reklama
 
 

Nemocný pákistánský novinář čekal na azyl dvanáct let. Nyní ho chce Česko vyhostit

12. 2. 2019 11:46
Pákistánský novinář Muhammad Jahanzaib požádal Česko o azyl v roce 2007. Na konečné rozhodnutí, zda mu poskytne ochranu země, kde už dvanáct let žije a pracuje, čekal až do letošního ledna. Azyl však nedostane. Muži, který mezitím prodělal těžké onemocnění, tak hrozí vyhoštění.

Pákistánec Muhammad Jahanzaib v letech 2001 až 2007 pracoval jako reportér pro regionální list Roznama Sahafat. Kritizoval poměry v pandžábském městě Jhelum i centrální vládu. Zažil proto řadu policejních výslechů včetně výhrůžek, dva jeho kolegové se prý z policejní stanice už nevrátili.

"Policie je zatkla a druhý den vydala zprávu, že byli zastřeleni na útěku. To se občas v Pákistánu stává, nejen novinářům. Hrozí to každému, kdo je režimu nepohodlný," vyprávěl v roce 2015 lámanou češtinou svůj příběh, který tehdy otiskla MF DNES, nyní osmačtyřicetiletý Jahanzaib. Několikrát si ho proto místní policie zavolala a důrazně mu doporučila, aby přestal.

"Jenže já byl současně i funkcionář místní pobočky skupiny Nawaz (Laskavost), která prosazuje otevřenější společnost. Nemohl jsem přestat. My jsme se za svobodu a demokracii museli prát," tvrdí. 

Přes Ukrajinu do Česka

Kritické články, nejen jeho, tak prý v listě vycházely dál. Jeho a další novináře listu pak policie, dle Jahanzaiba křivě a vykonstruovaně, obvinila ze žhářství na místním tržišti. Když se v březnu 2007 o svém stíhání dozvěděl, okamžitě se sbalil, odjel do hlavního města Islámábádu a sedl na letadlo.

Zamířil na Ukrajinu, kde před rokem 2000 studoval a kde pobývala se dvěma syny jeho ukrajinská manželka. Odtud pak zamířil do Česka, kde v dubnu 2007 požádal o udělení mezinárodní ochrany. "Kdybych se vrátil do Pákistánu, vydržel bych na svobodě - nebo živý - jen deset dní," říkal v pražské indické restauraci, kde pracoval jako číšník. 

Ministerstvo vnitra, konkrétně odbor azylové a migrační politiky, však neuvěřilo, že Jahanzaibovi v jeho zemi po návratu hrozí nebezpečí. Poprvé mu úřad odmítl udělit azyl už v roce 2010. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2012 tehdy ministerstvo poukazovalo na rozpory v jeho výpovědi.

Ministerští úředníci Jahanzaibovi vyčítali, že se o rok zmýlil ohledně vyhoštění předsedy jeho politické strany ze země, že měnil označení trestných činů, z nichž měl být obviněn, nepamatoval si přesná čísla paragrafů, zaměňoval pojmy "zahájení trestního stíhání", "obvinění" či "odsouzení".

"Žalovaný (ministerstvo vnitra - pozn. red.) konstatoval, že Pákistán dle informací respektuje právo lidu na zastávání různých politických názorů. Vláda v některých případech zakazovala a trestala shromáždění čtyř a více lidí, jednalo se však o bezpečnostní, nikoli diskriminační pravidlo," citoval ze stanoviska ministerstva tehdejší rozsudek Nejvyššího správního soudu, který byl pro novináře příznivý. 

Soudy nejprve azyl přiznávaly

Nejvyšší správní soud nebyl jediný, který ve vlekoucí se právní při argumenty ministerstva vnitra nevyslyšel. Ve prospěch novináře rozhodl několikrát i Krajský soud v Ostravě.

"Převážnou většinu nepřesností lze vysvětlit časovým odstupem v řádu několika let a též nedostatkem právního vzdělání žalobce. Pro posouzení věci je podstatné, že žalobce byl členem politické strany a pracoval jako novinář, a v důsledku toho měl konflikty se státními orgány, pro které byl dokonce trestně obviněn či stíhán," uvedla ve zdůvodnění rozsudku předsedkyně senátu Dagmar Nygrínová, která Jahanzaibovi právo na doplňkovou ochranu, což je jedna z variant azylu, přiznala. 

Ministerstvo vnitra ale na stanoviska justice nedalo a v roce 2016 v novém rozhodnutí žádost Jahanzaiba o azyl opět zamítlo. Žurnalista se znovu odvolal. Úřad tentokrát u soudu argumentoval zejména změnou politické situace. Jahanzaibova strana se totiž v roce 2013 dostala ve volbách k moci.

"Žalovaný (ministerstvo vitra - pozn, red.) označil za vyloučené, aby byl v této situaci se členem dlouhodobě vládnoucí politické strany veden účelový soudní proces zahájený v roce 2007 ve snaze znemožnit mu psaní článků proti tehdy vládnoucí straně ‚Pakistan Peoples Party‘. A to tím spíše, pokud je pravda, že policie v Pákistánu jedná dle pokynů vládnoucí politické strany, jak uvedl žalobce," stojí v nejnovějším rozsudku Nejvyššího správního soudu z letošního ledna, který rozhodoval o kasační stížnosti na předchozí rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. 

Ministerstvo také u soudů uvedlo, že získalo výpověď majitele listu, kde Jahanzaib pracoval. Ten podle úřadu uvedl, že jeho novinářům nikdy žádné nebezpečí nehrozilo. Ani soudcům se tak nejevilo pravděpodobné, že by Jahanzaib mohl být za současné politické situace v Pákistánu vystaven nebezpečí. "Zvláště když se měl věnovat toliko kritice, kterou od jiných novinářů snáší i současná vláda a státní správa," stojí v rozsudku. Oba soudy proto nově rozhodly v neprospěch Jahanzaiba. 

Ten se k rozhodnutím ministerstva a soudů vyjádřit nemůže. "Po jednání u Krajského soudu v Hradci Králové loni v říjnu prodělal mozkovou mrtvici a jako následek utrpěl periferní parézu nervu facialis vlevo, tedy nehybnost obličeje, trpí bolestmi a nemůže ani mluvit," uvedl Jahanzaibův advokát Athanassios Pantazopoulos, který soudu předložil zprávu z vyšetření. 

K mužovu zdravotnímu stavu soudce Nejvyššího správní soudu nepřihlédl. "Aniž by chtěl soud jakkoliv zlehčovat současný zdravotní stav stěžovatele, konstatuje, že mozková mrtvice, kterou byl postižen po jednání u krajského soudu dne 8. října 2018, nemůže mít vliv na správnost rozhodnutí žalovaného a krajského soudu," konstatoval tribunál.

Novináři jsou v Pákistánu stále pronásledovaní 

Podle zpráv mezinárodních organizací je Pákistán prokazatelně zemí, kde jsou novináři pronásledováni i vražděni. "Zásah do svobody projevu se zvýšil. Zákon o prevenci elektronických trestných činů z roku 2016 byl používán k zastrašování, obtěžování a svévolnému zadržování obránců lidských práv. Jejich zmizení byla rozšířená; beztrestnost převládající," píše například Amnesty international ve své poslední zprávě zahrnující roky 2017 a 2018.

Podobně hodnotí situaci v Pákistánu i organizace Human rights watch ve zprávě za rok 2018 "Novináři po četných útocích bezpečnostních sil a militantních skupin stále častěji praktikovali sebecenzuru. Sdělovací prostředky byly pod tlakem, aby se vyvarovaly upozorňování na porušování lidských práv během protiteroristických operací. Taliban a další ozbrojené skupiny ohrožovaly sdělovací prostředky a napadaly novináře a aktivisty kvůli jejich práci," stojí například v textu. Země je mimochodem jedinou na světě, kde kvůli teroristickému útoku přišel o život český velvyslanec - v září 2008 Ivo Žďárek.

Soudy ani ministerstvo vnitra navíc nepostřehly, že v polovině roku 2018 se v Pákistánu po volbách změnila politická situace a Jahanzaibova strana The Pakistan Muslim League (Nawaz) je už zase v opozici. Novinářův advokát Pantazopoulos zpochybňuje i druhý klíčový argument ministerstva, tedy výpověď majitele listu, kde Jahanzaib pracoval. "Podobných případů mám řadu a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by azylový odbor nechal někoho v cizině vyslechnout. Prostudoval jsem samozřejmě spis a tam nic takového není," uvedl advokát, který nyní chystá podání ústavní stížnosti. "Klientovi hrozí vyhoštění, je to poslední šance, u které je možné ve výjimečných případech žádat i o odkladný účinek. Zvážíme také podání žádosti o vízum strpění, i ze zdravotních důvodů, jeho vycestování není možné," řekl.

Nejvyšší soudy v ČR převzaly motto vlády - "nulová tolerance"

Podle Pantazopoulose se ministerstvo i soudy zachovaly v rozporu s judikaturou právního státu. "Je přece povinností státu, aby při rozhodování o udělení mezinárodní ochrany důkladně přihlížel k tomu, zda v důsledku jeho případného návratu do vlastní země nehrozí porušení některých základních práv jako např. mučení či nelidské ponižující zacházení. Je až neuvěřitelné, jak pomalu nejvyšší soudy v ČR převzaly motto vlády - "nulová tolerance," dodal s hořkým úsměvem.

Aktuálně.cz zaslala ministerstvu vnitra otázky, z nichž jedna se týkala i výslechu majitele listu Roznama Sahafat, jeho jména, doby, kdy byl proveden a kde je možné jeho záznam dohledat. Tiskový odbor ministerstva však na otázky neodpověděl."Ministerstvo vnitra není oprávněno vyjadřovat se k jednotlivým případům v rámci řízení o mezinárodní ochraně," uvedla pouze tisková mluvčí ministerstva Hana Malá. 

Pákistán zatýká ve velkém afghánské uprchlíky, kteří nemají povolení k pobytu:

Někteří afghánští uprchlíci se vracejí z Pákistánu do své domovské země. Pákistánci začali věznit migranty, kteří nemají povolení k pobytu. | Video: |  00:59

autor: Martin Biben | 12. 2. 2019 11:46

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama