Policisté nechybovali, když nepustili protičínské demonstranty k Hradu, rozhodl soud

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 16. 3. 2017 13:37
Policisté a úředníci nepochybili, když při loňské návštěvě čínského prezidenta uzavřeli Hradčanské náměstí a nepustili tam ani demonstranty, kteří si zde již dříve nahlásili shromáždění. Ti chtěli protestovat proti porušování lidských práv v Číně. Žalobu podali organizátoři naplánované akce, mezi nimiž byl i bývalý předseda Strany zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík. Ten tvrdí, že zakázat ohlášené shromáždění lze jen do tří dnů po ohlášení - to se ale v tomto případě nestalo. "To omezení vstupu bylo kryto zákonným důvodem, kterým je ochrana bezpečnosti osob," uvedl soudce Ladislav Hejtmánek.
Společně na podporu Tibeťanů: Martin Bursík a Kateřina Jacques.
Společně na podporu Tibeťanů: Martin Bursík a Kateřina Jacques. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Pražský policisté postupovali v souladu se zákonem, když při loňské návštěvě čínského prezidenta v Praze na základě rozhodnutí úředníků magistrátu uzavřeli Hradčanské náměstí a zakázali na ně vstup. A to přesto, že tam bylo včas nahlášeno shromáždění, jehož svolavatelé chtěli upozornit na porušování lidských práv v Číně.

Organizátoři demonstrace podali žalobu a chtěli, aby soud uvedená rozhodnutí úředníků - a také postup policie - označil za nezákonná. Ale neuspěli. "To omezení vstupu bylo kryto zákonným důvodem, a to je ochrana bezpečnosti osob," uvedl soudce Městského soudu v Praze Ladislav Hejtmánek. 

"Pan soudce tam nebyl, my ano. Nebylo tam koho chránit, ústavní činitelé v té době pobývali na břehu Vltavy," reagoval na verdikt jeden ze svolavatelů demonstrace, bývalý předseda Zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík. Podle něj proto podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Právo dané ústavou je víc

Skupina lidí, mezi nimiž byl jak Bursík, tak jeho manželka Kateřina Jacques, před rokem nahlásila konání demonstrace. "Tu je možno zakázat do tří dnů, ale to nikdo neudělal," uvedl Bursík, podle něhož tak už nikdo nemohl ve shromáždění zabránit.

Jenže úředníci pražského magistrátu vydali těsně před návštěvou několik dopravněsprávních rozhodnutí, jimiž vymezili místa v okolí Hradu, kde bude v souvislosti s návštěvou zakázán vstup. Jedním z nich bylo i Hradčanské náměstí, kde byla už dříve nahlášena demonstrace. Policisté tam tak nikomu neumožnili vstup a demonstraci tak fakticky zrušili.

"To, že je někam oznámena nějaká akce, neznamená, že by tam nebylo možno omezit vstup zákonným opatřením, v tomto případě dopravními značkami," uvedl soudce Ladislav Hejtmánek.

Podle Bursíka má ale právo na pokojné shromáždění přednost. "Stát má možnost nám to právo omezit, ale pouze z důvodů, které jsou uvedeny z zákoně o právu shromažďovacím, nikoliv v dopravně legislativních opatřeních," reagoval.

Co vidí termovize

Soudce Hejtmánek má na stole ještě jeden případ, související s loňskou návštěvou. Podali ji dva muži, kteří si stěžovali na neadekvátní zásah policie, která vtrhla do jejich firmy a přikázala jim sundat tibetské vlajky. Před soudem to pak policisté vysvětlovali tím, že přes vlajky velikosti A3 nebylo vidět a mohli se za nimi skrývat teroristé.

Paradoxní je, že policistům nevadily zcela zatažené žaluzie ve vedlejší místnosti. Argumentovali tím, že používají termovizi, která přes žaluzie vidí, ale přes papírové vlajky už ne. Jejich vysvětlení zaujalo Hejtmánka natolik, že si k tomu zadal znalecký posudek a případ proto odročil.

 

 

Právě se děje

Další zprávy