Nejvíce popravených bylo po válce

Pavel Baroch
26. 6. 2006 0:00
Praha - Před 56 lety byla popravena Milada Horáková. Nejvíce lidí však neskončilo na šibenici v 50. letech, ale v prvních letech po válce.
Foto: Aktuálně.cz

Popravy, které následovaly po komunistickém převratu, měly s těmi v prvních poválečných letech jedno společné. Také po válce skončili podle publikace Úřadu pro dokumenatci a vyšetřování zločinů komunismu na popravišti i nevinní lidé.

Československé soudy poslaly v letech 1918 až 1989 na šibenici 1217 lidí, nejvíce z nich přitom skončilo na popravišti v prvních poválečných letech. Popraveny byly stovky kolaborantů, zrádců a také - nevinných lidí.

Foto: Jiří Kropáček

"Mimořádné lidové soudy vynesly kromě mnoha trestů dlouholetého odnětí svobody také více než 730 rozsudků smrti. Během tohoto revolučního soudnictví docházelo samozřejmě k řadě přehmatů a také vyřizování osobních účtů; netradiční způsob soudnictví byl v řadě případů zneužit k likvidaci nepohodlných osob," uvedl historik Jaroslav Vorel.

Vorel je spoluautorem druhého vydání publikace "Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918 až 1989", kterou nedávno vydal Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. ÚDV doplnil, upřesnil a upravil původní vydání z roku 2000.

Stačila obsílka a nemohl k volbám

Takzvané retribuční (protikolaborantské) dekrety komunisté dokonce využili k tomu, aby zvítězili ve volbách v květnu 1946. Osoby obviněné podle těchto paragrafů totiž automaticky přišly o volební právo, stačilo dokonce, aby jim přišla obsílka od soudu.

"Projevilo se to především v Praze, kde před volbami obdrželo od komunisty kontrolovaného bezpečnostního aparátu obsílku asi 15 tisíc osob," stojí v publikaci ÚDV. "V celorepublikovém měřítku bylo tímto způsobem před volbami zbaveno volebního práva přibližně 250 až 300 tisíc voličů."

Infobox

POSLEDNÍ POPRAVY

  • Za boj proti komunismu byl posledním popraveným 17. listopadu 1960 ve věznici Praha-Pankrác Vladivoj Tomek.
  • Poslední poprava před zrušením trestu smrti byla v Praze 2. února 1989. Vladimír Lulek byl popraven za vraždu.
  • V Bratislavě byl posledním popraveným rovněž za vraždu 8. června 1989 Štefan Svitek.

V SOUVISLOSTECH

Jiří Kocian z Ústavu pro soudobé dějiny uvedl, že retribuční dekrety komunisté politicky zneužili například i při odsouzení významného politika agrární strany Rudolfa Berana, který byl na přelomu let 1938 a 1939 předsedou vlády.

Beran byl nejprve zatčen a vězněn gestapem. Po válce byl zadržen znovu a obviněn z protinárodní činnosti a kolaborace. Soud pak Berana poslal na dvacet let do vězení, zemřel v roce 1954 v Leopoldově.

Masaryk nechtěl podepisovat popravy

Za retribuční trestné činy bylo v Československu poraveno 61 procent ze všech lidí, nad nimiž soud vynesl v letech 1918 až 1989 absolutní trest. Za politické trestné činy skončilo na popravišti 21 procent odsouzených a za kriminální trestné činy (vraždy) to bylo 18 procent.

"Tuto práci chceme věnovat především památce těch nespravedlivě popravených, kteří se stali obětí politického násilí a zvůle vládnoucí moci a většinou nedostali ani příležitost se hájit," stojí v úvodu bezmála třísetstránkové publikace ÚDV.

Nejméně lidí bylo popraveno za první republiky. Většina odsouzených dostala milost od prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který byl dlouholetým odpůrcem absolutního trestu. Pod tlakem veřejného mínění ovšem musel s některými popravami souhlasit.

Mezi ně patřil i Ludvík Novák. V únoru 1922 zastřelil na silnici z Kardašovy Řečice do Pluhového Žďáru zezadu dva řezníky, kteří šli na trh nakupovat dobytek, a oloupil je o 41 090 korun. Novák byl popraven o rok později v Táboře.

Masaryk později popisoval, jak se vyrovnával s tím, když musel podepsat první popravu: "…Načrtl jsem psaní adresované odsouzenému k smrti provazem, abych mu to vysvětlil. Ale upustilo se od toho. V jednom případě mně odsouzený sám od sebe vzkázal, že se na mne nehněvá. Ten trestající spravedlnost pochopil."

Gottwald i Zápotocký s milostmi šetřili

V letech 1919 až 1939 bylo uděleno 422 milostí, skutečně popravených tak nakonec bylo jen dvacet, podle jiných pramenů jednadvacet lidí. Tedy: popraveno bylo jen asi 4,5 procenta odsouzených.

Antotnín Zápotocký
Antotnín Zápotocký | Foto: Pražský hrad

Po Únoru 1948 se ovšem s milostmi hodně šetřilo. "Prezident Klement Gottwald udělil za celou svoji éru milost 17 osobám odsouzeným za "protistátní" činnost a jednu milost za vraždu. Popraveno bylo 234 lidí, z toho 189 za politické trestné činy," uvádí se v publikaci ÚDV.

Ještě střídmější byl Gottwaldův nástupce Antonín Zápotocký, který udělil pouze dvě milosti, a to za politické delikty. "Za jeho prezidentské období bylo popraveno 94 osob, z toho 47 pro politické trestné činy," připomíná kniha.

Komunistický politik a československý prezident Klement Gottwald.
Komunistický politik a československý prezident Klement Gottwald. | Foto: Pražský hrad

Komunisté v 50. letech odmítali vydat ostatky popravených jejich příbuzným a popel ukládali ve společném hrobě.

"Pokud rodina popraveného o vydání těla žádala, kremace se konala bez obřadu v krematoriu v Praze-Strašnicích pouze za účasti nejbližších příbuzných a za bedlivého dohledu StB. Urna s popelem však rodině vydána nebyla, opět byla uložena ve společném hrobě u krematoria," uvádí se v publikaci.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Z nizozemského muzea někdo ukradl obraz van Gogha. Bylo zavřené kvůli epidemii

Neznámí pachatelé ukradli z muzea Singer Laren v nizozemském Larenu východně od Amsterodamu obraz Vincenta van Gogha. Oznámila to nizozemská agentura ANP. Muzeum je kvůli epidemii uzavřené. Zda zloději odnesli i jiná umělecká díla, není zatím jasné.

Obraz Jarní zahrada z roku 1884 byl zapůjčen z muzea v Groningenu pro výstavu Zrcadlo duše, na níž mohli v Larenu do uzavření expozice návštěvníci vidět díla malířů tvořících ve stylu neoimpresionismu, pointilismu, expresionismu a kubismu. Na instalaci výstavy se podílelo amsterodamské Rijksmuseum.

Policie zatím po pachatelích pátrá. Muzeum Singer Laren bylo zřízeno k prezentaci děl z pozůstalosti amerického sběratele Williama Singera, potomka miliardářské rodiny pittsburghských ocelářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy