"Nejsme ruská kolonie!" Proti Zemanovi a Babišovi na Hradě protestovaly stovky lidí

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 8. 2019 20:26
Několik stovek lidí se v úterý sešlo na pražském Hradčanském náměstí u sochy Tomáše Garrigua Masaryka, aby vyjádřili nesouhlas s jednáním prezidenta Miloše Zemana. Demonstraci Zastavme Zemana pořádá Iniciativa na obranu hodnot demokracie Masaryk. Podle pořadatelů se akce zúčastnilo kolem 400 lidí. Demonstrace trvala necelé dvě hodiny.
Lidé se sešli 6. srpna 2019 na pražském Hradčanském náměstí u sochy Tomáše Garrigua Masaryka, aby vyjádřili nesouhlas s jednáním prezidenta Miloše Zemana.
Lidé se sešli 6. srpna 2019 na pražském Hradčanském náměstí u sochy Tomáše Garrigua Masaryka, aby vyjádřili nesouhlas s jednáním prezidenta Miloše Zemana. | Foto: ČTK

Mezi řečníky byli sociolog a publicista Fedor Gál, filozof Václav Němec, básník Pavel David, dokumentarista, režisér, kameraman a producent Martin Vadas nebo disident a později důstojník Bezpečnostní informační služby Vladimír Hučín. Akce začala s 25minutovým zpožděním kvůli problémům se zvukovou technikou. O dalším protestu na témže místě, který je naplánován na 15. srpna od 18:00 a který je namířen "proti politické tísni u nás i ve světě", informoval na závěr akce místopředseda Klubu angažovaných nestraníků Bohuslav Hamáček.

Účastníci demonstrace chtěli mimo jiné poukázat na neschopnost premiéra Andreje Babiše (ANO) řídit stát v demokratickém systému a čelit soustavnému posouvání moci od vlády směrem k prezidentovi, které je podle nich v rozporu s ústavou. Lidé měli transparenty jako "Nejsme ani ruská, ani čínská kolonie", "Pravda musí zvítězit nad Zemanovou nenávistí" nebo "Pane prezidente Zemane, objížďka končí, vraťte se do ústavy". K vidění byly vlajky České republiky i Evropské unie, někteří účastníci měli píšťalky.

"Víc jak polovina občanů, voličů v České republice není na jeho (Zemanově) straně. Polarizace je jeho dílo. Andrej Babiš prohrává s ním. Nemusíme vyhrát zítra ani pozítří, ale nesmíme prohrát," řekl Gál. "Normální společnost potřebuje konflikty. Společnost bez konfliktů je mrtvá. Demarkační linie je hrozba násilí. To je ta hranice, za kterou je třeba se postavit tvrdě. My své protivníky známe. Náš protivník je primitivní nacionalismus," doplnil.

"My bychom samozřejmě všichni byli nejradši někde u vody nebo na chalupě. Ale ono nám to nedá, protože my máme nejenom právo, ale také morální povinnost protestovat ve chvíli, kdy se politik chová způsobem nehodným svého úřadu, kdy překračuje své pravomoci, kdy porušuje ústavu, na kterou přísahal," uvedl Němec.

"Neprotestujeme proti výsledku voleb. Protestujeme proti prezidentovi, který se chová způsobem, který není slučitelný s úřadem prezidenta demokratického státu," dodal filozof ve své řeči. Oba se shodli na tom, že problémem jsou také sněmovní strany KSČM a SPD. Vadas a Hučín kritizovali mimo jiné zvolení bývalého ministra vnitra a někdejšího ředitele civilní rozvědky Františka Bublana do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Demonstranti děkují Senátu

Iniciativa pořádala protest také 23. července. Jeden z organizátorů, překladatel a bývalý diplomat Fedor Bruoth tehdy řekl, že iniciativa fandí senátní ústavní žalobě na Zemana. V úterý poděkoval Senátu, že návrh žaloby 24. července schválil. Návrh je postaven na tom, že prezident svými skutky porušuje ústavu.

K Ústavnímu soudu návrh doputuje jen v případě, že by jej podpořila i ústavní většina poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM či SPD, to není pravděpodobné. Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl, že by jeho kroky byly v rozporu s ústavou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 22 minutami

Obhájci Babiše a Mayerové se seznámili se spisem k Čapímu hnízdu. O dalším postupu rozhodne státní zástupce Šaroch

Obhájci premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové (nyní Nagyové) se v pondělí seznámili s doplněným trestním spisem v dotační kauze Čapí hnízdo. Uvedl to Deník N. Policie předala doplněný spis  Městskému státnímu zastupitelství v Praze, konkrétně státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi k rozhodnutí o dalším postupu.

Babiš i Mayerová jsou v souvislosti s udělením padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo obviněni z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Vinu dlouhodobě odmítají.

"Už jsme se dnes seznámili se spisem Čapí hnízdo. Pro nás se nic nezměnilo a nic nového jsme se nedozvěděli. Seznamovali jsme se s tím zhruba hodinu," řekl Deníku N Babišův advokát Josef Bartončík, který spolu se svým bratrem Michaelem hájí oba obviněné.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy