Nejvíce na pádu komunismu vydělali Češi, nejméně Řekové

Petr Holub
24. 12. 2008 11:02
Většina Čechů si myslí, že jim sametová revoluce prospěla
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Tři ze čtyř Čechů si myslí, že jim sametová revoluce osobně prospěla.

Prosincová data Eurobarometru přitom ukazují, že jsme pouze jedním ze tří národů, které hodnotí pád železné opony převážně pozitivně.

Osobní výhody z něho mělo ještě 60 procent východních Němců a Slováků.

"Německé znovusjednocení je unikátní záležitost, Němci po něm dlouho toužili. Ovšem když se podíváme na všechny ostatní národy, kde vládli komunisté, tak je vidět, že my a Slováci jsme dokázali velice dobře využít příležitost po pádu želené opony," vysvětluje Jiří Herzmann kladný postoj občanů bývalého Československa k událostem, které se odehrály před 19 lety..

Bez krize a bez války

Ostatní země, které patřily k východnímu bloku, hodnotí nedávnou minulost s větší skepsí.

Žádnou výhodu nepřinesl podle Eurobarometru konec komunismu dvěma třetinám Maďarů, Estonců a Litevců, tedy občanům zemí, které zažívají vážnou ekonomickou krizi. Stejně skepticky to vidí Slovinci, kterým pád komunismu přinesl občanskou válku.

"My jsme zatím nečelili dramatickým ekonomickým problémům," připomněl Herzmann v rozhovoru pro Český rozhlas 6. Mírovou cestou bylo na rozdíl od Jugoslávie rozděleno Československo.

Také víc než polovina Poláků, Lotyšů, Bulharů ani Rumunů nevidí stejné výhody jako naprostá většina Čechů. "Nám nahrála geografická poloha k tomu, abychom dokázali příležitost využít," řekl Herzmann.

Rozpaky ve Vídni

Na druhé straně někdejší železné opony vládne ještě menší nadšení z její likvidace. Výhodná nebyla například pro čtyři pětiny Rakušanů, tři čtvrtiny Francouzů, dvě třetiny Britů, Italů a západních Němců.

Evropané už jsou méně skeptičtí, pokud odpovídají na otázku, jestli měla z pádu komunismu prospěch jejich země. I v tomto případě vidí výhody nejčastěji Češi, Slováci a východní Němci. Z pohledu své země vítá pád železné opony také většina Poláků, Maďarů, Estonců, Litevců, západních Němců, Skandinávců a Holanďanů.

Budoucnost stále temná

Češi jsou spokojení při pohledu na minulost, přesto neopustili svou tradiční skepsi, pokud jde o vyhlídky do budoucna. "Jsme tradičně ostražitý národ," vysvětlil Herzmann, že rozpor je pouze zdánlivý. Upozornil, že v dobách komunismu jsme byli nespokojeni ještě mnohem víc.

Dnes pouze 16 procent Čechů očekává, že se jejich život v příštím roce zlepší, a v tom se neliší od sousedů z Německa či Rakouska. Jde o větší pesimismus, než Češi projevili loni, když se báli reformy veřejných financí.

Ještě víc roste skepse v zemích, kde už vážné potíže začaly, vedle Maďarska a Litvy ještě v Irsku.
Dobrou náladu před krizí neztratily skandinávské země a Holandsko. Například jen 6 procent Švédů a 7 procent Dánů očekává, že se jim napřesrok bude žít hůře. Vesměs jde o národy, které také na Západě hodnotí pád komunismu nejvíc pozitivně.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy