Praha - Vláda Angely Merkelové naordinovala Německu nejpřísnější úsporný balíček v historii. Pro Čechy by však byl i tak ještě málo přísný.
V roce 2011 hodlá spolková vláda ušetřit 11 miliard eur. Pak přijdou ještě další škrty a celkové úspory dosáhnou 80 miliard eur do roku 2014.
Český ministr financí Eduard Janota deklaroval, že Češi musí v příštím roce ušetřit 60 miliard korun. Vzhledem k výdajům státního rozpočtu i ekonomické síle země musí být české škrty nejméně dvakrát tvrdší.
Německo v prvním roce škrtne tři procenta výdajů spolkové vlády, Česko musí podle Janoty uspořit pět procent.
V přepočtu na HDP ušetří Německo v roce 2011 půl procenta ekonomického výkonu země a v roce 2014 1,5 procenta. Česko by mělo hned napřesrok začít s jedním a půl procentem.
Češi a úspory
- Odhlasovali jsme utahování opasků. Takto to začne
- Potíže na cestě k prosperitě: Nikdo neutrácí, jen stát
- Fischerova vláda porušila zákon, nemá návrh rozpočtu
- Plán revoluce pro Nečase. Lepší čas už prý nepřijde
- Nová vláda: kde vám vezme peníze z rodinného rozpočtu
Jak se šetří v Evropě
- Po Britech, Řecích a Italech si opasky utáhnou i Němci
- Španělští socialisté šetří, odboráři vyšli do ulic
- Trhy tvrdě trestají Maďarsko za Orbánovu prostořekost
- EU řekla ano, rozpočty před schválením musí do Bruselu
Německá přísnost na firmy
Přístup kabinetu Angely Merkelové a vznikající vlády Petra Nečase se shoduje v tom, že nikdo nechce zachraňovat rozpočet zvyšováním daní. Přesto se východiska českých pravicových stran od přístupu německých CDU a FDP liší.
Němci totiž rozdělili úspory do tří zhruba stejných oblastí. Třetina úspor dopadne na firmy, občany i na provoz spolkové vlády. Z českého pohledu jsou však škrty v subvencích pro firmy neovyklé.
Německé podniky přijdou o výjimky v ekologické dani, speciální daň začnou platit elektrárenské společnosti, které budou smět za odměnu prodloužit životnost svých atomových elektráren. Stát bude vybírat ekologické poplatky na letištích a dividendy od státní železnice, banky odvedou část svých zisků z obchodů s akciemi. V příštím roce tak státní kasa získá 5 miliard, v toce 2014 téměř 9 miliard eur.
V českých poměrech se spíše nedá čekat, že zdejší vláda napřesrok omezí daňové výjimky s dvojnásobnou přísností než Němci a že sníží subvence firmám o odpovídající částku přes 25 miliard korun.
Česká přísnost na úředníky
Na provozu státu chce Merkelová uspořit v prvním roce tři miliardy, do roku 2014 vyrostou úspory na šest miliard eur. Z toho téměř miliardu zajistí propuštění pěti procent zaměstnanců státních úřadů, jeden a půl miliardy snížení stavů v bundeswehru.
Do státních úspor spolková vláda počítá i snížení úroků za státní dluh, úroky se přitom sníží až ve chvíli, kdy vláda začne opravdu spořit.
| Blog ekonoma Aleše Michla: Chcete, aby nám rozpočet schvaloval Brusel? |
Pokud by český stát postupoval po německém vzoru a byl dvakrát přísnější, škrtne napřesrok v platech zaměstnanců a dalších výdajích úřadů 13 miliard korun.
To nemůže být zatěžko například TOP 09 a Věcem veřejným, které chtějí v průběhu volebního období ušetřit na provozu úřadů 15 miliard. Dosáhnou toho tím, že v roce 2011 sníží objem mezd státních zaměstnanců o 10 procent a další tři roky je nebudou zvyšovat. Škrty se nebudou týkat učitelů.
Ostřejší režim pro Hartz-IV
Německo ušetří v prvním roce tři miliardy na sociálních dávkách, ve čtvrtém roce 11 miliard.
Škrty se nedotknou penzí ani zdravotnictví. Vláda Merkelové místo toho změní systém podpor v nezaměstnanosti známý pod názvem Hartz-IV. O čtyři procenta se sníží rodičovský příspěvek, který Německo vyplácí do jednoho roku od narození dítěte.
V tuzemských podmínkách přísnějšího šetření by to v prvním roce znamenalo úspory 15 miliard a v roce 2014 přes 50 miliard.
Také strany vyjednávající o české vládě plánují ušetřit na podporách v nezaměstnanosti cca 10 miliard korun, TOP 09 slibuje snížit o stejnou částku podporu rodinám a zvláště rodičovský příspěvek vyplácený v Česku až čtyři roky od narození dítěte.
Srovnání kulhá ve výchozím nastavení sociálních systémů. Němci o poznání více investovali do boje s nezaměstnaností, Češi do rodičovského příspěvku. Obě země se přitom chtějí víc soustředit na snížení podpor v nezaměstnanosti.
Češi ještě o krok dál
Němci vyplácejí podporu v nezaměstnanosti ve výši 60 procent platu celý první rok a na tom se ani úsporami nic nezmění. Češi platí jen pět měsíců, sazba 60 procent přitom od třetího měsíce klesá.
Když je Němec nezaměstnaný víc než rok, bude mít i po sociálních škrtech nárok na životní minimum (v Německu známé pod zkratkou Alg II).
V případě jednotlivce činí 359 eur měsíčně, o něco víc než desetinu průměrné hrubé mzdy. U čtyřčlenné rodiny zákon zaručuje příjem ve výši třetiny průměrné mzdy. Reforma rodinám zruší většinu dávek, které se vyplácely nad základní sazbu.
Nejvíc Německo zpočátku uspoří na tom, že stát bude napříště dlouhodobě nezaměstnaným platit jen zákonné pojištění na důchod a přestane doplácet za připojištění či životní pojistky. Tím se ušetří ročně skoro 2 miliardy eur.
Když je Čech bez práce déle než pět měsíců, má nárok na minimum těsně nad tři tisíce korun, tedy osminu průměrné hrubé mzdy. Čtyřčlenná rodina bere o něco víc než třetinu.
České domácnosti mají oproti německým poloviční kupní sílu, a proto by jim snížení životního minima hrozilo chudobou mnohem spíš než Němcům zrušení příplatků k minimu. Celý systém podpory nezaměstnaným přijde český stát na dvacet miliard a škrtnout v něm polovinu bude tvrdý krok.
Naopak i po desetiprocentním snížení rodičovského příspěvku bude český systém k rodinám s malými dětmi štědřejší než ten německý.
Dojde na DPH?
České pravicové strany mohou na provozu státu teoreticky škrtnout odpovídající částku jako Němci. Těžko najdou úspory na sociálních dávkách, pokud se omezí jen na podporu v nezaměstnanosti a mírné škrty při podpoře rodin.
Češi nechtějí na rozdíl od německých kolegů šetřit na firmách a místo úspor na subvencích pro podniky nabízí odstupující ministr financí Janota zvýšení dolní sazby DPH, kterě by se podepsalo především na cenách potravin a léků.
České strany zatím po vzoru Merkelové jakékoli zvyšování daní odmítaly, ODS však naznačuje ústup.
"Jsme připraveni v maximální možné míře podporovat závěry Bezděkovy komise. Jako o náhradním finančním zdroji do rozpočtu jsme ochotni uvažovat i o sblížení sazeb DPH až k jejich sjednocení," citovaly Hospodářské noviny Petra Nečase.
Bezděkova komise navrhla sjednotit DPH - čili zdražit potraviny - od roku 2013.
