Německý ekonomický tygr z Jeny: Vědci vystřídali tanky

Petr Holub
13. 3. 2012 16:29
Reportér Aktuálně.cz zkoumá příčiny postkomunistického ekonomického zázraku v Durynsku
Město Jena leží v německém Durynsku
Město Jena leží v německém Durynsku | Foto: Profimedia.cz

Jena - Mezi německými městy zažila druhý největší ekonomický vzestup po nedávné krizi Jena, druhá metropole spolkové země Durynsko.

Ještě před třiadvaceti lety tu přitom hlídala stabilitu komunistického režimu dvacetitisícová posádka sovětské armády.

Jena je důkazem, že průmyslové země mají v globální konkurenci jedinou možnost - propojit výrobu s výzkumem, a zvýšit tak svou produktivitu. Tuto vyhlídku pro Česko definovaly už dvě vládní strategie, první už v roce 2004. Podniky ale spolupracují s výzkumnými ústavy a univerzitami stejně málo jako před deseti lety.

Ekonomický růst založený na technologiích přesto funguje, dokonce v postkomunistických zemích.

Namísto ruských vojáků studenti

Hlavní zásluhu na jenském boomu si připisuje optický průmysl, který předloni vyprodukoval high-tech výrobky za 1,5 miliardy eur a ročně roste nejméně o deset procent. Zajišťuje polovinu zdejšího ekonomického výkonu. Dalším rychle rostoucím odvětvím jsou biotechnologie. 

Jena zároveň patří mezi deset německých měst, kterým experti Feri Institutu předpovídají v nadcházejícím desetiletí největší vzestup.

Důvodem je především vysoce vzdělaná pracovní síla. Ve městě optiků funguje osm státních a několik soukromých vědeckých ústavů, na sto tisíc obyvatel připadá 26 tisíc vysokoškolských studentů. I tím se Jena řadí na druhé místo ve spolkové republice.

Zcela nová struktura

Schopnost využít v průmyslu nové technologie je hlavní předností německého hospodářství a Jena v této disciplíně přestihla dokonce západoněmeckou konkurenci. Durynský státní tajemník pro průmysl Jochen Staschewski vysvětluje úspěch prostě tím, že zdejší lidé mohli hned po převratu v roce 1989 nabídnout vysokou kvalifikaci.

"V Durynsku se musíme samozřejmě vyrovnávat se stejnými nevýhodami jako Česko, Polsko a další země. Jednou z nich je fakt, že jsme pouze prodloužený ponk a svěrák západních kolegů. Jena se takovému trendu víceméně vyhnula. Má výzkum, vědu, má know-how, což znamená, že se tam mohla vyvinout zcela nová struktura," tvrdí Staschewski.

Nová společnost v Jeně připomíná období hospodářského zázraku v západním Německu padesátých a šedesátých let minulého století. Tvrdí to rodák z Badenska-Württemberska, dramaturg jenského divadla Jonas Zipf.

"Obávám se, že tu nejdůležitějšími stavbami budou nákupní centra obklopená řadami činžáků a továrními halami. Za dvacet třicet let může Jena vypadat stejně jako Erlangen, Kassel, Hildesheim nebo další města hospodářského zázraku," upozorňuje Zipf na rizika nezvládnutého úspěchu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na popud exhejtmana Zimoly o registraci na vnitru požádalo hnutí Změna 2020

Radní Týnu nad Vltavou David Slepička (ČSSD) požádal ministerstvo vnitra o registraci politického hnutí Změna 2020. Učinil tak na popud jihočeského exhejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD), řekl Právu. Zimola listu napsal, že o registraci ví, ale že o ni nežádal. O budoucnosti hnutí by se prý mělo rozhodnout do konce roku.

před 1 hodinou

Lidé v Paříži protestovali před kinem, které uvedlo Polanského film

Asi čtyřicet lidí v úterý večer demonstrovalo před kinem Le Champo v pařížské Latinské čtvrti, které v předpremiéře promítalo nový film režiséra Romana Polanského J'accuse. Informovala o tom agentura AFP. Protestovat proti 86letému filmařovi se lidé rozhodli kvůli novému obvinění ze znásilnění, kterému Polanski čelí. O víkendu jej nařkla francouzská fotografka Valentine Monnierová. Činu se Polanski údajně dopustil v roce 1975, kdy dívce bylo 18 let. Demonstranti před pařížským kinem třímali nápisy jako "V tomto kině se oslavují násilníci" nebo "Polanski perzekvuje ženy". Na jednom z transparentů byla jména žen, které režiséra obvinily ze znásilnění včetně Monnierové.

před 1 hodinou

Za neštěstí v dolech na Karvinsku nemohla OKD, tvrdí vyšetřovací komise

Vyšetřovací komise nezjistily, že by na nejtragičtějších hornických neštěstích v dolech na Karvinsku v letech 2014 a 2015 měla podíl viny těžební společnost OKD nebo některý z jejich zaměstnanců. Řekl to mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

V případě smrti tří horníků 14. listopadu 2014 neštěstí způsobil otřes, který vznikl v hlubině. Další tři havíře zabil v srpnu 2015 výbuch metanu, který se prudce uvolnil při těžbě. Vyšetřování výbuchu metanu, při němž loni v prosinci zahynulo 13 horníků, stále pokračuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy