Nejvyšší soud určil výši odškodnění za nezákonnou vazbu

ČTK ČTK
9. 2. 2012 9:56
Pohybuje se od 500 do 1500 korun za den, soudy budou muset zvážit konkrétní okolnosti
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Brno - Přiměřené odškodnění za nezákonnou vazbu činí 500 až 1500 korun za den. V novém sjednocujícím stanovisku to uvedl Nejvyšší soud (NS). Doteď se rozhodování soudů v otázce odškodňování nemajetkové újmy různilo.

Většinou bývalo odškodné spíš nižší, řekl mluvčí NS Petr Knötig. Stanovené rozmezí je podle něj orientační a soudy musejí vždy zvážit konkrétní okolnosti případu. Stanovisko NS dopadne na soudní spory, v nichž se lidé zpětně domáhají peněz od státu za neoprávněnou vazbu.

Soudy v České republice nebyly podle stanoviska dosud vázány žádnými pravidly ani pevnými limity pro stanovení odškodného.

Nejvyšší soud proto vycházel například z rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, z úrovně odškodnění v jednotlivých evropských státech a ze životní úrovně v České republice.

Vazba může způsobit šok

Konkrétní rozmezí prý Nejvyšší soud uvedl proto, aby zamezil "extrémnímu poskytování zcela zjevně neodůvodnitelně nepřiměřeně nízkých, či naopak zcela zjevně nepřiměřeně vysokých odškodnění."

V konkrétním případě je třeba posoudit, jak závažně působí držení poškozené osoby ve vazbě z hlediska plynutí času, uvedl Knötig.

Neoprávněná vazba může podle NS působit na uvězněného nejsilněji na začátku, kdy dochází k prvotnímu šoku ze zatčení. "Trvání vazby jen po několik dnů může působit stejně intenzivně jako vazba trvající několik týdnů. Z tohoto důvodu má Nejvyšší soud za to, že první dny vazby by měly být odškodňovány vyšší částkou než dny případně následující," popsal Knötig.

Krátká vazba jinak bezúhonného člověka může také způsobit větší újmu než delší vazba například u recidivisty.

Rozhodnutí je závazné pro všechny soudy

Nejvyšší soud vyjmenoval také řadu okolností, které mají soudy při stanovení odškodného zohlednit. Jde například o životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu s rodinnými příslušníky a dopad do profesního života jedince a jeho společenské cti.

Obecně si soudy musejí uvědomit, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady na svobodu pohybu a právo na soukromí, navíc působí stres, nejistotu a úzkost. Samostatným a odlišným nárokem zůstává případná újma na zdraví způsobená protiprávní vazbou.

Sjednocující stanovisko schválilo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Vyjde ve sbírce rozhodnutí. Je závazné pro všechny soudy.

 

Právě se děje

Další zprávy