Němeček zastavil reformu péče o schizofreniky a nemluví s námi, zlobí se odborníci

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
2. 12. 2015 12:51
Ministerstvo zdravotnictví zastavilo práce na reformě psychiatrické péče a přestalo komunikovat s odbornou veřejností, tvrdí experti. Není proto zřejmé, co s reformou bude nebo kam potečou miliardy od Evropské unie. Pod prohlášení, které za to ministerstvo kritizuje, se podepsali zástupci třinácti organizací sdružujících lékaře, sociální pracovníky i pacienty. Reforma psychiatrie přitom měla pomoci zamezit množícím se útokům nepříčetných pacientů na okolí - v každém regionu mělo vzniknout komunitní centrum, které by do péče přebíralo pacienty propuštěné z psychiatrických klinik. Pacient tak měl být pod neustálým dohledem. Dnes na propuštěné pacienty nikdo nedohlíží.
Foto: Eliška Čermáková

Praha - Měla to být revoluce v péči o psychicky nemocné: o lidi s duševní poruchou se měla začít starat početná komunitní centra. Měla mít na starosti hlavně pacienty, které "vypouští na svobodu" psychiatrické léčebny. Schizofrenici a nepříčetní lidé se tak měli dostat pod neustálou kontrolu lékařů.

Jenomže reforma se nakonec nekoná. Odborníci si stěžují, že ministerstvo zdravotnictví její přípravu zastavilo. To se proti tvrzení ohrazuje.

„Práce na reformě psychiatrie se zastavily. Ministerstvo přestalo komunikovat s odbornými společnostmi, o přípravách reformy nikdo nic neví,“ stěžuje si třináct organizací, které s psychicky nemocnými lidmi pracují. Pod prohlášení se podepsali například psychiatři Petr Hejzlar nebo Martin Jarolímek. Podpis přidal také profesor Pavel Říčan.

Není tak zřejmé, co s reformou bude. Odborníci upozorňují i na to, že se ani neví, kam potečou peníze, které na změny poslala Evropská unie. Podle posledních informací z června letošního roku mělo Česko na reformu načerpat dokonce 4,5 miliardy korun. Za peníze se mělo původně zřídit v každém regionu komunitní centrum, ve kterém by působil tým dvaceti zaměstnanců – nejen psychiatrů, ale také terapeutů, terénních sociálních pracovníků a asistentů.

Žádné komunity, peníze dostanou léčebny

Ministerstvo se ale nyní podle odborníků rozhodlo, že peníze jen „rozpustí“ v již existujících léčebnách. Miliardy prý chce poslat hlavně do těch klinik, které samo zřizuje. Tuto snahu ale označili signatáři otevřené výzvy za „velmi kontroverzní“.

"Požadujeme, aby finanční prostředky EU, určené na transformaci, byly využity na skutečně systémové změny, které povedou k přesunu těžiště péče do komunity, a aby dotace nebyla promarněna pouze v nahodilých aktivitách," uvádí odborníci v prohlášení. A žádají, aby dohled nad reformou převzala místo ministerstva zdravotnictví vláda.

Ministerstvo zdravotnictví se ale proti nařčení ohrazuje. Podle mluvčí Štěpánky Čechové dělá vše proto, by se reforma uskutečnila. A to dokonce ještě aktivněji, než tomu bylo dříve. "Původně založená organizační struktura a její organizační postupy nebyly dostatečně aktivní a nepostupovaly s potřebnou účinností. Proto v červnu 2015 rozhodl ministr zdravotnictví o jmenování Řídícího výboru Strategie Reformy psychiatrické péče," uvedla Čechová.

Fungování center se odzkouší v pilotním projektu

Členy výboru se stali náměstci ministra spolu s vybranými odborníky. Ti dále komunikují s dalšími lékaři a pacientskými organizacemi. "Reforma vzniká s přímou účastí odborné veřejnosti a podléhá veřejné diskusi," odmítá kritiku Čechová.

Vedení resortu podle ní stále počítá i se zřízením konumitních center, v pilotním projektu jich otevře asi třicet. S jejich vznikem a provozem pomohou Česku evropské dotace.  "V současné době probíhají intenzivní jednání s kraji, nemocnicemi, pojišťovnami, poskytovateli sociální péče a dalšími aktéry, která by měla vést k vytvoření center na základě skutečných potřeb," uzavřela Čechová.

Reforma psychiatrie začala už za exministra Leoše Hegera. Počítala se změnou celého systému. Pacienti s duševní chorobou už by se neměli jen hromadit v psychiatrických léčebnách. Kliniky měly jejich stav stabilizovat a poté měly pacienta předat do péče komunitního centra. „To by si mělo pacienta přebírat postupně a navštěvovat ho už v léčebně,“ vysvětlil už dříve Aktuálně.cz spoluautor reformy a bývalý pracovník ministerstva zdravotnictví Ivan Duškov.

Odborníci měli pomoci i doma

Klientovi mělo centrum pomoci i doma: pracovníci měli dohlížet na to, jestli pacient chodí na terapie či bere léky. Asistovat mu měli také při hledání práce a řešení osobních problémů.

Právě to dnes nikdo nedělá. Systém je podle odborníků nastaven špatně. „Pacienta sice odvezou s akutním problémem do psychiatrické nemocnice, kde ho lékaři zaléčí, jakmile ale akutní problém odezní, propustí ho. Nemohou ho v léčebně držet donekonečna,“ popisuje současnou praxi Duškov.

Pětina lidí by se do léčebny vůbec nemusela dostat

Jenomže pacient se kvůli tomu znovu ocitne bez pomoci. Jestli chodí k ambulantnímu specialistovi, už nikdo nehlídá. Jeho zdravotní problémy se proto mohou znovu rozvinout.

O tom, kolika pacientům se to může stát, svědčí i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky: dokonce 78 procentům schizofreniků lékaři při propuštění z nemocnice doporučují, aby vyhledali ambulantního psychiatra a dál se léčili. Jde o 8,5 tisíce lidí. Dalším 12 procentům pacientů – tedy 1300 lidem - pak dokonce lékaři předepíšou další ústavní léčbu.

„Pětina lidí by se dokonce nemusela do léčebny vůbec dostat, pokud je někdo předtím vedl a jejich problému se věnoval,“ uvádí ve svém materiálu o centrech duševního zdraví ministerstvo zdravotnictví.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Řada pojišťoven pojistí Čechům riziko covid-19 v celé Evropě

Řada pojišťoven v letní sezoně pojistí Čechům léčebné výlohy v souvislosti s nemocí covid-19 i v zemích, které ministerstvo zahraničí označuje jako rizikové nebo vysoce rizikové, tedy v celé Evropě. Některé tyto pojistky zlevňují. Pojišťovny pouze nekryjí riziko koronaviru v zemích, kam ministerstvo zahraničí přímo zakáže cestovat. Vyplývá to z ankety mezi největšími pojišťovnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy