


Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom v neděli Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší, a zmínil, že na schůzky by neměl čas.

Pavel tento týden na summitu NATO v Ankaře novinářům řekl, že obnovení pravidelných schůzek nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Podobně se prezident vyjádřil i v sobotu v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.
„Proč bych se měl na něčem koordinovat, my máme svoji politiku, máme programové prohlášení vlády, nechci být součástí jeho kampaně,“ sdělil Babiš ČT.
Koordinace zahraniční i bezpečnostní politiky je podle Pavla potřebná. Pokud vláda nebude chtít s prezidentem zahraniční politiku koordinovat, „nezbude nic jiného než ji dělat po svém“, což by však prý považoval za velmi nešťastné. Pavel to řekl v tomto týdnu novinářům na summitu v Ankaře.
Vláda původně s účastí prezidenta republiky na summitu NATO nepočítala. Ústavní soud však kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi účast na summitu umožnila. Babiš dnes ve videu zveřejněném na svém facebooku uvedl, že Pavlova účast na summitu byla ostuda.
„Chodili za námi naši partneři a ptali se: Proboha, proč tady je, co tady dělá?“ uvedl Babiš v neděli. „Dopadlo to, jak jsem říkal - ostuda. Bylo to neuvěřitelné, trapné,“ dodal.
Pavel se v sobotu na festivalu na Slovensku vyjádřil, že věří, že po sporech ohledně své účasti na summitu se jeho vztahy s premiérem Babišem uklidní. „Já si dokážu představit, že po tom období, které bylo hodně rozjitřené, se situace trochu zklidní. Pokud bude premiér schopen vnímat rozdílný názor ne jako mé osobní nepřátelství vůči němu, pak určitě budeme schopni se pragmaticky na řadě věcí domluvit,“ uvedl Pavel.
Podle něj by dlouhodobě nemohlo fungovat, pokud by hlava státu a předseda vlády nedokázali spolupracovat. „Nejenom ústava, ale i praktický výkon moci předpokládá, že se nejvyšší ústavní činitelé dokážou domluvit. Prezident s premiérem mají řadu sdílených pravomocí, kdy jeden bez druhého nemohou konat,“ řekl v sobotu Pavel.
Vztahy mezi prezidentem a vládou se vyostřily už na začátku letošního roku. V lednu Pavel zrušil plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů poté, co se ani po hodinovém odkladu nedostavili premiér Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka, kteří byli na jednání vlády.
Následně se společná jednání nejvyšších ústavních činitelů neobnovila a komunikace mezi Hradem a vládou se omezila především na přímá jednání prezidenta s premiérem. Rozpory mezi oběma stranami následně prohloubil spor o vedení české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře.



Na válkou zmítanou Ukrajinu se chystá vyrazit vicepremiér a ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO). Ten to potvrdil deníku Aktuálně.cz s tím, že se jedná o zapojení českého byznysu do obnovy infrastruktury napadené země.



Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.



Letošní Cenu Václava Havla za lidská práva bude organizovat Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 spolu s Nadací Charty 77, která se podílela i na pořádání jeho předchozích ročníků s Knihovnou Václava Havla. Garantem ocenění udělovaného od roku 2013 zůstane Parlamentní shromáždění Rady Evropy. Havlova knihovna už spoluorganizátorem nebude. V tiskové zprávě to v pátek uvedli zástupci nadací.



Vlny veder a rekordní teploty jsou jen část příběhu. Horko letos v Evropě doprovází vysychající půda, nízké průtoky řek a rozsáhlé požáry. Odborníci upozorňují, že důležitější než jednotlivé rekordy je délka a četnost horkých epizod. A ani pro další týdny zatím není důvod očekávat rychlý návrat k teplotnímu normálu.



Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v jihoanglickém přímořském letovisku Clacton, a vrátí se tak do britského parlamentu, informuje BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet.