Chvilku před tím, než se setmí, rozzáří se na území Prahy více než 130 tisíc lamp. Automaticky, bez ohledu na to, kde se nachází. Ročně město zaplatí jen za energii, která do osvětlení putuje, přes 80 milionů korun.
Leckde přitom lampy svítí takřka zbytečně. Třeba v pražských parcích, které kromě lidí bez domova zpravidla mnoho návštěvníků v noci nelákají. Přesto musí být osvíceny, ať už z bezpečnostních důvodů, nebo prostě proto, aby jimi šlo projít. "Proto chceme na takových místech osadit takzvané senzorické veřejné osvětlení. To znamená, že by spínalo jen při pohybu jednotlivých osob a nesvítilo zbytečně celou noc," říká radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu).
Náklady na svícení u městských lamp jsou téměř přímo úměrné času, po který září. A proto si město od opatření slibuje poměrně značné úspory. Samozřejmě bude záležet na tom, kde se daná lampa nachází. "V podstatě se dá říct, že když se v okolí lampy nebude 90 procent času nic dít, ušetříme 90 procent nákladů," dodává Chabr.
Město zatím vybírá vhodná místa, kde by se senzory měly zavést, ale podle Chabra by to mělo odhadem dávat smysl asi u čtvrtiny všech městských lamp - tedy u asi 32 tisíc stožárů veřejného osvětlení.
Úspory, které instalace senzorů přinese, budou samozřejmě závislé na cenách energie. Ty jsou ostatně dalším z důvodů, proč vůbec město o takovémto opatření uvažuje. "Podle všech očekávání cena energie brzy vysoce poroste, obzvláště s koncem jaderných elektráren v Německu v roce 2021," říká Chabr.
Síť by měla sama poznat rozbité lampy a vyslat k nim opraváře
Současně chce město upravit síť spínacích skříní rozmístěných po městě tak, aby mohl vzniknout skutečně inteligentní dispečink městského osvětlení. Dnes totiž systém funguje tak, že pokud lampa nesvítí, musí to městské firmě hlásit sami obyvatelé Prahy, nebo si poškozeného osvětlení musí všimnout kontrolní vozidlo, které jednotlivé ulice pravidelně projíždí.
Může se tak stát, že jednotlivé stožáry zůstávají potemnělé i několik dní. Cílem je, aby síť sama dokázala poznat, že někde lampa nesvítí, a ohlásila to přímo pracovníkům řídícího střediska.
Všechny zmíněné úpravy se budou provádět postupně, například při výměně kabelů, jenž bude zapotřebí pro vznik více než čtyř tisíců lamp, které dokáží nabíjet elektromobily. Město tím chce reagovat na předpověď, že do roku 2030 bude Prahou jezdit až sto tisíc automobilů na elektrický pohon.
Ke štítkům na lampách přibudou i QR kódy
Poslední drobnou úpravou, kterou město na stožárech městského osvětlení připravuje, je jejich osazení QR kódy. "V tuhle chvíli je to v pilotním projektu. Člověk bude moci v krizové situaci, když nebude vědět, kde přesně je, QR kód naskenovat a odeslat složkám integrovaného záchranného systému a ty ho díky tomu budou schopny okamžitě lokalizovat," říká Chabr.
QR kódy na lampách doplní číselné štítky, které na lampy původně umístili správci osvětlení, aby zjednodušili evidenci. Postupně však i je začali využívat také záchranáři, kteří mají podrobnou mapu pražského osvětlení i jeho číselných označení.
Zdravotníci mají často obtíž s tím, že lidé v nouzi neví, kde přesně se v Praze nachází, a nedokáží místo kolem sebe jednoduše popsat. O to obtížnější je pak komunikace s turisty, kteří se v metropoli vůbec nevyznají. Štítky na lampách takovou konverzaci výrazně zkracují. Stačí operátorovi nadiktovat šestimístné číslo a on hned ví, kam má sanitku, hasičský či policejní vůz poslat.
QR kódy by pak mohlo využívat mnoho dostupných aplikací a celý systém zautomatizovat a ještě urychlit. A to jak pro záchranáře, tak i pro správce a opraváře veřejného osvětlení.
