Němcová zůstala jedinou ústavní činitelkou bez ochranky

Jakub Novák
28. 7. 2013 12:00
Premiér Jiří Rusnok na rozdíl od svého předchůdce ochranku neodmítl.
Pracovník servisní služby leteckých sil...aneb Barack Obama pod dohledem ze všech stran.
Pracovník servisní služby leteckých sil...aneb Barack Obama pod dohledem ze všech stran. | Foto: Reuters

Praha - Po nástupu vlády premiéra Jiřího Rusnoka bylo v předsálí Poslanecké sněmovny o poznání těsněji. Do velké míry na tom měli svůj podíl příslušníci policejní ochranky, jejichž řady se s novým kabinetem rozšířily.

Nový šéf kabinetu totiž na rozdíl od svého předchůdce peněz vydaných na svou ochranu nelituje - přestože má na ni ze zákona legitimní nárok, má stejné právo ochranu odmítnout.

V současnosti tak tuto službu nevyužívá pouze předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) - a jak řekla loni deníku Právo sama Němcová, daňovým poplatníkům tím za dva a půl roku ve funkci ušetřila dvanáct až třináct milionů korun.

Podle nařízení vlády mají kromě šéfky sněmovny nárok na policejní ochranu pochopitelně také prezident republiky (a to dokonce včetně období po skončení svého mandátu), předseda horní komory Parlamentu, premiér, vicepremiér pro evropské záležitosti a ministři zahraničních věcí, vnitra a spravedlnosti.

Pouze žena ochranku odmítla

"Předsedkyně Poslanecké sněmovny ochranu odmítla, místopředseda vlády pro evropské záležitosti nebyl ustanoven, ostatním uvedeným ústavním činitelům je policejní ochrana poskytována," říká policejní mluvčí Štěpánka Zatloukalová.

Ostatní tedy možnosti využití policejní ochrany (eventuálně vojenské policie v případě ministra obrany) placené z veřejných prostředků využívají, podobně jako většina jejich předchůdců - výjimkou není ani exprezident Václav Klaus.

"Ano, bývalý pan prezident Václav Klaus má také policejní ochranu, která vyplývá z právních předpisů," potvrzuje Zatloukalová.

A chráněn je pochopitelně také ministr obrany - jeho bezpečnost však zajišťuje (podobně jako v případě náčelníka generálního štábu) vojenská policie. Že jde o standardní nastavení, potvrzuje také mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

"Jsem tu deset let a nevím o nikom, kdo by tuto ochranu odmítl," říká v této souvislosti Pejšek.

Odmítnout policejní ochranu? Stačí písemné prohlášení

"Pokud se ústavní činitel vzdá policejní ochrany - je vyžadováno písemné prohlášení -, není mu nadále poskytována, popřípadě není vůbec zahájena. Vláda odmítnutí policejní ochrany neprojednává, ministr vnitra je bere pouze na vědomí," popisuje daný postup Zatloukalová.

"Já se chovám podle předpisů. Nemám co tajit, proto ochranku neodmítám," nechal se v této souvislosti slyšet ministr vnitra Martin Pecina. Ochranku využíval také jeho předchůdce Jan Kubice a oba ministři zahraničí - současný Jan Kohout i minulý Karel Schwarzenberg.

Zástupci policie se v minulosti nechtěli z taktických důvodů k rozsahu policejní ochrany podrobněji vyjadřovat, poměrně stručné byly také reakce některých oslovených ústavních činitelů, kteří pod policejní ochranou byli nebo v současnosti jsou.

"Využívám policejní ochranu v nejnižší možné míře. Vozí mě pouze řidič od policie - stejně bych tedy jednoho člověka u sebe měl," popisuje svoji ochranku předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Stovky prezidentových ochránců

Samostatnou kapitolou je potom ochrana prezidenta - zde kromě policie, v rámci níž fungují útvary pro ochranu ústavních činitelů a pro ochranu prezidenta, působí také Hradní stráž, která je podle údajů na svých webových stránkách tvořena 653 osobami.

Pod dohledem policejní ochranky je kromě samotného prezidenta také první dáma Ivana Zemanová a od letošního února též jeho dcera Kateřina.

Ta na sebe upoutala pozornost médií, když podle deníku Blesk svezla policejní limuzínou z módní přehlídky, kterou sama moderovala, dva ze svých přátel.

 

Právě se děje

Další zprávy