Nelegální domy pro seniory? Špatné, ale alternativy chybějí, říká ombudsmanka

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
Aktualizováno 22. 9. 2015 13:09
Ombudsmanka Anna Šabatová žádá vládu, aby se začala komplexně věnovat neregistrovaným domům pro seniory a špatnému zacházení v nich. Upozorňuje na to, že pokud takové domy skončí, není jasné, co se stane se seniory, kteří v nich bydlí. Podle Šabatové by se ministryně práce a sociálních věcí měla situací v domech pro seniory zabývat.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Thinkstock

PrahaOmbudsmanka Anna Šabatová se vůbec poprvé za své funkční období obrací na vládu. Žádá ji, aby se začala komplexně věnovat neregistrovaným domům pro seniory a špatnému zacházení v nich. Upozorňuje na to, že pokud takové domy skončí, není jasné, co se stane se seniory, kteří v nich bydlí.

„Nestačí jen důsledná represe a potlačení tohoto podnikání, pokud neexistuje legální alternativa a není jasné, co by se dělo se seniory, kteří nyní v neregistrovaných zařízeních pobývají,“ zdůraznila Šabatová.

Vláda by podle ní měla situaci důsledně řešit. „Je to stát, kdo garantuje důstojné stáří, je to stát, kdo se mezinárodně zavázal, že zajistí přístup k sociálním službám a ochranu před špatným zacházením. Není tedy možné, aby nečinně přihlížel, jak se křehcí senioři s demencí či lidé s duševní poruchou stávají doslova rukojmími nelegálních zařízení,“ říká ombudsmanka.

A dodává, že sami poskytovatelé neregistrovaných služeb o sobě otevřeně mluví jako o alternativě, která vyplňuje mezeru na trhu. Dokonce se sdružují a vytvářejí zdání něčeho, co je normální a legitimní, protože je to potřebné.

„Vystavovat zranitelné seniory tak velkému riziku špatného zacházení však ve vyspělé společnosti normální není a je třeba, aby se nad tím vláda zamyslela,“ říká ombudsmanka.

V České republice žije podle statistického úřadu více než 1 800 000 lidí starších 65 let a za 15 let budou lidé starší 65 let tvořit téměř 23 % české populace.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová by se podle ombudsmanky měla víc věnovat rozvoji sociálních služeb a zajistit dostupnost legálních domů pro seniory. „Současně by Národní strategie měla obsahovat plán, jak zabránit rozvoji služeb mimo legální systém,“ dodává Šabatová.

Jedním z takových zařízení byl například Domov Petruška v Šestajovicích u Prahy, kde senioři žili ve špatných hygienických podmínkách. Domov se sice navenek tvářil jako dům pro seniory, ve skutečnosti ho ale majitelka Petra Brožová provozovala jako ubytovnu. Domov si navíc nevedl podrobné záznamy o poskytovaných službách ani o zdravotním stavu ubytovaných seniorů.

 

Právě se děje

Další zprávy