Německo inspiruje Čechy. Tak vypadá jeho lék na krizi

Petr Holub
24. 3. 2012 16:00
Německá nezaměstnanost se za posledních sedm let snížila o 40 procent
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Jena - Za sedm let od začátku sociální reformy Hartz IV se německá nezaměstnanost snížila o 40 procent. Proto se jí inspiruje probíhající reforma Nečasovy vlády. Podle německých kritiků ale reforma zklamala a falšuje statistiky.

O úspěchu reformy Hartz IV by mohli vyprávět také v Jeně, která eviduje nejnižší nezaměstnanost ze všech měst bývalého východního Německa.

Také místní experti připouštějí, že Hartz IV byl úspěšný pouze zčásti. "Pokud chcete hledat příklady pro pracovní trh, tak musíte do Holandska," vítá návštěvníky jenského Jobcentra jeho ředitel Eberhard Hertzsch.

Snaha podmínkou

Sedmiprocentní nezaměstnanost znamená pro stotisícovou Jenu dva a půl tisíce lidí bez práce. Úřady přitom evidují přes tisíc volných míst. Před sedmi lety, kdy spolková vláda reformu spustila, hledalo práci marně 3600 občanů Jeny.

"Hartz IV je dobrá myšlenka. Každý, komu stát platí, musí prokázat nějakou snahu a nečekat jen na dávky," shrnuje reformu ředitel Hertzsch. Upozorňuje však, že reforma může výrazně pomoci pouze v krajích a městech, které aktivně využívají její možnosti.

V základu reformy bylo spojení agendy Spolkové pracovní agentury a městských sociálních úřadů. Před rokem 2005 nabízely pracovní agentury práci a vyplácely podporu v nezaměstnanosti. Radnice platily životní minimum dlouhodobě nezaměstnaným a práci od nich nežádaly. Po reformě převzaly starost o všechny nezaměstnané Jobcentra.

Jenská radnice se přihlásila, že bude Jobcentrum řídit sama. Této možnosti využilo ještě 107 dalších měst a krajů, které vesměs leží ve starých spolkových zemích. Ostatní regiony předaly řízení svých Jobcenter státní agentuře.

Hertzsch tvrdí, že Jobcentra řízená samosprávou prokazují lepší výsledky. Aktivnější radnice ale musí počítat s rizikem, že stát odhalí v jejich sociálních aktivitách nedostatky. Špatně utracené peníze pak musí vracet z městského rozpočtu.

Pro srovnání: probíhající česká reforma městům ani nenabídla možnost, aby se o své nezaměstnané staraly samy.

Proti nedůvěře

Za nejlepší nástroj z arzenálu Hartz IV označuje ředitel jenského Jobcentra zaškolovací programy. Úřad může podnikům půl roku připlácet na mzdu lidí, kteří byli dlouho bez zaměstnání a kteří si potřebují na pravidelnou práci opět zvyknout.

"Daří se tak překonat nedůvěru mez dlouhodobě nezaměstnanými a manažery firem," vysvětluje statistik Jobcentra Hans-Michael Lohs.

Lidé, kteří jsou dlouho bez práce, získají během šesti měsíců sebedůvěru. Manažeři zase překonají předsudek, že lidé bez práce jsou lenoši.

Jobcentrum kromě toho využívá nástroj, kterému kritici říkají "práce za jedno euro". Lidé, kteří jsou přes rok nezaměstnaní, mohou dostat místo ve veřejně prospěšných službách až na pět hodin denně. Kdo práci odmítne, tomu úřad sníží dávky životního minima na tři měsíce o třetinu. Osamělý člověk tak dostane namísto 374 pouze 250 eur.

Kdo práci přijme, dostane k sociálním dávkám plat s minimální sazbou euro na hodinu. V Jeně Jobcentrum připouští minimální sazbu 1,25 eura na hodinu.

Neúspěch soukromých agentur

Další nástroje reformy Hartz IV se ovšem v Jeně příliš neosvědčily. Výsledky například nepřinesla spolupráce se soukromými pracovními agenturami.

"Někdy se vyplatí, protože se vyznají v některých specializovaných oborech," popisuje jejich přednosti Hertzsch. Celková statistika ale nepřesvědčuje.

"Agentury dostanou tisíc eur za to, když někomu najdou práci. Na dalších tisíc eur mají nárok, když místo vydrží přes půl roku. To se děje ale pouze ve třech až pěti procentech případů," upřesňuje ředitel Jobcentra.

Právě soukromí zprostředkovatelé práce používají ve velké míře termínované pracovní smlouvy a pracovníky půjčují jiným firmám. Tato praxe ale dlouhodobě žádná místa nevytváří, pouze snižuje cenu práce.

Experti Jobcentra doporučují zrušit opatření, kdy úřady doplácejí živnostníkům, kterým jejich živnost nezaručuje příjmy na zhruba trojnásobku životního minima. Jena eviduje 700 takových "zdánlivých podnikatelů" (Scheineigenständige), nejčastěji učitelů hudební školy, překladatelů a domovníků. Podle ředitele Hertzsche slouží tato možnost daňovým únikům a spolková vláda ji nezrušila jen z politických důvodů.

Větší smysl prý má možnost doplácet do minimální mzdy zaměstnancům s nízkým platem. V Jeně se nejčastěji doplácí kadeřnicím.

Novodobé otroctví

Kritika někdy stíhá nejen jednotlivé reformní kroky, ale celý Hartz IV. Jenská zastupitelka Beate Jonscherová ze strany Die Linke označuje celou reformu za podvod, který měl pouze vylepšit statistiky. Vedle tří milionů nezaměstnaných totiž úřady evidují milion tzv. "podzaměstnaných" (Unterbeschäftigte), kteří vykonávají různé typy podporované práce, od míst za jedno euro po zaškolovací programy.

"Práce se nedá vymyslet, je závislá na ekonomickém cyklu," míní Jonscherová, která byla před rokem 1990 ve východoněmecké komunistické straně SED. Dnes vede s městskou podporou poradenskou kancelář pro nezaměstnané.

"Neznám žádné podzaměstnané," podporuje kritiku šéf jenských odborů IG Metall Michael Ebenau. Pro pracovní trh i zdejší obyvatele prý mají smysl jen plnohodnotná pracovní místa se smlouvami na dobu neurčitou. Jenom u takových míst mohou odbory dohlédnout na to, aby lidé dostali spravedlivou mzdu.

"V jenské továrně Zeissu se platí stejné mzdy jako v západoněmeckém Wetzlaru," popisuje Ebenau, jak se mu podařilo překonat pravidlo, podle kterého dosahují mzdové tarify na východě pouze 80-90 procent západoněmecké úrovně.

Naproti tomu zapůjčování zaměstnanců soukromými agenturami označuje za novodobé otroctví.

Povinnost obcí

Také Jonscherová uvádí příklady, jak reforma Hartz IV zhoršila poměry. Nejnápadnější chybou jsou podle ní místa za jedno euro.

"Takový model není efektivní, dříve to bylo mnohem lepší," míní jenská zastupitelka. Před reformou platila samospráva v Jeně a okolních obcích až 300 dlouhodobě nezaměstnaných za úklid obce, údržbu turistických stezek apod.

O tuto možnost městské úřady přišly. O veřejně prospěšné práce mohou žádat pouze občanská sdružení nebo firmy. Právě podniky se snaží získat pod kontrolu drobné úklidové služby a využívat přitom méně placené zaměstnance. Obcím pak účtují "tržní cenu".

Zrušení možnosti, aby obce nabízely práci svým nezaměstnaným, považuje za chybu i ředitel Jobcentra Hertzsch. Německo by se podle něho mělo poučit v Nizozemsku, kde mají obce povinnost najít práci všem, kdo jsou na jejich území trvale hlášeni.

Často je zaměstnávají právě v městských podnicích. "Právě proto mají v Nizozemsku trvale nízkou nezaměstnanost," upozorňuje Hertzsch na to, že ani během krize nepřekročila míra nezaměstnanosti v Holandsku pět procent.

 

Právě se děje

Další zprávy