


Na programu středečního jednání Rady ČT je mimo jiné volba jejího předsedy a dvou místopředsedů. Už jednou odložené rozhodnutí o tom, jak bude vypadat vedení kontrolního orgánu veřejnoprávní televize, bude ale nejspíš i tentokrát odloženo. Redakci Aktuálně.cz to potvrdil vlivný člen hnutí ANO.

„Volby teď nebudou, uvidíme v říjnu.“ Tak zní doslovná citace Jaroslava Faltýnka, poslance hnutí ANO a blízkého spojence Andreje Babiše, který má v jeho straně dění v Radě ČT dlouhé roky na starosti.
A byť Faltýnek v posledních letech není příliš mediálně vidět, zjevně jeho „televizní angažmá“ platí dodnes. Podle informací Aktuálně.cz s ním totiž členové Rady zvolení za hnutí ANO svůj postup koordinují.
Rada ČT má přitom šest nových členů, kteří byli zvoleni současnou sněmovnou – tedy většinou, jejíž součástí je kromě strany Andreje Babiše také SPD a Motoristé. Na jaře byli do kontrolního orgánu ČT konkrétně po mnoha peripetiích zvoleni Stanislav Berkovec, Lucie Plíšková, Petr Brozda, Jiří Šlégr, Luboš Xaver Veselý a Martin Chalupský. Je skoro jisté, že zde každý z nich bude plnit to, co je v zájmu hnutí ANO.
A byť je v danou chvíli rozložení sil v Radě ČT přece jen nepřehledné, ostatně proto nejspíš bude volba jejího vedení opět odložena, v danou chvíli se situace jeví tak, že se v ní ustálí většina, která má blízko právě k současné vládě, jejíž dominantní silou je Andrej Babiš a jeho ANO. Což se potvrdí nejpozději v momentě, až proběhne volba nového předsedy a místopředsedů.
Nyní je tudíž krajně složité přesně odhadnout, kdo bude součástí této nové většiny, přesto není od věci se o něco takového s odkazem na minulá hlasování přece jen pokusit: kromě šesti zmíněných nových radních by do této nové většiny v Radě ČT mohli patřit také Karel Novák a Ivan Tesař – oba do ní byli původně zvolení také hlasy ODS, postupem času se ale začali v mnoha hlasováních přiklánět na stranu radních zvolených za ANO nebo SPD.
Totéž platí o Ilju Rackovi, kterého do Rady ČT prosadili lidovci, a také o Petru Šafaříkovi. Toho tam pro změnu „tlačili“ v čase vlády Petra Fialy Piráti. Faktem ale je, že se Šafařík postupem času stal něco na způsob „volného radikála“, který není součástí žádného širšího spojenectví. Ke vznikající většině se nakonec může připojit také Vladimír Karmazín, který v Radě ČT vykonává stejně jako Šlégr a Veselý svůj druhý mandát.
Na opačném břehu jsou radní zvolení stranami bývalé vládní koalice: Vlastimil Ježek, David Brabec, Jefim Fištejn, Ivana Chmel Denčevová, Milada Richterová, Bára Procházková a Tomáš Řehák. Nicméně znovu: o tom, jak se v Radě ČT ustálí nový poměr sil, do velké míry rozhodne právě volba jejího vedení. A s ohledem na to, že je ve hře její další odklad, platí, že dohody teprve vznikají a hnutí ANO nemá v danou chvíli jistotu, že vedení Rady ČT bude odpovídat jeho představám.
Vyloučit nelze ani to, že rozuzlení nepřehledné situace nastane v následujících hodinách a radní nakonec k volbě svého vedení ve středu přistoupí. Jisté naopak je, že post předsedy bude obhajovat Karel Novák. Jeho protikandidátem by pak mohl být Vlastimil Ježek, který na svou stranu ale potřebuje přetáhnout radní, kteří by třeba mohli o svém postupu ještě váhat. Typicky jde například o Jiřího Šlégra nebo Vladimíra Karmazína.
Vyloučit ale nelze ještě jiný, záložní scénář. Ten by mohl být odrazem sebevědomí a radikální ofenzivy hnutí ANO, která může zrcadlit ambici dosadit do čela Rady ČT někoho z nových, spolehlivých a prověřených radních. V zákulisí se spekuluje, že by to mohl být bývalý poslanec hnutí ANO Stanislav Berkovec. On sám to ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyloučil.
Pokud jde o pozice místopředsedů, i tady je ve hře několik scénářů. Hnutí ANO může preferovat status quo, v takovém případě by kromě Nováka na pozici předsedy zůstal místopředsedou také Ivan Tesař. A k němu – pokud na to bude mít nově se formující většina sílu – někdo další z jejich řad. Do volby ale bude chtít jistě promluvit také opačný tábor, vyloučit proto nelze kandidaturu třeba Davida Brabce.
To vše je možná předčasné, neboť se volba zítra opět posune. Pikantní na tom je, že ani někteří radní nevědí to, co řekl Faltýnek Aktuálně.cz. „Na programu to v tuto chvíli stále je,“ reagoval na náš dotaz, zda se volba může opět odložit, předseda Rady Karel Novák. Na doplňující otázku pak odpověděl, že na ni neumí odpovědět. Buď tedy o tom, že se volba odloží, ještě neví, anebo o tom nechce mluvit. Jasněji bude ve středu po poledni.
(Autor byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.)



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Ruský prezident Vladimir Putin má větší zájem dohodnout se než hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj. V pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura DPA. Trump také na otázku dodržování jím oznámeného energetického příměří řekl, že jeho porušování vidí na obou stranách. Ukrajina od února 2022 čelí ruské invazi.



Fotbalisté Slavie v druhém kole hlavní fáze Ligy mistrů podlehli v Baku nováčkovi soutěže Sabahu 0:2. Po bezbrankovém poločase otevřel skóre Kaheem Parris a v závěru zisk tří bodů pojistil Joy-Lance Mickels. Pražané nenaplnili roli favorita a jsou vůbec prvním českým týmem, který v dosavadních 13 pohárových duelech s ázerbájdžánskými soupeři prohrál.



Přes 50 tisíc mrtvých a zraněných. Takové ztráty podle zdrojů NATO eviduje ruská armáda za jediný měsíc. Z toho 28 tisíc představují vojáci, kteří zemřeli. Ukrajinské ztráty za stejné období přitom byly přibližně desetkrát nižší, okolo 5000. Celkové ztráty Ruska od února 2022 čítají skoro 1,6 milionu lidí. Moskva pokračuje v útocích, snaží se dobýt poslední ukrajinské pevnosti na Donbasu.



Operace papeže Lva XIV. v úterý odpoledne dopadla dobře, uvedl podle agentur DPA a AP v prohlášení Vatikán. Lékaři mu odstranili malý plicní uzel. Zotavovat se bude asi týden. Pro jednasedmdesátiletého papeže šlo o první větší zdravotní problém od nástupu do čela katolické církve loni v květnu.