Lidé hlasují v referendech: O zlatu, hernách i satelitu

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 10. 10. 2014 18:00
Obyvatelé zhruba dvacítky obcí a měst rozhodují kromě nových zastupitelstev také o tom, jak bude vypadat jejich bydliště. Zda se tam třeba bude těžit kaolín.
Černé Hoře se nelíbí vysoká cena vody, prý nejvyšší v regionu
Černé Hoře se nelíbí vysoká cena vody, prý nejvyšší v regionu | Foto: Reuters

Praha - Volby, které začaly s úderem čtrnácté hodiny, nerozhodují jen o obsazení radnic a třetiny Senátu. Ve zhruba dvacítce měst a obcí lidé také mohou hlasovat v místních referendech o lokálních otázkách.

Největší počet - celkem šest - jich je o tom, zda se v daném místě vymýtí herny. V jiných obcích zase lidé chtějí zabránit těžbě zlata či kaolinu. Nebo rozhodují o vzhledu obce.

Kolik referend se tento víkend koná a kde přesně, ovšem není možné zjistit. Ministerstvo vnitra sice uvádí dvanáct, online deník Aktuálně.cz se však dopočítal k číslu šestnáct.

Vnitro připouští, že jeho seznam není úplný. Obce mu totiž ne vždy svá referenda nahlásí. "My bohužel nemáme jinou možnost zjistit, že v té které obci je místní referendum vyhlášeno," uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.

Musel zasáhnout až soud

Původně přitom mělo být referend mnohem víc – usilovali o ně alespoň aktivisté bojující proti hazardu. A sbírali podpisy pod petice, aby je zastupitelstva vyhlásila právě na termín komunálních voleb, kdy je pravděpodobnost vysoké účasti. A tedy i závaznosti výsledků referenda. Jakmile totiž nehlasuje minimálně pětatřicet procent oprávněných obyvatel, nemusí se radní výsledky referenda řídit.

I proto vedení některých obcí či městských částí nejrůznějšími způsoby a triky vyhlášení referend bránila.

Například starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09)  v den, kdy dostal petiční archy s potřebným počtem podpisů pro vyhlášení referenda, posunul jednání zastupitelstva, takže se referendum nestihlo včas vyhlásit. Praha 10 zase rozhodla, že se bude hlasování konat s předstihem - už poslední zářijový víkend. Přišlo ale pouhých sedm procent voličů.  

Ve třech severočeských městech – Štětí, Lovosicích a Ústí nad Labem - dokonce zasáhl soud a i přes obstrukce radnic nakonec referendum vyhlásil sám. O hazardu se bude hlasovat i na Praze 8, v Pasohlávkách u Brna a Ústí nad Orlicí.

16 referend

  • Blansko – zda zbourat na náklady města zchátralý hotel
  • Bystřice nad Pernštejnem – o závodu na výrobu jaderného paliva
  • Černá Hora – zda vystoupit ze svazku vodovodů a kanalizací (o ceně vody)
  • Chotilsko u Příbrami – o těžbě zlata
  • Jenišov na Karlovarsku – o těžbě kaolinu
  • Mikulov – zda bývalou hasičskou zbrojnici změnit na tržnici
  • Náchod – zda má město odkoupit areál zkrachovalé Tepny a co by tam mělo stát
  • Praha 3 – o využití lokality Parukářka
  • Praha 10 – zda přispívat na údržbu komunikací, postavit dva parkovací domy a rozšiřovat kamery
  • Praha-Klánovice – zda připojit domy sousední městské části k vlastní kanalizaci

REFERENDA O HAZARDU

  • Lovosice
  • Pasohlávky
  • Praha 8
  • Štětí
  • Ústí nad Labem
  • Ústí nad Orlicí

Protihazardní aktivisté slibují, že v tažení proti utrácení v loteriích nepoleví. Po vzoru sdružení Rekonstrukce státu oslovili kandidáty ve čtrnácti velkých městech a ptali se jich na přístup k hazardu a jeho nulové toleranci.

Výroky většiny z nich podle předsedy sdružení Občané proti hazardu Martina Svobody dávají naději, že hazard z měst postupně zmizí.

"Budeme bedlivě sledovat, zda se dle těchto svých předvolebních proklamací po svém zvolení chovají, a v případě snahy se od nich odklonit jim jejich slova budeme důrazně připomínat," podotýká Svoboda.

Chcete přece bezpečnost dětí?

Hned čtyři referenda jsou v Praze. V Praze 8 již podruhé hlasují o nulové toleranci hazardu, protože prvního referenda v dubnu, které prosadilo zastupitelstvo, se účastnilo jen minimum oprávněných voličů.

Obyvatel Prahy 3 se radnice ptá, jestli má oblast Parukářku ponechat jako park k odpočinku, v Klánovicích pak rozhodují o tom, zda se domy na okraji sousedních Horních Počernic mohou napojit na jejich vodovod.

Vyjádřit se v referendu mohou i obyvatelé Prahy 10. Není to ovšem k nulové toleranci hazardu, k níž sesbírali aktivisté v peticích na deset tisíc hlasů.

Zastupitelstvo totiž rozhodlo, že se jich v tomto termínu potřebuje zeptat na jiné věci – například zda souhlasí, aby městská část dál přispívala na opravu veřejných komunikací, vybudovala dva parkovací domy či zda souhlasí s "řešením problematiky bezpečnosti dětí a majetku občanů" prostřednictvím kamerového systému.

Chcete tady těžit?

Zastupitelé v Blansku se ptají obyvatel, zda mají na náklady obce odstranit chátrající hotel Dukla, v Náchodě zase, jestli mají odkoupit pozemky v areálu zkrachovalé továrny Tepna. A Mikulovští hlasují, zda přeměnit bývalou hasičskou zbrojnici na tržnici.

Obyvatelé dvou obcí – Chotilska u Slap a Jenišova na Karlovarsku – chtějí zase zabránit možné těžbě. V prvním případě zlata, v druhém kaolínu.

Černá Hora u Brna pak rozhoduje o tom, zda vystoupí ze Svazku vodovodů a kanalizací,  ve Vranově u Brna bude zase referendum o podobě územního plánu – tedy o tom, zda dovolí stavbu satelitního městečka či zůstane tradiční vesnicí.

V Bystřici nad Pernštejnem pak rozhodují, zda chtějí závod na výrobu jaderného paliva a likvidaci radioaktivního odpadu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 58 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy