Největší důvěru z institucí má armáda a policie. Naopak nejméně lidé věří církvi a tisku

ČTK ČTK
27. 11. 2017 19:25
Průzkum CVVM ukázal, že nejvíce lidé důvěřují armádě a policii. Nejméně věří tisku, neziskovým organizacím a církvi. Průzkumu mezi 9. a 19. říjnem se zúčastnilo 934 lidí ve věku od 15 let.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Reuters

Praha - Z institucí veřejného života má největší důvěru lidí v Česku armáda a policie, většina věří ještě soudům a bankám. Naopak nejmenší důvěru vzbuzují církve, tisk, televize a neziskové organizace. Tisku a neziskovým organizacím věří jen necelá třetina lidí, což je u obou dosud nejméně. Vyplývá to z říjnového průzkumu, jehož výsledky poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Armádě a policii důvěřují zhruba dvě třetiny obyvatel, bankám a soudům shodně 53 procent. U ostatních institucí už převažuje nedůvěra, u rádia, výzkumů veřejného mínění a internetu ale jen mírně, když rádiu věří 46 procent lidí, výzkumům veřejného mínění 44 procent a internetu 43 procent. U odborů je důvěra na 38 procentech, u televize na 35 procentech a u neziskových organizací na 32 procentech.

Tři z deseti dotázaných věří tisku, zhruba čtvrtina církvím. "Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi," uvedlo CVVM.

Ani jedné z uvedených 12 institucí nevěří šest procent dotázaných, čtvrtina lidí důvěřuje jedné až třem institucím a stejně čtvrtina osmi a více institucím. Zbylých 45 procent věří čtyřem až sedmi institucím. Mezi skupinami obyvatel podle pohlaví, vzdělání, věku a politické orientace nejsou příliš výrazné rozdíly. Jedině u internetu důvěra podstatně klesá s věkem od 70 procent u lidí mezi 15 a 19 lety, přes 46 procent v generaci jejich rodičů po 30 procent u prarodičů nynějších náctiletých.

Od loňského podzimu vzrostla o čtyři procentní body na 64 procent důvěra v policii, u armády a soudů se téměř nezměnila. U bank je nynější hodnota dosud vůbec nejvyšší. "Veřejnost zjevně reflektuje stabilitu finančního sektoru v posledních letech," podotkli autoři průzkumu. Naopak dosud nejníže je nyní důvěra v neziskové organizace, která se do roku 2014 držela nad 40 procenty a od té doby klesá. "Nejspíš se do důvěryhodnosti neziskových organizací promítá jejich participace při řešení uprchlické krize, kterou veřejnost vnímá rozporuplně," uvedlo CVVM.

V posledních pěti až šesti letech se s přerušením v roce 2014 snižuje také důvěra vůči médiím. "Podle výsledků letošního březnového šetření se sice tento pokles důvěry zastavil, ale v říjnu byl opět zaznamenán pokles důvěry v případě tisku (u televize a rádií změna proti březnu 2017 nepřekročila úroveň statistické chyby)," popsali autoři průzkumu. Proti polovině minulého desetiletí se snížila také důvěra k výzkumům veřejného mínění.

Průzkumu mezi 9. a 19. říjnem se zúčastnilo 934 lidí ve věku od 15 let.

Vývoj důvěry k vybraným institucím veřejného života (v procentech) :

říjen 2017 březen 2017 září 2016 duben 2016
Armáda 66 63 65 68
Policie 64 61 60 61
Soudy 53 54 52 48
Banky 53 48 47 47
Rádio 46 48 44 50
Internet 43 41 41 43
Odbory 38 40 47 40
Televize 35 38 34 41
Neziskové org. 32 36 40 37
Tisk 30 36 33 36
Církve 24 25 22 23

Zdroj: CVVM

 

Právě se děje

před 6 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 6 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy