reklama
 
 

Nejen za prací, ale i za studiem. Cizinců ve školách za 15 let trojnásobně přibylo

2. 8. 2019 18:47
V Česku žije přes 570 tisíc cizinců - více než třetina z nich v Praze, mnoho dalších pak v průmyslových oblastech. Nejvíce je Ukrajinců, následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Stále více cizinců do Česka míří také za vzděláním, za patnáct let jich trojnásobně přibylo a na vysokých školách tvoří už 15 procent všech studentů, na některých jde ale až o čtvrtinu. Vyplývá to z aktuálních údajů projektu Česko v datech.

Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra v Česku legálně žije téměř 135 tisíc Ukrajinců, 117 tisíc Slováků, 61 tisíc Vietnamců a 38 tisíc Rusů. Následují Poláci a Němci, kterých je shodně po 21 tisících.

V celkovém počtu lidí jiné národnosti mírně převažují ti, kteří v Česku mají trvalý pobyt. Cizinců mužů je více než žen, muži ale častěji mají pouze přechodný pobyt, naopak u žen je častější pobyt trvalý.

Pokud se předpokládá znalost ruštiny u všech obyvatel někdejšího Sovětského svazu, šlo by o nejrozšířenější cizí jazyk v Česku. Ukrajinců spolu s Rusy a Bělorusy tu žije přes 180 tisíc. Na dalších by byla slovenština, vietnamština, němčina a polština.

Až na šestém místě je angličtina - Britů, Američanů, Kanaďanů a obyvatel dalších zemí, kde je angličtina oficiálním jazykem, žije v Česku dohromady zhruba 20 tisíc.

Praha vede, oblíbená jsou i menší průmyslová města

Zhruba 206 tisíc cizinců žije v Praze, za ní je s 32 tisíci Brno a třetí místo patří Plzni. Větší soustředění cizinců najdeme v okolí automobilek, tedy například v Mladé Boleslavi nebo Kolíně, nebo v severních Čechách.

V hlavním městě se zase často objevují takzvaní expati, což je označení pro zahraniční odborníky dočasně pracující v Česku. Podle žebříčku Expat City Ranking 2018 je Praha na osmém místě mezi celkem 72 dotazovanými městy, a dokonce na druhém místě v Evropě. Podle průzkumu organizace InterNations "Expat Insider" je Česko desátou nejoblíbenější zemí mezi expaty a třetí nejlepší zemí z hlediska pracovní zkušenosti.

Jedinou větší skupinou cizinců, která nemá své centrum v Praze, jsou Mongolové. Většina se nachází v České Lípě, což souvisí s tím, že jsou v tamních podnicích mongolské ženy zaměstnány jako šičky.

Zajímavý je velký rozdíl v poměru pohlaví u některých národností. Například na jednoho thajského muže v Česku připadá více než 24 žen. U lidí z Egypta naopak výrazně převládají muži.

Přibývá zaměstnanců, počet živnostníků stagnuje

Asi 16 procent v tuzemsku žijících cizinců jsou podnikatelé. Minimální podíl pracujících v podnikatelské sféře mají Rumuni, Maďaři a Bulhaři, největší Němci a Britové (40 a 31 procent). Živnostenské oprávnění mají také více než dvě třetiny Vietnamců. I v absolutních číslech u nás podniká nejvíce Vietnamců a Ukrajinců (shodně cca po 22 tisících).

"Zatímco počet cizinců pracujících na živnostenské oprávnění spíše stagnuje, počet zaměstnanců v posledních letech strmě roste, za což může především převis nabídky volných míst nad počtem Čechů na trhu práce," uvedl Miroslav Kvapil, ředitel společnosti Servodata. Jen necelé tři tisíce cizinců pobírají dávky v nezaměstnanosti, z poloviny jde o Slováky.

Ke konci letošního května byla v Česku nezaměstnanost 2,6 procenta, což je nejnižší hodnota v celé Evropské unii. Zaměstnavatelé se tak již několik let potýkají se značným nedostatkem pracovní síly, proto hledají zaměstnance i v zahraničí.

"Vláda podporuje zaměstnávání cizinců pomocí specializovaných programů. Kapacita programu pro zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny byla navýšena z 19 600 na 40 000 míst," řekla Anastasia Verkhorubova, manažerka v oddělení Global Employer Services.

Cizinců přibylo i ve školách

Dlouhodobě roste i počet zahraničních studentů na všech typech českých škol. Zatímco v roce 2003 v Česku studovalo zhruba 33 tisíc zahraničních žáků a studentů, loni jich už bylo přes 85 tisíc. Souvisí to hlavně s rozvojem přeshraniční spolupráce jednotlivých univerzit, programem Erasmus a obecně větší mobilitou mladých lidí v rámci Evropské unie.

Polovina zahraničních studentů je na vysokých školách. Ti vyhledávají nejčastěji kompletní magisterské obory a doktorské programy prezenčních studií. Na zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborech veřejných vysokých škol v Česku je zhruba každý čtvrtý student cizinec. Nejméně cizinců studuje pedagogiku, učitelství, sociální péči a právo.

Největší poměr zahraničních studentů měla v roce 2017 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, kde tvoří cizinci čtvrtinu studujících. Jen o málo menší je podíl cizinců na pražské Vysoké škole ekonomické a brněnské Masarykově univerzitě.

Unijní program Erasmus, který umožňuje studentům vycestovat, využilo přes 300 tisíc Čechů. Naopak do Česka podle údajů Evropské komise v roce 2016 dorazilo asi 10 tisíc studentů, nejvíce ze Španělska, Francie a Slovenska.

Česko je pod unijním průměrem

Česko se s necelými 5 procenty cizinců nachází pod průměrem Evropské unie. Nejvíc cizinců žije v Lucembursku, kde tvoří 48 procent obyvatel. Následují dvě neunijní země - Lichtenštejnsko s 33 procenty a Švýcarsko, kde je cizincem každý čtvrtý. Naopak nejméně jich žije v Rumunsku a Litvě, kde tvoří méně než jedno procento obyvatel. 

Češi jsou nejpočetnější unijní menšinou na Slovensku, Poláci však hned v sedmi zemích unie. V jiných státech dominují mnohem "exotičtější" neevropské menšiny - například na Islandu Američané, v Irsku a Portugalsku Brazilci, v Norsku Eritrejci a v Maďarsku Číňané.

Jaké jsou rozdíly mezi Čechy a cizinci v práci? | Video: Kristýna Dlasková |  02:23

autoři: Česko v datech, Magdaléna Čevelová | 2. 8. 2019 18:47

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama