Nemluvme řečí studené války, vzkázal prezident senátorům

ČTK ČTK
30. 12. 2014 12:41
Miloš Zeman své postoje vysvětluje v odpovědi na dopis, který mu senátoři zaslali na začátku prosince.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Praha - Prezident Miloš Zeman odpověděl na kritický dopis senátorů z klubů KDU-ČSL a Starostů. Vyzvali ho v něm, aby se přestal vzdalovat občanům a přestal rozdělovat společnost.

Zeman ve své odpovědi, kterou v úterý zveřejnil na svém facebookovém profilu, obhajuje především svou zahraniční politiku a svůj přístup k Číně nebo ukrajinsko-ruské krizi.

Senátorům vadí podpora Ruska

Senátoři prezidentovi dopis zaslali na začátku prosince. Vytkli mu v něm jeho chování vůči Rusku a Číně i "formu komunikace, kterou v poslední době volí" a kterou se vzdaluje občanům.

Původně chtěli pozvat Zemana na schůzi Senátu, aby jim své konání objasnil. Při hlasování ale pro to nezískali dostatečný počet hlasů.

Zemanovy oficiální projevy vůči Rusku a Číně prý Česko dehonestují a dělají z ČR nedůvěryhodného partnera v EU a NATO. Senátoři také kritizovali, že znehodnocuje lidská práva kvůli "údajným ekonomickým zájmům" českých firem. Zemana vyzvali, aby pronášel v zahraničí své projevy v češtině.

Hájím české zájmy

Zeman svou odpověď zveřejnil s odůvodněním, že považuje za důležité trpělivě vysvětlovat své postoje, které se týkají zahraniční politiky.

"Máte pravdu v tom, že hájím ekonomické zájmy českých firem, a nechápu, proč ve vašem dopise tyto zájmy označujete za údajné," napsal Zeman senátorům.

"Podle mého názoru jsou naprosto reálné a zahrnují jak podporu českých exportérů v zahraničí, tak podporu zahraničních investic v České republice," poznamenal s tím, že třeba jeho cesta do Číny umožnila pro české firmy otevřít čínský trh.

Bez Ruska to nejde

Zeman hájí i svůj postoj k Rusku. Vztah k němu prý nemá být zatěžován terminologií studené války a "je zapotřebí hledat mírové řešení ukrajinského problému, nikoliv řešení s pomocí zbraní".

"Pokud jde o vaši poznámku o používání jazyka hostitelské země, pokládám ji za projev neznalosti, protože použití překladatelů by dvojnásobně prodloužilo dobu jednání a protože tento způsob komunikace zlepšuje vyjednávací atmosféru," podotkl český prezident.

"Věřím, že i vy si uvědomujete, že při půl milionu nezaměstnaných je důležité vytvářet nová pracovní místa a že veškerá má domácí i zahraniční jednání směřují právě k tomuto cíli," zakončil dopis.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
Další zprávy