Projděte si seznam 12 ulic s nejhorším ovzduším v Praze, vede křižovatka u magistrály

ČTK ČTK, Marie Kolajová
Aktualizováno 10. 7. 2019 15:37
Oxidem dusičitým je nejvíce znečištěno ovzduší v Praze, konkrétně u křižovatky Sokolské a Ječné ulice v centru města. Špatně dopadla i další místa v okolí magistrály nebo u tunelu Blanka. Ve všech případech jde o ulice, kterými denně projedou desítky tisíc aut. Mezi lokalitami s nejvyššími hodnotami znečištění jsou i místa v Brně, špatně dopadla také Plzeň. Výsledky ve středu představilo Centrum pro životní prostředí, které od března do dubna měřilo hodnoty oxidu dusičitého na 200 místech v devíti krajských městech.
Kolona vozidel na pražské magistrále. Ilustrační foto.
Kolona vozidel na pražské magistrále. Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Nejvyšší hodnoty jsme naměřili v Praze také u jednoho z ramen tunelového komplexu Blanka v Dejvicích, u zámečku Vychovatelna, na Rokosce v Libni, na rohu ulic Ječná a Štěpánská a na Smíchově u Krajského úřadu Středočeského kraje," uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí. Vysoké hodnoty naměřili vědci také na Spořilově, v Holešovičkách nebo v Evropské a Bělocerkevské ulici.

Hodnoty v těchto místech se podle studie pohybovaly od 50 do 80 mikrogramů na metr krychlový. Zdraví člověka přitom mohou ovlivnit už hodnoty nad 33,5 mikrogramu. 

Pouze na dvou místech zaznamenali hodnoty koncentrace oxidu dusičitého menší než třicet mikrogramů. Měřidla na žádost obyvatel Spořilova umístili na dva balkony. V ulici Hlavní, kde naměřili 29,1 mikrogramu, a v ulici Hrusická, kde zaznamenali 21,2 mikrogramu. "Výsledky jsou ale ovlivněny hlavně výškou, protože čím výše je dané měřidlo, tím větší je šance rozptýlení škodlivin v ovzduší," poznamenal Šuta.

Seznam dvanácti nejznečištěnějších míst v Praze, kde koncentrace oxidu dusíku přesahuje padesát mikrogramů, přičemž roční povolená koncentrace je čtyřicet mikrogramů:

Místo měření Městská část Průměrná koncentrace v mikrogramech na m3
Sokolská/Ječná Praha 2 78,4
Dejvice - tunel/nádraží Praha 6 73,4
Vychovatelna (bus) Praha 8 67,0
Rokoska (u podchodu) Praha 8 63,6
Ječná/Štěpánská Praha 2 63,6
V Botanice 4 Praha 5 55,8
Spořilovská Praha 4 54,7
Rumunská/Sokolská Praha 2 53,4
Na pískách/Evropská Praha 6 52,0
Bělocerkevská (bus) Praha 10 51,4
V Holešovičkách 8/10 Praha 8 50,7

Veletržní/Sochařská

Praha 7 50,5

Podle Radima Šráma z Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR může znečištění ovlivňovat centrální nervový systém, způsobit poruchy chování u dětí i pozornosti. "Je prokázán význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při vystavení více než 30 mikrogramům oxidu dusičitého v těhotenství. Ve vyšším věku dětí se snižuje rychlost neuropsychického vývoje a nad 40 mikrogramů zvyšuje výskyt Alzheimerovy choroby," řekl Šrám. Znečištění může také způsobovat záněty dýchacích cest nebo i infarkt myokardu.

Limity překročilo i Brno, Plzeň, Ústí a Ostrava

Pracovníci Centra pro životní prostředí měřili hodnoty oxidu uhličitého od března do dubna na 200 místech v devíti krajských městech. Vzorky sbírali také v Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem, Olomouci, Karlových Varech, Pardubicích a Českých Budějovicích.

Měření se uskutečnilo ve spolupráci s německou asociací Deutsche Umwelthilfe, která poskytla 200 vzorkovačů. K vyhodnocení do švýcarské laboratoře jich odeslali 192, osm bylo ukradeno nebo zničeno. Kromě Prahy dopadlo nejhůře Brno, Plzeň, Ústí nad Labem a Ostrava s hodnotami nad 40 mikrogramů na metr krychlový.

Mezi hlavní kritéria pro výběr daných měst byla přístupnost k dopravním komunikacím. "Vybírali jsme takzvané hot spots, tedy místa, která jsou dopravou velice ovlivňována," sdělil Šuta. Při výběru lokalit zvažovali nejen koncentraci dopravy, ale i  její plynulost. 

Oxid dusičitý vzniká při spalovacích procesech uhlí, dřeva, zemního plynu, benzinu a nafty. Hlavním zdrojem jsou podle Martina Pechouta z Technické fakulty České zemědělské univerzity spalovací motory a stacionární zdroje, například šachty nebo lomy.

"Intenzita automobilové dopravy neklesá, mnohé automobily vypouštějí mnohonásobně více oxidu dusíku, než odpovídá emisním limitům. A vypouštějí je přímo uprostřed ulic. Máme jen dvě možnosti - buď si dát do pořádku motory a nekompromisně postihovat nadměrné emise, nebo omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby," řekl Pechout.

V řadě evropských zemích se už znečištění vzduchu snaží předcházet. Mezi nejčastější opatření patří vybírání mýtného, zákazy vjezdu určitým typům automobilů do měst a především nízkoemisní zóny. "Při zavádění jakýchkoliv omezení je důležitá komunikace s veřejností. Například ve Švédsku uspořádali v roce 2006 referendum o zavedení nízkoemisních zón. Nyní je Stockholm jedna z nejčistějších metropolí Evropy," uvedl Šrám. V Praze se o zavedení nízkoemisních zón zatím pouze diskutuje.

 

Právě se děje

Další zprávy