


Ještě než odjel na letní dovolenou na chalupu, stihl prezident Petr Pavel vyvolat možná zcela zbytečnou politickou bouři. Na soukromém setkání s představiteli Českého královského institutu totiž dostal otázku, zda by si dokázal představit Česko jako moderní parlamentní monarchii. Jeho odpověď byla pro kritiky dárkem, který si nemohli nechat ujít.

„Já bych s tím neměl sebemenší problém. Když se podíváme kolem sebe, tak i v Evropě je řada konstitučních monarchií, které fungují velice dobře a tradičně,“ odpověděl Pavel na dotaz, zda by si dokázal představit Česko jako moderní parlamentní monarchii.
„My jsme tu tradici měli na dlouhou dobu přerušenou, ale pokud by to byla vůle lidí a pokud bychom měli přímého následníka – jakože jednoho máme a teď nedávno jsem s ním mluvil –, tak proč ne,“ dodal prezident.
Výrok zazněl během prezidentova soukromého programu 31. července před odjezdem na dovolenou. Šlo o nenápadnou debatu o české historii a monarchii.
Pavel na slavnostním večeru mimo jiné mluvil i o rodu Kinských a ocenil práci Františka Kinského, který podle něj pomohl znovu probudit zájem veřejnosti o českou historii.
„Já jsem se s Kinskými seznámil před pár lety a musím říct, že na mě udělali velice příjemný dojem, protože jsou to kultivovaní i milí lidé. A potom, co se pan František pustil do té dlouhé série Modrá krev, tak jsem k němu ještě získal větší obdiv, protože jeho znalosti jsou opravdu encyklopedické a způsob, jakým to podával naší veřejnosti, byl tak přirozený, že asi mnoho lidí znovu objevilo zájem o naši historii,“ řekl prezident.
Hostitelem večera byl Český královský institut, spolek, který se věnuje historii české státnosti a monarchie. Sám přitom zdůrazňuje, že neusiluje o obnovu monarchie, ale o vzdělávání a veřejnou diskusi.
Ale právě Pavlova poznámka, že „jednoho přímého následníka máme“, přičemž měl na mysli Karla Habsbursko-Lotrinského, rozsvítila varovná světla jeho kritikům.
Ne snad proto, že by prezident vážně navrhoval návrat krále na Pražský hrad. Problém je spíš v tom, jak jeho slova mohla působit. Když prezident republiky mluví o konstituční monarchii s určitým nadšením, snadno to otevírá prostor pro různé interpretace – zvlášť v zemi, která má s monarchií složitý historický vztah.
Některým tak jeho výrok mohl znít téměř tak, jako by si uměl představit i vlastní roli v čele nějaké budoucí české monarchie. Přestože z prezidentových slov nic takového nevyplývá a zjevně to ani nebylo jejich smyslem.
Munice už ale byla připravená. Část vládních politiků i někteří ústavní právníci totiž dlouhodobě tvrdí, že se Pavel pokouší posouvat český ústavní systém směrem k silnějšímu prezidentovi, někteří rovnou mluví o přechodu k poloprezidentskému systému.
Nejostřeji to opakují ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nebo poslanec Filip Turek (za Motoristy). Podobné výhrady v minulosti zazněly také od bývalých prezidentů Miloše Zemana a Václava Klause.
Naplno se tento narativ rozjel po prezidentově kompetenční žalobě kvůli účasti na summitu NATO v Ankaře a následném předběžném opatření Ústavního soudu, které dočasně posílilo jeho pozici ve sporu s vládou. V této atmosféře působí Pavlova slova o monarchii jako voda na mlýn kritiků.
Nejrychleji zareagoval právě Macinka. Na Facebooku sdílel prezidentův výrok s jízlivou poznámkou.
„Vypadá to, že letos v říjnu se z úcty vůči následníkovi trůnu, kterého prý ‚máme‘, nebude udělovat Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Ty ostatní medaile a řády bych ze stejného důvodu rovněž raději předával v jiný termín než při pro monarchii jistě ostudném 28. říjnu,“ napsal ministr.
„Jsem zvědav, zda – až budou lepší novináři psát o tom, že zase útočím na chudáka prezidenta – se najde aspoň jeden, který se zeptá, proč český prezident soustavně útočí na českou státnost a zda bere vážně slib, který složil při své inauguraci,“ rýpl si šéf Motoristů.
Evropských králů a panovníků už Petr Pavel během svého mandátu poznal víc než většina českých prezidentů.
Krátce po nástupu do funkce se v Londýně zúčastnil korunovace britského krále Karla III., se kterým měl možnost osobně hovořit. Později na Pražském hradě hostil nizozemského krále Viléma-Alexandra a královnu Máximu.
Během svého působení se setkal také s představiteli habsburského rodu včetně Karla Habsbursko-Lotrinského, kterého monarchisté považují za současnou hlavu někdejší císařské dynastie.
Na podzim prezidenta čeká podle informací Aktuálně.cz i setkání s norským králem Haraldem V.



Ukrajinské drony opět zaútočily na ilskou rafinérii na jihu evropského Ruska. V podniku vypukl požár, nálet si vyžádal pět raněných, informoval krizový štáb Krasnodarského kraje. Rafinerie ve městě Ilskij je jedním z největších petrochemických závodů na jihu Ruska, zvládne zpracovat přibližně 6,6 milionu tun ropy ročně.



Dron v sobotu vnikl z Rumunska do bulharského vzdušného prostoru a explodoval poblíž plynovodu. Oznámil to podle tiskových agentur bulharský premiér Rumen Radev. Dron podle něj nesl velké množství výbušnin, píše agentura DPA.



Lionela Messiho zasáhla těžká ztráta. V rodném Rosariu zemřel jeho otec Jorge, muž, který ho provázel prakticky celou kariérou.



Nabídka ke zcela výjimečné návštěvě, i když vede hodně daleko od domova, se neodmítá. A tak 10. srpna 1926, tedy před sto lety, se fotbalisté pražské Sparty na pozvání Sparty Chicago vydali přes oceán do Ameriky. Nejprve vlakem do Barcelony a potom parníkem Columbus do newyorského přístavu.



Tohle německý ministr obrany Boris Pistorius prozradit nechtěl, ale při návštěvě zbrojovky KNDS se prořekl: samohybné houfnice RCH-155 už bojují na Ukrajině. Jde o jednoznačně nejmodernější západní dělo. Dokáže jet rychlostí přes 100 km/h a jako první houfnice své kategorie vede přesnou palbu i za jízdy, čímž omezuje dobu, kdy ji může zaměřit nepřítel. A vystřelí až devět ran za minutu.