Brno - Ústavní soud (ÚS) otevřel novou cestu k rehabilitaci Alberta Foldyny, jenž zemřel za nevyjasněných okolností ve vězení v Uherském Hradišti v květnu 1951.
Komunistická Státní bezpečnost jej zadržela zřejmě v souvislosti s jeho prací referenta osobního oddělení ve firmě Baťa, přesné důvody už nelze dohledat. O rehabilitaci otce usiluje Foldynův stejnojmenný syn, dosud u českých soudů neuspěl. Nyní jeho podnět znovu projedná Krajský soud v Brně.
Foldyna mladší dnešní rozhodnutí přivítal. Svého otce označil za slušného člověka. Rodina prý nikdy přesně nevěděla, proč se vlastně ocitl v rukou vyšetřovatelů. "Chci očistit jeho jméno," řekl Foldyna mladší.
Máte rádi Aktuálně.cz?
Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!
Zemřel po dvou měsících
Státní bezpečnost jeho otce zadržela v březnu 1951 při akci Prokop zaměřené na osobní oddělení podniku. Zemřel po dvou měsících v zařízení, které nechvalně proslulo surovým zacházením s vězni.
Údajně spáchal sebevraždu. Foldyna podle svého syna nikdy nebyl z ničeho obviněn, obžalován ani odsouzen. V podstatě nebyl ani oficiálně vězněn.
Syn navrhl rehabilitaci podle paragrafu, který umožňuje rehabilitovat a odškodnit lidi nezákonně zbavené osobní svobody či majetku, a to i pokud vůbec nezačalo jejich trestní stíhání.
Krajský soud v Brně ale návrhu nevyhověl. Z kusých podkladů, které se podařilo shromáždit, prý vyplývá, že Státní bezpečnost se o muže zajímala hlavně kvůli jeho činnosti u firmy Baťa před 5. květnem 1945.
Právě konec druhé světové války uvádí zákon o soudní rehabilitaci jako důležitý mezník. Norma ruší automaticky některé politické rozsudky z období komunistické totality, ovšem jen pokud se týkaly skutků spáchaných až po 5. květnu 1945.
Zákon ale nelze podle ústavních soudců vykládat příliš úzce. Justice prý postupovala formalisticky a odepřela Foldynovi mladšímu možnost očistit otcovo jméno a alespoň symbolicky odčinit újmu způsobenou rodině za minulého režimu.
Šance na rehabilitaci jsou vyšší
Státní bezpečnost na počátku 50. let systematicky pronásledovala domnělé i skutečné odpůrce režimu. Důvody jejich represe byly v mnoha případech jen zástupné, připomněli ústavní soudci. Také za Foldynovým stíháním se prý mohly skrývat ideové a politické zájmy.
"To, co se podařilo zjistit, svědčí o hrubých excesech a postupech, které nemohou v demokratickém právním státě obstát. Panu Foldynovi nebylo sděleno, z čeho je stíhán, neměl k dispozici obhájce, na postup Státní bezpečnosti nikdo nedozíral, nebyla soudní ani žádná jiná kontrola," řekl soudce zpravodaj Jan Musil.
Z dostupných důkazů prý lze dovodit, že Státní bezpečnost věnovala pozornost také Foldynově činnosti po roce 1945, ačkoliv těžiště vyšetřování se týkalo předchozího období. Přesné důvody už nikdo nezjistí. Nedostatek informací pak nelze vykládat v neprospěch Foldyny.
V pochybnostech mají soudy naopak rozhodovat ve prospěch obžalovaného. ÚS podle Musila úterním nálezem nepředjímá výsledek sporu. Tentokrát jsou ale šance na Foldynovu rehabilitaci výrazně vyšší.
