím, že jsem nikdy chybu neudělal. Vždy jsem se držel sociálnědemokratických principů a hodnot, celé čtyři roky, nedělal jsem žádné prohnilé kompromisy s našimi koaličními partnery a prosadil jsem sociálnědemokratický program. Kvůli tomu mě voliči a sociální demokracie poslali do vlády.

Jednotky EU mají zasahovat v Africe a na Blízkém východě

Vybrala pražská konference o obraně a bezpečnosti nějaký konkrétní scénář budoucí spolupráce armád evropské sedmadvacítky? 

Konference nebyla o vybírání nějakých scénářů. O tom, jak má podoba obranné spolupráce, sdílení obrany nebo společné obrany vlastně vypadat, nyní poběží v unii diskuze. Stejně jako se bude hovořit o pěti scénářích vývoje Evropy jako celku. Dnes jsme spíš hodnotili, co se v oblasti posílení obranné spolupráce udělalo, a tady je za posledních pár měsíců obrovský pokrok. Desítky let se v tomto Evropa neposunula z místa. Jsem rád, že to má podporu Evropské rady, paní Mogheriniové, Junckera, Německa, Francie, Česka i dalších zemí, které stojí o to, aby se spolupráce v oblasti obrany posílila.

Čím by k tomu mělo přispět Česko?

Můžeme se více podílet na výcvikových misích, jejichž organizaci nyní Evropa zjednodušila, na mírových misích, kde jsme například součástí mise v Mali, jsme i součástí Frontexu. Mezi členy NATO ale už nyní patříme ve schopnosti poskytovat vojáky do misí, ať už jde o Afghánistán, Balkán, Sinaj či další části světa, k nejaktivnějším. Navíc pokud rekrutujeme nové lidi do armády, tak je namístě, aby také prošli reálným výcvikem, a nejlepší je právě v zahraničních misích.

Zmínil jste na konferenci mise, které by měly zajistit klid v okolí EU, zejména v Africe a na Blízkém východě. Konflikt, který je unii nejbližší a který přináší do Evropy nejistotu, je ale na Ukrajině.

Konflikt na Ukrajině nemá v současné chvíli žádné bezpečností dopady na Evropskou unii, má jen dopady nepřímé, je to spíše otázka diplomacie a posílené přítomnosti ne Evropské unie, ale Severoatlantické aliance v Estonsku, Litvě a Lotyšsku. A tady se od příštího roku angažujeme, naši vojáci budou součástí těch jednotek. Rotovat tam budou necelé tři stovky českých vojáků. Ukrajina teď není místo, kde by se měla Evropa angažovat v rámci posílení obranné spolupráce.

Kolika českých vojáků by se mohla služba v jednotkách, které by sloužily v rámci posílení obranné spolupráce, tedy v misích převážně v Africe a na Blízkém východě, týkat?

Nemáme vyčleněné vojáky pro nějaké typy takových jednotek. V Afghánistánu máme něco kolem tří set vojáků, což je jedna z největších misí, na těch ostatních jsou to spíše desítky, takže jde o tyto počty. Jde spíše o to, aby byly mise dobře zorganizované a pomáhaly řešit problémy, které máme. Tedy migrační krizi. Tady je na místě otázka zásahu proti pašerákům lidí a proti potenciálu, který představuje Islámský stát pro teroristické útoky.

Jak by se vlastně tyto jednotky lišily od takzvaných EU battle groups, tedy pravidelně sestavovaných a cvičených bojových skupin tvořených různými státy, které už existují, ale nikdy nikde nezasáhly?

Jde o to najít rychlejší mechanismy, jak o nich rozhodovat, aby mohly být skutečně nasazeny, pokud to bude účelné. Je to také otázka priorit, které nemusí být vždy shodné s NATO. Evropa by měla vždy upřednostňovat akce, které jsou v jejím okolí, i proto je ten evropský obranný pilíř důležitý.

Jednou z nejdůležitějších novinek, na které má společný evropský obranný projekt stát, je vznik Evropského obranného fondu, do kterého by měly přispívat všechny země. Ten by měl zamezit zdvojování nákupů stejné techniky různými zeměmi, učinit vybavování evropských armád racionálnější, sladit ho. Jak a kdo to bude konkrétně hlídat?

Musíme sdílet své akviziční plány, rozdělit si role, organizovat společné nákupy nejen v rámci NATO, ale i unie.

Jenže armáda už má svůj plán nákupů nových zbraní, stejně jako rozšíření o několik tisíc mužů. Ty však vznikaly ještě před nynější dohodou. Neprojdou proto korekcí?

Nejde tak o to, abychom se něčemu přizpůsobovali, ale o to, aby jednotlivé státy sdílely informace, co kdo a za kolik pořídil. My zatím takové věci děláme jen mezistátně, třeba naše dohoda se Slovenskem o ochraně vzdušného prostoru. Čekáme ještě, jaké letouny Slováci nakoupí, a pak se můžeme bavit i o společném výcviku a servisu. Nicméně naše armáda ví, co potřebuje, má jasný plán akvizic a podle něj se bude postupovat.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Sagan po sezoně opustí silnici a vrátí se na horská kola, láká ho start na OH

Trojnásobný mistr světa Peter Sagan skončí po sezoně s cyklistickými závody na silnici. Slovenský jezdec se pak zaměří na horská kola, jeho cílem je start v cross country na olympijských hrách v Paříži v příštím roce. Sagan to uvedl v den svých 33. narozenin během závodu Vuelta San Juan v Argentině, kde zahájil letošní sezonu.

"Ta chvíle přišla. Rozhodl jsem se, že tohle bude můj poslední rok v závodech WorldTour. Pak bych se chtěl připravit na závod horských kol na olympijských hrách," řekl Sagan na tiskové konference během dne volna den poté, co mu těsně uniklo 122. vítězství v profesionální kariéře. Ve čtvrté etapě Vuelty San Juan dojel v hromadném spurtu druhý za Kolumbijcem Fernandem Gaviriou.

před 57 minutami

Intelu klesly ve čtvrtletí tržby i zisk, výhled zaostává za očekáváním analytiků

Americkému výrobci čipů Intel klesly ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 32 procent na 14 miliard dolarů (zhruba 307 miliard korun). Firma navíc zveřejnila výhled pro aktuální čtvrtletí, který zaostal za očekáváním analytiků. Její akcie proto na výsledky a výhled zareagovaly oslabením téměř o deset procent.

Firmu tvrdě zasáhl pokles trhu s osobními počítači, oslabuje ale také podnikání v oblasti datových center. Ve čtvrtém čtvrtletí podnik vykázal ztrátu 664 milionů dolarů po zisku více než 4,6 miliardy dolarů o rok dříve.

V byznysu s čipy pro osobní počítače klesly tržby téměř o 36 procent na 6,6 miliardy dolarů. Provozní zisk divize klesl na 699 milionů dolarů přibližně ze 3,8 miliardy dolarů o rok dříve. V případě technologií s datovými centry tržby klesly zhruba o třetinu na 4,3 milionu dolarů. I zde nastal propad zisku na 371 milionů dolarů z 2,3 miliardy USD před rokem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V uplynulém týdnu stoupl počet nově nakažených koronavirem

Počet nově zaznamenaných případů nákazy koronavirem stoupl v posledních sedmi dnech v Česku oproti předchozímu týdnu o 15 procent na 1971. Nakažených přibylo i navzdory poklesu množství testů. Vyplývá to ze statistik na webu ministerstva zdravotnictví. Počty hospitalizovaných a zemřelých s nemocí covid-19 se však v uplynulém týdnu snížily.

V uplynulých sedmi dnech přibylo více než 1 900 nakažených, zatímco v předešlém týdnu bylo nových případů nákazy asi 1 700. Testováno bylo přitom v posledním týdnu zhruba 3 300 lidí, což bylo v mezi týdenním srovnání o osm procent méně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy