Němcová se opřela do Babiše, ANO přirovnala k VV

Jakub Novák
4. 10. 2013 17:21
Český rozhlas vysílal první předvolební debatu s lídry favorizovaných stran
Andrej Babiš při předvolební kampani.
Andrej Babiš při předvolební kampani. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Veřejné zakázky, osud horníků z Dolu Paskov, penzijní reforma i politické plány Andreje Babiše. To byla témata, která zástupci politických stran probírali v první předvolební debatě Českého rozhlasu Radiožurnál

Levice s pravicí našla společnou řeč pouze v jednu chvíli, kdy se jednalo o Babišově hnutí ANO. "Udělali jsme tu zkušenost s nesystémovými stranami, nevíme, jakým způsobem jsou generováni jejich členové a kandidáti - takovou zkušenost jsme udělali s Věcmi veřejnými. Andreje Babiše považuji za reprezentanta nesystémových stran. Nebezpečí je v tom, co vidíme v Itálii v případě Silvia Berlusconiho, kdy byla soustředěna velká moc do rukou jednoho člověka," vyjádřila své obavy Němcová.

"Andreje Babiše respektuju jako podnikatele. Ale jeho politický záměr neznám. Ani z výběru jeho kandidátů - část reprezentuje levicové, část pravicové prostředí - není jasné, co od takové strany čekat," konstatoval zase Filip.

Babiš na to reagoval tím, že vyjádřil lítost nad kritikou ze strany Němcové. "Od paní Němcové mě to mrzí, jsem volič ODS, a pokud by ODS neporodila Dalíky, Janoušky a Hrdličky, volil bych je. Nikdy bych nešel do politiky, kdyby země nešla tímto směrem," řekl a zopakoval svoji frázi o tom, že on sám - navzdory tomu, že je šéfem hnutí kandidujícího do Poslanecké sněmovny - politikem není.

Největší roztříštěnost, bez ohledu na stranickou příslušnost, byla znát v otázce veřejných zakázek, tedy z principu oblasti, kde by běžný člověk očekával jednotný postoj navzdory stranické lince a příklonu k levici či pravici.

A ať už za tím stála nedůvěra v možnost výraznější nápravy systému zadávání veřejných zakázek u nás, nebo něco jiného, ukázalo se totiž, že na palčivý problém tuzemské ekonomiky žádná ze stran nepřináší komplexní řešení (nebo alespoň jeho realizovatelný koncept), které by jednak rozvázalo ruce zadavatelům zakázek a jednak umožnilo účinně zasáhnout v případech nekalého a korupčního jednání.

Jediné, na čem se strany shodují, je, že se tento problém musí řešit, v otázce samotného provedení jsou ale roztříštěné a není úplně jasné, co konkrétně v této věci po volbách čekat.

Miroslav Kalousek, ministr financí ve vládě, která novelu zákona o veřejných zakázkách prosadila (s připomínkou, že ministrem pro místní rozvoj byl Kamil Jankovský ze strany LIDEM), v debatě zdůraznil protikorupční efekty novely, zejména omezení nechvalně známého systému losovaček.

"Odvrácenou stranou novely je až extrémní snaha, aby byla vybrána co nejnižší cena, což vždy neznamená nejlepší kvalitu. Je potřeba novelizovat, aby byla možnost vyloučit účastníka s nejnižší cenou, pokud by bylo jasné, že to nelze v dané kvalitě za takovou cenu provést," řekl a přiznal, že navzdory vědomí tohoto problému a vášnivým diskusím na vládě i ve sněmovně tento významný aspekt do novely nakonec koalice neprosadila.

Podle ministra vnitra v demisi a někdejšího šéfa ÚOHS Martina Peciny byla novelizace tohoto zákona provedena nesmyslně. "Ten předchozí zákon byl podle mého v pořádku, jako šéf ÚOHS jsem ostatně podle něj sám rozhodoval. Pokud tu funguje mafie, pokud se domluví zadavatelé s dodavateli, potom s tím žádný zákon nic neudělá, od toho je tu policie," konstatoval.

Další část problému zmínil místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, podle kterého je problém zase v anonymitě příjemců peněz z veřejných zakázek. "Podstata našeho problému je, že ty peníze končí u anonymních vlastníků. Místo toho se komplikuje život starostům a stejně se nakonec nevyřešila například otázka subdodavatelů a to, kam míří veřejné peníze," konstatoval.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš by zase nejraději změnil úplně všechno. Když měl svoji myšlenku blíže specifikovat, uvedl, že je potřeba elektronizovat systém účetních záznamů veřejných institucí. S tím, že je nutné, aby veřejnost získala kontrolu, se s ním shodoval i první místopředseda TOP 09. "Stojíme o to, co prosadil na regionální úrovni už pan Farský, a tím je zveřejňování smluv," řekl, nedodal však, proč takový návrh neprošel již za minulé sněmovny.

Předseda komunistů Vojtěch Filip připustil, že by byl vhodný slovenský systém, kdy je posuzována zvláště cena a zvláště technická kvalifikace. Sám by však především rozdělil systém zadávání veřejných zakázek tak, aby nemuseli starostové při zadání statisícových zakázek procházet stejným procesem, jako při zadávání například miliardových státních zakázek. "Nejde fungovat podle jednoho metru na různé zakázky," dodal.

V čistý souboj levice a pravice se pak obrátila diskuse o dvou významných sociálních tématech - důchodovém systému a budoucnosti horníků z Dolu Paskov (a potažmo osudu Ostravska jako takového).

Bourat druhý pilíř, nebo nebourat?

V prvním případě se řešila zejména otázka další existence druhého pilíře - zatímco pravice představovaná TOP 09, ODS a v postoji k této otázce také Babišovým ANO by tento pilíř chtěla zachovat, zejména s ohledem na rozložení rizika mezi stát a soukromý sektor, demografický vývoj či zohlednění "zásluhovosti", levice má jasno v tom, že - v případě dostatečné síly toto učinit - nechá druhý pilíř zrušit, i s tím, že by stát vyplatil ty, kteří do něj již investovali.

"Je to hodně špatný bankovní produkt, který občanům nic nepřináší. Chceme ho zrušit - těch 83 tisíc lidí není tolik, aby se s tím nedalo nic dělat. Vypořádá se to s nimi tak, aby nebyli poškozeni. Je potřeba změnit parametry prvního pilíře," nechal se slyšet Vojtěch Filip.

Zaorálek zase navrhuje přechod klientů z druhého pilíře do třetího, nebo možnost vrácení peněz. "Ale druhý pilíř nás nezachrání a neřeší to ani demografickou situaci," konstatoval a narážel tak na argument Miroslavy Němcové.

Ta se nechala slyšet, že by ODS připustila úpravu systému, ale rozhodně ne jeho zrušení. Andrej Babiš by v takovém případě investoval více peněz do vysvětlení druhého pilíře a zachoval by ho jako možnost zejména pro mladé lidi šetřit si na stáří.

Neviditelný Bělobrádek a "pravolevý" Babiš

Po většinu diskuse téměř neviditelný šéf lidovců Pavel Bělobrádek v této souvislosti konstatoval, že by důchodový systém měl zohledňovat rodiny s dětmi oproti bezdětným. "Lidé bez dětí by si měli přispívat více, mají menší náklady, rodiny s dětmi by měly mít úlevy. Zásluhovost musí být přepočtena také na počet dětí," konstatoval.

V souvislosti s Dolem Paskov si všichni přítomní notovali pouze v tom, že jsou zde státní "nástroje", kterými stát díky hornímu zákonu disponuje, lišili se však v tom, co s nimi a do jaké míry jich stát má využít.

Pokud se vlastník rozhodne důl uzavřít, měl by jej podle Babiše oddlužit a postarat se o zaměstnance podle kolektivní smlouvy. Důl by měl pak předat státu za symbolickou cenu, ten by případně mohl v těžební činnosti pokračovat.

Zde se tak Babiš dostal do názorové skupiny zástupců levice, ačkoliv on sám toto rozdělení v jiné části debaty sám napadl. Myšlenku realizace těžby buď prostřednictvím vytvoření nového státního podniku, či v rámci existujícího Diama podpořili jak Filip, tak Pecina. Takový postup však odmítá Miroslav Kalousek.

"Převzít to a vytvářet ztrátu na účet státu - to už bude lepší investovat tyto peníze do rekvalifikací probíhajících ve spolupráci s tamějšími zaměstnavateli," reagoval Kalousek. Proti myšlence státního podniku jako dalšího provozovatele Dolu Paskov se ohradil také šéf KDU-ČSL Bělobrádek.

Bez kanálu by to nešlo

Nechyběl dokonce ani jeden z evergreenů posledních měsíců, téma, které znovu vzkřísil prezident Miloš Zeman - tedy otázka kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kromě Martina Peciny ze strany SPOZ však nikdo nevyjádřil minimálně třistamiliardové investici podporu.

"I kdyby tam nikdo nic neukradl, tak my si můžeme dovolit pouze efektivní investice. Takový záměr by překonalo pouze konání olympiády v Praze," konstatoval v této věci Kalousek.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Na popud exhejtmana Zimoly o registraci na vnitru požádalo hnutí Změna 2020

Radní Týnu nad Vltavou David Slepička (ČSSD) požádal ministerstvo vnitra o registraci politického hnutí Změna 2020. Učinil tak na popud jihočeského exhejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD), řekl Právu. Zimola listu napsal, že o registraci ví, ale že o ni nežádal. O budoucnosti hnutí by se prý mělo rozhodnout do konce roku.

před 1 hodinou

Lidé v Paříži protestovali před kinem, které uvedlo Polanského film

Asi čtyřicet lidí v úterý večer demonstrovalo před kinem Le Champo v pařížské Latinské čtvrti, které v předpremiéře promítalo nový film režiséra Romana Polanského J'accuse. Informovala o tom agentura AFP. Protestovat proti 86letému filmařovi se lidé rozhodli kvůli novému obvinění ze znásilnění, kterému Polanski čelí. O víkendu jej nařkla francouzská fotografka Valentine Monnierová. Činu se Polanski údajně dopustil v roce 1975, kdy dívce bylo 18 let. Demonstranti před pařížským kinem třímali nápisy jako "V tomto kině se oslavují násilníci" nebo "Polanski perzekvuje ženy". Na jednom z transparentů byla jména žen, které režiséra obvinily ze znásilnění včetně Monnierové.

před 1 hodinou

Za neštěstí v dolech na Karvinsku nemohla OKD, tvrdí vyšetřovací komise

Vyšetřovací komise nezjistily, že by na nejtragičtějších hornických neštěstích v dolech na Karvinsku v letech 2014 a 2015 měla podíl viny těžební společnost OKD nebo některý z jejich zaměstnanců. Řekl to mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

V případě smrti tří horníků 14. listopadu 2014 neštěstí způsobil otřes, který vznikl v hlubině. Další tři havíře zabil v srpnu 2015 výbuch metanu, který se prudce uvolnil při těžbě. Vyšetřování výbuchu metanu, při němž loni v prosinci zahynulo 13 horníků, stále pokračuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy